Česko obchází nová hrozba – smrtící bakterie legionella. Počty nakažených prudce rostou, jen za posledních deset let se zvedly až šestinásobně. Úmrtnost je navíc vysoká, infekci podlehne zhruba šestina všech nemocných. Důvod: podle některých odborníků to může souviset s rostoucími cenami energií.
Zachycených případů žloutenky typu A v ČR bylo letos do 16. listopadu 2597. To je proti celému loňskému roku čtyřnásobek a nejvíce od roku 1989. Od září přibývá v průměru přes 100 nových případů týdně. Zemřelo 29 lidí, loni za celý rok dva. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu. Lékaři letos aplikovali přes 200 tisíc vakcín proti žloutence A.
Začalo to jako obyčejná viróza. Teplota, únava, nechutenství. Nic, co by člověka v podzimních měsících překvapilo. Jenže po pár dnech přišlo zvracení, svědění kůže, žluté oční bělmo – a nakonec diagnóza, kterou v těchto týdnech slyší stále více Čechů: žloutenka typu A. Dva pacienti – Lukáš z Prahy a Veronika ze Středních Čech – otevřeně promluvili o svých zkušenostech s nemocí.
Skoro všichni se s ním během života setkáme. Třem tisícům Čechů ale nadobro změní život: vyvolá u nich rakovinotvorné bujení. Řeč je o takzvaném papilomaviru (HPV), který může za nádory na děložním čípku, penisu nebo hltanu. "Celá tato skupina zhoubných tumorů by přitom nemusela vůbec existovat. Stačilo by, aby se lidé nechali proti těmto virům naočkovat," upozorňuje lékař Marián Hajdúch.
Měli jsme je za vymýcené, ony se ale vracejí. Řeč je o chorobách, jako je černý kašel či žloutenka. Česko každoročně sevře jedna nová epidemie. "Nejprve jsme tady měli RS viry a dětské zápaly plic, pak černý kašel a mykoplazmové infekce. Letos je tu hepatitida," říká epidemiolog Roman Prymula. Všímá si přitom toho, že se tyto vlny začaly častěji objevovat až po pandemii. "Může to souviset," míní.
Žloutenka, tedy virová hepatitida A, letos udeřila s nebývalou silou. „Nevím, kde jsem se nakazil. S nikým, kdo by měl žloutenku, jsem do kontaktu nepřišel. S lékařkou jsme se shodli, že asi v MHD, ale s jistotou to samozřejmě nevím,“ říká Honza z Prahy. Jeho případ potvrzuje, že už dávno neplatí, že se týká jen rizikových skupin. Jak se nákaze vyhnout?
Udeřil chladný podzim a mezi lidmi se začaly šířit viry. Podle imunoložky Jiřiny Bartůňkové, která letos dostala od prezidenta republiky medaili Za zásluhy v oblasti vědy a zdravotnictví, to přitom naše imunitní buňky dávno tuší. Už od konce léta se na náročné období připravují.
Počty nakažených žloutenkou trhají rekordy. Do konce srpna jich lékaři napočítali 1348. To je víc než osminásobek oproti běžným letům, hlásí pracovníci Státního zdravotního ústavu. Celkem už na nemoc zemřelo 15 lidí. Jak se proti hepatitidě typu A chránit? Podívejte se na další díl pravidelného videoseriálu "Doktore, poraďte!" s lékařem Petrem Šonkou.
Dětských vakcín proti žloutence typu A je všude dost, tvrdí ministerstvo zdravotnictví. Když se ale redakce Aktuálně.cz začala doptávat na konkrétní data, narazila. Počty dětských vakcín a jejich regionální rozmístění úředníci tají. Státní ústav pro kontrolu léčiv dokonce tvrdí, že není oprávněn tyto informace zveřejňovat. Podle lékárníků a epidemiologů je ale takové "mlžení" nepřijatelné.
Její larvy požírají živou tkáň teplokrevných živočichů. Obvykle jsou oběťmi hospodářská zvířata v tropech. Teď ale Spojené státy potvrdily první případ masožravého parazita u člověka. Stalo se tak po víc než čtyřiceti letech – a odborníci znovu zpozorněli.
Její hlavní nebezpečí je v tom, že - třeba na rozdíl od covidu - se přenáší ze zvířat na člověka a vakcína proti ní není k dispozici. To je tularémie. A protože se dá zneužít pro vojenské účely, česká armáda začala hledat způsob, jak tuto nákazu rychle diagnostikovat. Pokud totiž budou bakterie rozptýleny jako biologická zbraň, zákeřné chorobě může podlehnout až polovina nakažených.
Začne to nenápadně: skvrnou v místě přisátí klíštěte. Pokud se ale lymeská borrelióza neléčí, může vyústit až v zápal mozkových blan či obrnu části obličeje. O to varovněji znějí data Státního zdravotního ústavu, podle kterých jsou počty nakažených rekordní. Jen za posledních pět let nabobtnaly o třetinu - zatímco v roce 2021 lékaři napočítali 1014 případů za pololetí, letos už jich odhalili 3057.
Meningitida nebyla prokázaná u žádného z 97 lidí v ubytovacím zařízení v Roztokách u Prahy, které záchranáři v pondělí v noci vyšetřili. Šlo o preventivní opatření kvůli potvrzené nákaze meningitidou u jednoho z ubytovaných zahraničních studentů. Tři lidé jsou jako bezprostřední kontakty v péči nemocnice Motol, řekla mluvčí středočeských hygieniků Dana Šalamunová.
Jedna seniorka leží v nemocnici, dalších 20 lidí je v karanténě. Všichni kvůli choleře. Na severozápadě Polska nyní řeší, jak se tato nemoc mezi tamní obyvatelstvo dostala. Nikdo z nakažených totiž nikam necestoval. Podle místopředsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly si s podobnou záhadou lámali hlavu i českoslovenští epidemiologové, a to v roce 1970. Případ dodnes halí tajemství.
Zkraje se tváří jako chřipka. Zvýšená teplota, únava a nechutenství. Pak se ale přidá zežloutnutí očního bělma a kůže, tmavá moč a netypicky světlá stolice. Žloutenka vám může zkazit celé léto. Šíří se Českem i Evropou a rozhodně není problémem jen u lidí bez domova nebo drogově závislých. Mezi nakaženými je patrný trend šíření nákazy u dětí. Odborníci bijí na poplach a volají po prevenci.
Mikroskopický roztoč svrabu si vrtá chodbičky přímo pod kůží, kde naklade i vajíčka. Štěnice zase v noci systematicky koušou a sají krev až patnáct minut. Oba paraziti se šíří i v luxusních hotelech a jejich počet dramaticky roste. Jen za prvních šest měsíců roku 2025 lékaři evidují přes pět tisíc případů svrabu, zatímco poptávka po hubení štěnic vzrostla v posledních letech o patnáct procent.
Hygienici varují před prudkým nárůstem počtu nakažených žloutenkou typu A v Praze. Za první pololetí evidují přes 240 případů takzvané nemoci špinavých rukou, do konce dubna jich přitom bylo zhruba 70 a za celý loňský rok 37. Třetinu nakažených tvoří lidé bez domova a asi 40 případů se týká dětí. V tiskové zprávě to uvedla Hygienická stanice hlavního města Prahy.
Na první pohled roztomilé zvířátko, které s oblibou chodí na náplavky krmit rodiny s dětmi. Ve skutečnosti invazní druh a škodná, která v české přírodě nemá co dělat. Nutrie přetvářejí břehy řek ve špinavé peklo. Ničí břehy, šíří nemoci a bez skrupulí útočí na psy i lidi. Jediná cesta, jak se jich zbavit, je přestat je krmit.
Roční spotřeba jehněčího masa na hlavu je sice u nás stokrát nižší než u dominantního vepřového, ale Velikonoce znamenají pro chovatele ovcí vrchol sezony, prodejní žně. Letos to může být jinak. Hrozba přenosu slintavky a kulhavky ze Slovenska do českých chovů by mohla u nás maso z nezasažených chovů zdražit nebo prodej tuzemské produkce dokonce přerušit.
Stát bude od podzimu o vybraných nemocech vědět ve chvíli, kdy lékař či laboratoř určí diagnózu, podobně jako u covidu-19. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška to pomůže lépe řídit budoucí epidemie i jiné zdravotní hrozby.
V Česku se vyskytl první případ onemocnění zvaného difylobotrióza. Způsobuje ji střevní tasemnice škulovec široký. Nemocí se nakazil sedmatřicetiletý muž poté, co snědl jikry štiky z přehrady Lipno, uvedli vědci z Biologického centra Akademie věd. Vajíčka parazita mohl do přehrady zanést turista z oblasti, kde se škulovec běžně vyskytuje, například z Ruska, dodali odborníci.
V Česku přibývá lidí, kteří trpí odolnou formou tuberkulózy. Běžné léky proti ní nezabírají a trvá i dva roky, než se pacient z nemoci dostane. V roce 2021 tuto formu mělo deset lidí, loni jich už bylo 19. Jediné zařízení, které se o tyto pacienty stará, už naráží na svou kapacitu. Lékaři proto žádají budování dalších center. Zároveň ale uklidňují, že běžný člověk se téměř nemůže nakazit.
V prosinci a lednu se v Česku opět rozšířila ptačí chřipka. Hlavní ohniska nákazy byla ve velkochovech. Na Tachovsku hasiči museli vybít až tři čtvrtě milionu slepic. Podle expertky na chování zvířat Heleny Chaloupkové z České zemědělské univerzity může za masivní šíření ptačí chřipky nejen velké nahuštění drůbeže v halách, ale například i stres, který jí oslabuje imunitu.
