Po rozpadu Sovětského svazu vzniklo jako náhrada Společenství nezávislých států (SNS), které aktuálně zahrnuje Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Ukrajina se do něj nikdy nezapojila a Gruzie jej ve svém proevropském období opustila. Bývalí spojenci ale v poslední době Rusko opouštějí, třeba proto, že chtějí se západními zeměmi obchodovat.
Polský fotoreportér Mariusz Forecki má dar dostat se na místa, kam to jiní novináři nedokážou. Svědčí o tom třeba fakt, že v první čečenské válce fotil separatistické bojovníky Šamila Basajeva. Dokumentoval mnoho významných událostí v prostoru bývalého Sovětského svazu. Od války v Afghánistánu přes konflikt v Náhorním Karabachu až po zemětřesení v Arménii. Nyní vystavuje v galerii 400 ASA.
Do Náhorního Karabachu dorazila mise OSN, což je poprvé po třiceti letech. Oznámil to podle agentury AFP Ázerbájdžán. Většina obyvatel této enklávy s etnicky arménským obyvatelstvem už mezitím odešla do Arménie poté, co horské území minulý týden znovu ovládlo Baku a místní arménští separatisté kapitulovali.
Mezinárodně neuznaná karabašská republika přestane do 1. ledna 2024 existovat. Její prezident Samvel Šahramanian podepsal dekret o zrušení všech státních institucí do tohoto data.
Ázerbájdžán minulý týden zaútočil na Armény osídlený Náhorní Karabach. Ozbrojené síly této enklávy v beznadějné situaci složily zbraně a přistoupily na vyjednávání. Etničtí Arméni už začali Karabach opouštět: vzhledem ke krvavé minulosti se bojí ázerbájdžánské nadvlády.
Vedení Náhorního Karabachu v pátek oznámilo dosažení dohody o příjezdu humanitárního konvoje z Arménie. Poradce prezidenta mezinárodně neuznávané karabašské republiky David Babajan agentuře Reuters řekl, že situace v separatistickém regionu je tvrdá - lidé mají hlad, nefunguje elektřina a chybí palivo.
Ještě loni v říjnu si na mezinárodním summitu na Pražském hradě podával prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev ruku s arménským prezidentem Nikolou Pašinjanem. Ve Španělském sále dokonce seděli blízko sebe v neformální diskusi s jinými politiky. Teď došlo mezi oběma státy k ozbrojenému konfliktu, po kterém se budou možná přepisovat hranice. A podepsala se na tom ruská invaze na Ukrajinu.
Ázerbájdžánská armáda při své operaci v Náhorním Karabachu dobyla více než 60 arménských pozic a zničila desítky nepřátelských zbraní, uvedl podle tiskových agentur mluvčí ministerstva obrany Anar Ejvazov. Baku v úterý zahájilo vojenskou operaci v horské enklávě, o kterou vede už desítky let spor s Arménii. Označuje ji za "protiteroristickou".
Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které opět propukly v noci na dnešek, si vyžádaly podle oznámení obou stran nejméně 99 obětí. Arménský premiér Nikol Pašinjan informoval o smrti 49 arménských vojáků a ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle agentury TASS uvedlo, že při střetech na společné hranici zemřelo 50 příslušníků ázerbájdžánských ozbrojených sil.
Situace na Náhorním Karabachu se znovu vyostřuje. Ázerbájdžán ve střed podle agentury AFP oznámil, že ovládl několik pozic a zničil arménské cíle v této horské enklávě, o níž země naposledy svedla s Arménií válku v roce 2020. Obě strany už dříve oznámily, že při střetech v oblasti zahynuli nejméně dva arménští bojovníci a jeden ázerbájdžánský voják, co vyvolalo obavy z nové války, poznamenala AFP.
Při úterních ozbrojených střetech s Arménií na společné hranici zemřelo sedm ázerbájdžánských vojáků a dalších deset jich bylo zraněno. S odvoláním na ázerbájdžánské ministerstvo obrany to uvedly světové tiskové agentury. Arménské úřady hlásí jednoho mrtvého arménského vojáka; 13 podle nich Ázerbájdžán zajal. Dalších 24 arménských vojáků se pohřešuje, napsala agentura AP.
Ještě před rokem byla Arménie ve válce. Listopadová dohoda o příměří, která ukončila boje se sousedním Ázerbájdžánem, umožnila návrat k normálnímu životu i k ochraně přírody. Na dvouleté misi je teď v zemi český přírodovědec Jindřich Chlapek, jako koordinátor projektu Evropské unie tu pomáhá zavést ochranářské podmínky podle vzoru českých národních parků. "Místní druhy je třeba chránit," říká.
Dosavadní premiér Nikol Pašinjan se podle konečných výsledků stal vítězem nedělních předčasných voleb v Arménii. Jeho strana Občanská smlouva získala 53,92 procenta hlasů a podle ústřední volební komise bude moci sama vytvořit vládu.
Ázerbájdžán v sobotu vyměnil 15 arménských vězňů za mapu, která podrobně zobrazuje umístění nášlapných min v Agdamu, oblasti, které se v rámci loňské dohody o ukončení krátké války vzdali arménští separatisté. Dohoda o výměně vězňů je první dohodou tohoto druhu mezi oběma zeměmi, uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí.
Znechucení a pobouření vyvolalo mezi Armény nové muzeum, které v úterý otevřel v Baku jako první návštěvník ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Muzeum je věnované loňské válce mezi Ázerbájdžánem a Arménií v Náhorním Karabachu.
Před rokem se Česko vypořádávalo s první vlnou pandemie. Počet obětí nemoci covid-19 nyní přesáhl 26 tisíc a koronavirus je jednoznačně dominantním tématem veřejného dění. Jiné důležité události tak ustoupily do pozadí. Vybíráme to nejpodstatnější, co se během "covidového" roku ve světě stalo a děje.
