Legislativa

Pro řadu firem a organizací začíná pomalu být aktuální otázka, jak realizovat požadavky zákona o ochraně osobních údajů. Jedním z problémů, které realizaci ztěžují, je neexistence prováděcích vyhlášek, které by upravovaly způsoby zabezpečení těchto dat. Jak jej vyřešit? Je možné se řídit podle normy upravující bezpečnost v systémech pracujících s utajovanými informacemi.

V rámci letošního Invexu již proběhla či teprve proběhne celá řada různých soutěží a anket. Zde jsou dosavadní výsledky - kdo se stal osobností roku v informatice a v telekomunikacích, co bylo událostí roku, kdo získal ocenění Best of Invex, kdo je nominován na Křišťálový disk, či kdo byl Objevem roku.

Byla největší novinkou letošního Invexu účast Václava Klause, člověka vnímaného odbornou veřejností jako odpůrce informačních technologií? Proč si Václav Klaus pořídil vlastní WWW stránky, a jak argumentoval v diskusi na téma "Informační technologie - módní vlna versus vážné úvahy"?

Malá poznámka k povinnosti některých osob (např. správce sítě) průběžně uchovávat údaje získané v souvislosti s provozem internetových stránek pro účely uplatňování práv v občanském soudním řízení, trestním řízení a správním řízení.

Bude se seznam krachujících a propouštějících webovských prodejen prodlužovat donekonečna? Domnívám se, že ano. Centralizované webovské prodejny zaostaly za komunikační i orientační potencí Internetu. Neznají diverzifikaci členitě provázaného prostředí, v němž by byla jakákoli specifikovaná nabídka snadno a rychle přístupná.

Po dlouhých přípravách byl 1. října konečně odstartován Quick, tedy Internet zadarmo a současně také portál od Internet OnLine. Na první pohled by se zdálo, že nejde o nic tak převratného, protože nabídek připojení k Internetu zadarmo i portálů je celá hromada. To by však nesmělo jít o Český Telecom.

Překvapivě velká část lidí nepovažuje bezplatné šíření a stahování hudebních souborů bez vědomí hudebníků za něco nedobrého. V článku uvedené výsledky průzkumů mezi uživateli Internetu, hlavně Napsteru, jsou zajímavé a svědčí o tom, že už je čas s tím něco dělat. Ale nikoli odstřelováním sítí, jako je Napster.

1. října tohoto roku vstoupil v platnost nový zákon č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu. Znamená to snad, že od tohoto dne se již můžeme všichni a všude podepisovat rovněž elektronicky? Odpověď by mohla znít: ano i ne. Něco je skutečně možné již dnes, zatímco na jiné možnosti si budeme muset ještě počkat.

Minulý čtvrtek, přesně podle stanoveného harmonogramu, ČTÚ vydal oprávnění vítězům tendru na tři celostátní licence sítí FWA. V pondělí pak udělil první licence na veřejné hlasové služby společnostem Aliatel a Contactel. Ty nyní budou muset projít martyriem uzavírání tzv. propojovacích dohod hlavně s Českým Telecomem.

Před několika dny začala v Singapuru konference itsAsia 2000, jejíž závěry patrně zásadním způsobem ovlivní další vývoj Internetu. Jedním z hlavních bodů jednání bude představení cílů organizace MINC, zabývající se internacionalizací Internetu. Dočkáme se tedy konečně doménových názvů s háčky a čárkami?

Malá chronologie a směsice postřehů na velmi aktuální téma bytí vezdejšího, teď zvláště českého. Internet už není pouhou technickou hračkou. Volný tok informací pomohl rozmachu otevřeného kódu, sítí peer-to-peer, ale i uvědomování si ryze společenských i vědních záležitostí. Stojíme na prahu dalších změn?

Dnes vám přinášíme druhý a závěrečný díl článku o protokolu IP verze 6 (IPv6), který je nástupnickým protokolem stávajícího IP (IPv4). Text bude pokračovat oddílem o bezpečnostních mechanismech. Tento dvoudílný materiál je základem odborné sekce IP verze 6 internetové stránky TEN-155 CZ, kde bude téma nadále rozvíjeno.

Žurnalisty celého světa spolehlivě dostane do varu jakýkoli pokus o omezení svobody slova, osobní svobody či o cenzuru. Máme dokonce v těch našich postkomunistických zemích takovou nepříjemnou vlastnost osobovat si v této problematice jako "odborníci na totalitu" patent na rozum a možná tím i občas někoho přesvědčit.

Minulý týden jsme publikovali článek Nikoly Rafaje Říkejte vždy pravdu!, který se zabýval stále více diskutovanou problematikou komunikace prostřednictvím Internetu (zejména složkou tzv. Public Relations) a který vyvolal vášnivou odezvu. Jak je to tedy s využíváním Internetu jako komunikačního kanálu?

Je to půl roku, co došlo k havárii diskového pole a následné ztrátě veškeré pošty na serveru Email.cz. Koncem července však došlo k další nemilé události - některým uživatelům byla smazána jejich schránka. Stačilo pouze odjet na delší dovolenou a tím pádem nemít možnost se do své schránky přihlásit. Jsou tedy naše schránky v bezpečí?

Aktualizovaný parlamentní zákon umožňuje ruské FSB odposlech čehokoli na Internetu i v mobilních sítích, čímž znovu vrací zemi do období hluboké totality. Rusko však není v této zavrženíhodné snaze samo -- pozadu nezůstává ani "kolébka svobody" -- Spojené státy americké. A co teprve totalitní režimy...

Tendr na tři celostátní licence na sítě FWA (Fixed Wireless Access) v pásmu 26 GHz už zná své vítěze. Těmito vítězi se staly společnosti Broadnet, GiTy/Star ONE a Nextra Czech Republic. Český telekomunikační úřad velmi rychle potvrdil doporučení řídícího výboru a zahájil správní řízení, které povede ke konečnému udělení licencí.

Je to přesně měsíc, co probleskly první zprávy o jednání mezi společnostmi Tiscali a World Online. Dnes je již jasné, že spojením italského telekomunikačního a internetového operátora s nizozemským providerem vznikne druhá největší evropská internetová síť, která šlape na paty i T-Online společnosti Deutsche Telekom.

Při včerejší české premiéře videohovoru v mobilní síti UMTS se diskutovalo i o licencích na tyto sítě. Náměstkyně Gurlichová zde naznačila, jak by také mohl dopadnout současný spor o způsob udělování těchto licencí: proběhnout by mohla jak aukce, tak i výběrové řízení resp. přímý prodej. Zajímá vás jak je něco takového možné?

Zvukové otisky hudebních - a vůbec zvukových - souborů jsou velmi novou technologií s velkou perspektivou uplatnění od sítí peer-to-peer až po prohledávače Internetu. Mohou se stát i silným impulsem rozvoje nezávislé, resp. nekamenické hudební kultury a umožnit distribuci hudebních nahrávek prostřednictvím Internetu.

Když jsem včera ráno psal komentář o akvizici Xchatu a vyjádřil své pochybnosti o vztahu mezi novým a starým majitelem, netušil jsem ještě, jaký spád události naberou. Stala se věc nevídaná: pod různými názvy se objevily dva nástupnické chaty a perou se o uživatele.

Již před několika měsíci jsme na Lupě informovali o tom, že zřejmě nějvětší český zábavní server Xchat posílí portfolio společnosti NetCentrum. Včera byla tato akvizice oficiálně oznámena, i nadále však zůstávají pochybnosti, které se týkají především vzájemného vztahu Centra a původních majitelů Xchatu.

Včerejší den přinesl významný zvrat v chystané (do)privatizaci Českého Telecomu. Nizozemská společnost KPN, která je součástí strategického partnera TelSource a která dosud projevovala zájem zvýšit svou účast v ČTc na majoritní podíl, si náhle vše rozmyslela. Souvisí to údajně s celkovou změnou strategie společnosti.

Na včerejším setkání generálního ředitele Českého Telecomu s novináři se hovořilo o mnoha věcech: o změnách tarifu Internet2000 i o Internetu zadarmo, o nové divizi e.Tel, o nových ISDN balíčcích, o sponzorských aktivitách ČTc vůči zasedání MMF a Českému olympijskému týmu, a v neposlední řadě i o účasti ČTc v tendru na sítě FWA 26 GHz.

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vyloučil Český Telecom z výběrového řízení na tři licence FWA v pásmu 26 GHz. Český Telecom podle předpokladu nesplnil základní podmínky tendru, které vylučovaly provozovatele pevných i mobilních celoplošných veřejných telefonních sítí a jejich vlastníky s podílem nad deset procent.

Odpůrci nového telekomunikačního zákona tvrdí, že oddalování liberalizace trhu s telekomunikacemi škodí rozvoji českého Internetu. Je toto tvrzení skutečně pravdivé? Dosáhneme liberalizací telekomunikačního trhu skutečně toho nejlepšího pro běžného domácího uživatele? A jak bude telekomunikační trh vypadat po liberalizaci?

Dění kolem Napsteru zaměstnává internetová média již více než rok. K nedávnému verdiktu soudkyně Patelové, zakazující činnost sítě peer-to-peer Napster, vydalo odmítavé stanovisko několik velkých organizací, zastupujících i internetové giganty. Trilema zní - je trestně odpovědná technologie, provozovatel služby nebo její uživatel?

Před nedávnem rozjela IFPI ČR (Mezinárodní federace fonografického průmyslu, Národní skupina České republiky, Praha) kampaň proti kopírování hudebních nosičů. Jak se dalo očekávat, v diskusních fórech na Internetu příliš kladných ohlasů nezaznamenala. Pokud ale nezůstaneme jen u nadávání na drahá cedéčka, co si z ní ještě můžeme odnést?

Materiál se pokouší na základě dostupných informací analyzovat vývoj českého Internetu po dobu následujících šesti měsíců a odhadnout směřování aktuálních trendů, které naleznou uplatnění v zimě letošního roku. Jak tedy bude vypadat trh českého Internetu za půl roku a které trendy na tomto budoucím trhu naleznou uplatnění?

Problém digitální identity není v současné době v České republice příliš aktuálním tématem, ale s postupným rozvojem informačních technologií začíná nabývat na důležitosti. Zaměstnanecká digitální identita se stává problémem řady společností a řešení tohoto problému často vede ke vzniku nepříjemností a komplikací.