V okolí Nuzic u Týna nad Vltavou na Českobudějovicku se podle myslivců pohybuje větší kočkovitá šelma. Není vyloučeno, že jde o pumu. Pravděpodobnost, že by puma napadla člověka, je velmi malá. Policie o tom informovala na svém webu.
Českomoravská myslivecká jednota vyzvala policii a další příslušné orgány, aby důkladně prošetřily údajné výskyty medvědů v Česku z nedávné doby a zajistily bezpečnost obyvatel i hospodářských zvířat v daných lokalitách. Předseda organizace Jiří Janota v pátek uvedl, že situaci nelze zlehčovat.
Policie na Vysočině prověřuje oznámení o možném výskytu medvěda u Senožat na Pelhřimovsku, které dostala ve středu dopoledne. Tamní myslivec uvedl, že ho viděl a že zřejmě šlo o mládě. Jeli tam policisté.
Hledače vzácných kovů, který v noci na neděli s minohledačkou procházel les u Ctiboře na Tachovsku, postřelil myslivec. Zraněný čtyřiačtyřicetiletý muž skončil s vážnými zraněními v nemocnici. Případem se zabývá i policie, myslivce podezírají z ublížení na zdraví z nedbalosti.
Každý rok při senoseči pod žacími stroji zahynou desetitisíce srnčat, ježků či ptáků. Zachránit se je snaží dobrovolníci s drony, kteří mláďata přenáší do bezpečí. Ne vždy se to ale povede, jelikož hospodáři ne vždy dopředu nahlásí, že se k sečení schyluje. "Nejhorší je, když je poškodíte. Useknete srnčeti nohy a ono není mrtvé," přibližuje zemědělec, co se na loukách děje.
Zranění od klu divočáka nebo od bachyně s mláďaty. Soužití divokých prasat a lidí v pražských Klánovicích není vždy ideální, jak napovídají nedávné incidenty. Blízkost lesa a jeho obyvatel dělá místním každoročně starost. A to i přesto, že myslivci odloví desítky divočáků. Odborníci ale upozorňují, že je třeba začít lovit i bachyně.
Šestnáct let lovil Jan Holkup po českých lesích ty nejbizarnější myslivecké posedy - od přízračných staveb na skalách po futuristické konstrukce z neočekávaných materiálů. Otec dvou dcer, vášnivý fotograf a konstruktér z Pardubic vytvořil unikátní sbírku fotografií zachycujících kreativní underground venkovského kutilství, kde myslivci bez architektonického vzdělání tvoří originální díla.
Neděle 30. října 1949. Pole ležící v pohraničí jižně od městečka Hrádek mezi Mikulovem a Znojmem se ten den stalo dějištěm kuriózní až komické situace. Hlavními aktéry byla skupina opilých moravských myslivců a tři důstojníci Rudé armády, která v poválečné době působila na území Rakouska.
Lovec, který zastřelí v národním parku jelena nebo daňka, si už nebude moct nechat jeho paroží. Ministerstvo životního prostředí v pondělí schválilo změnu směrnice, podle které bude trofej nově připadat správám rezervací. Šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL) tím reaguje na podezření, že úředníci národních parků a ministerstva pořádají lovy pro své známé a obchodní partnery.
Přemnožená prasata, daňci i invazní jeleni sika se v posledních desetiletích stali postrachem lesů a polí. Nyní proti nim táhne do boje i stát, a to novelou zákona o myslivosti, která přinese online kontroly myslivců a třeba i lov lukem. Podle některých odborníků, ochránců přírody a sedláků jí však to zásadní chybí. Chtějí si zvěř na svých pozemcích střílet sami, zákon jim to ale nedovolí.
Na podzim roku 1949 se na Mikulovsku odehrál incident, který mohl vyústit v mezinárodní roztržku mezi spojenci a pro zúčastněné skončit tragicky. Myslivci tu při honitbě postřelili vysokého představitele Rudé armády. Lidé v době sílících represí totalitní moci končili po vykonstruovaných procesech na popravišti či ve vězení s mnohem menšími prohřešky.
Ve Velkých Karlovicích na Vsetínsku se o třetím adventním víkendu setkali myslivci, aby zakončili loveckou sezonu. To obnáší přes den hon, letos v zasněžené krajině, večer pak tombolu a zábavu. Kousek odsud za kopcem je hranice se Slovenskem a myslivci na obou jejích stranách si udrželi dobré vztahy i po rozpadu federace. Jednou pozvou Češi na lov své slovenské kolegy, příště je to naopak.
Zásadní změny přinesl se začátkem roku nový zákon o invazních druzích. Zvířata a rostliny uvedené na unijním seznamu, jako je mýval, nutrie nebo bolševník, zakazuje chovat či pěstovat. Nově také může lovit tyto druhy téměř každý myslivec. Jejich organizace se ale bojí, že opatření výsledky nepřinese - lov pro ně kvůli nevýdělečnosti nemusí být atraktivní. Ministerstvo je chce přesvědčit dotacemi.
Fotografa Jana Holkupa (39) znají mnozí lidé z Facebooku nebo z Instagramu jako lovce posedů. Už více než deset let jezdí po Česku a Slovensku a dokumentuje svérázné myslivecké stavby. Teď začíná uvažovat o fotografické knize, která by celý jeho projekt završila. Čtenáři už se mohli s jeho tvorbou na stránkách Aktuálně.cz setkat. Ve fotogalerii přinášíme jeho nejnovější úlovky.
Do obnovy lesů se během kůrovcové kalamity a období sucha investovaly miliardy. Jenže ty podle lesníků a ekologů "mizí v žaludcích přemnožené spárkaté zvěře". Než stačí stromky vzrůst, spasou je jeleni či srnky. Lesníci volají po větší možnosti regulovat počet zvěře. Myslivci tvrdí, že není přemnožená, jen jsou její stavy v některých oblastech zvýšené. A že na ni nelze svalit všechny škody.
Lovecká sezona je aktuálně v plném proudu, letos je však i myslivectví ovlivněno pandemií. Podle Českomoravské myslivecké jednoty však k přemnožování zvěře nedochází. Nejžádanější lovnou zvěří je jelen. Za jeho střelbu lze zaplatit deset tisíc, ale i několik set tisíc korun. Přestože primárním úkolem myslivců je starost o zvěř, podílejí se i na péči o přírodu obecně, uvádí text týdeníku Ekonom.
Myslivci letos za první pololetí odstřelili meziročně skoro o třetinu více divokých prasat. Podle údajů Státní veterinární správy poslali na vyšetření na parazitického svalovce vzorky z 94 896 kusů divočáků. Vyšším odstřelům nejspíš pomohl koronavirus.
Chceme všecko řídit, žít maximálně pohodlně. A pak jsme vším tím pohodlím unaveni, vyděšeni a kdesi v skrytu duše toužíme po divočině... býti vlkem.
Přeřadit vlka do nižšího stupně ochrany není jednoduše možné, muselo by se to vyjednat na evropské úrovni. Uvedli to zástupci ministerstev zemědělství a životního prostředí v reakci na výzvu myslivecké komise Agrární komory ČR. Ta chce, aby v novele zákona o myslivosti byl vlk přeřazen z kategorie přísně ohrožených živočichů do nižší kategorie ochrany, takže by ho bylo možné lovit. V Česku žije 60 až 80 vlků.
Myslivecká komise Agrární komory doporučuje, aby v novele zákona o myslivosti byl vlk přeřazen z kategorie přísně ohrožených živočichů do kategorie nižší. Cílem je, aby bylo možné ho lovit. Škody, jež vlci v Česku působí, podle dostupných údajů rostou. Komise také doporučuje, aby myslivci mohli nově mladou zvěř do dvou let lovit celoročně. Na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka to řekl předseda Myslivecké komise Jiří Neudörfl.
Myslivci našli v Žatčanech na Brněnsku 15 uhynulých zajíců. Podle předsedy tamního mysliveckého sdružení Zdeňka Vágnera mají myslivci podezření, že se zajíci otrávili látkou na hubení hrabošů. Podle veterinářů u uhynulých zvířat byla prokázána přítomnost rezidua fosfidu - fosfanu, což může svědčit o požití jedu na hlodavce. Jed na hraboše rozházel minulý týden na některých polích u Brna zemědělský podnik Bonagro. Podle ředitele však podnik splnil oznamovací povinnost. Podle Zemědělského svazu ČR by neměla být do prošetření úhynu obnovena výjimka pro plošnou aplikaci jedu, o kterou svaz dříve usiloval.
Rodiče ho učili lásce k přírodě, jako malý se chtěl starat o lesy a divokou zvěř. Když dospěl, vyučil se myslivcem a dnes si plní svůj dětský sen. Josef Jindra žije v Merklíně u Plzně, kde před šesti lety koupil chátrající budovu bývalého JZD. S rodinou a přáteli objekt opravil a v jeho okolí vybudoval naučnou stezku. Teď s přeměnou soutěží v projektu Má vlast cestami proměn. Podívejte se, jak to u Jindrů vypadá a jaká zvířata našla u hájovny nový domov.
Jsou dominantou krajiny, a přesto stojí stranou. Posedy odráží lidskou tvořivost, fantazii a energii, kterou myslivci a další nadšenci po staletí vkládali do stavby svých rozhleden. "Posedy nejsou svázané žádnými normami a bezpečnostními předpisy, dají se postavit z čehokoli," říká lovec posedů Jan Holkup (38). Podívejte se na jeho nejlepší fotografické úlovky, zjistíte přitom, co jsou Češi schopní postavit.
Profesionální myslivec z Lesní správy Lány Luboš Frank zemřel v roce 2016 jako první Čech na nákazu nepříliš známými hantaviry přenášenými hlodavci. Případ skončil u soudu, kde státní organizaci žaluje o odškodné 240 tisíc manželka zemřelého. V Česku se dosud výjimečnou tragédií zabývají i lékaři ostravského Zdravotního ústavu a vědci z Mendelovy univerzity.
Myslivci, střelci a rybáři se obávají, že jim Evropská unie zakáže používat olověné střely a takzvaná olůvka, která se používají při rybaření. Studie Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) jí takový postup doporučuje kvůli tomu, že na problémy způsobené pozřením olova ročně umře jeden až dva miliony ptáků. Zákaz olova by uvítali i čeští ornitologové.
Během víkendu bylo ve Středočeském kraji při honech postřeleno několik lidí. Záchranná služba eviduje jen za sobotu tři případy postřelení, jeden z postřelených například přišel o dva prsty na ruce, řekla ČTK mluvčí záchranné služby Petra Effenbergerová.
