"Tak co, rostou?" Tuhle otázku teď houbaři pokládají všude - v práci, v hospodě i na benzince. A odpověď zní: ano, rostou. Než ale vyrazíte do lesa, je dobré vědět pár věcí od někoho, kdo to s houbami myslí opravdu vážně - a hlavně o nich hodně ví. Jan Wipler, mykolog z poradny Karlovarské krajské nemocnice, radí, jak na houby.
"Můj nejcennější úlovek? Hřib královský. Od mládí byl můj sen tuhle houbu najít. Vidět ji naživo byl velký zážitek," říká houbař a fotbalový trenér Dominik Mašek, který na sociálních sítích sdílí své úlovky s desítkami tisíc lidí. Hub podle svých slov už nasbíral tuny a z každého lesa se podle něj dají přinést. Jak se na českých lesích projevuje změna klimatu a co je základ pro úspěšný úlovek?
Íránskému pacientovi, který se léčil s tuberkulózu, začala v plicích růst houba. Když jí vědci prozkoumali, zjistili, že jde o nový druh houby Aspergillus, česky kropidlák. Rozhodli se ji pojmenovat po českém vědci, 38letém mykologovi Vítu Hubkovi z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. "Když je člověk imunitně oslabený, můžou se i plíce stát substrátem pro výživu houby," říká v rozhovoru.
Podhoubí václavek může dosahovat gigantických rozměrů. Některá jsou stará i tisíce let. Další dokážou komunikovat se stromy. Jiné prorůstají skálou či útočí na lidské plíce. "Nejstarší jsou houby, které rostou uvnitř kamenů," říká mykolog Miroslav Kolařík, který má na starost nový program Akademie věd věnující se houbám. Vědci budou zkoumat nové hrozby i příležitosti, které houby přináší.
S deštivým začátkem srpna vypukla houbová sezona. Na sběr hub vyráží více než polovina Čechů. Za celý rok se z lesa do českých kuchyní dostane mezi deseti až padesáti tunami hub. Pozor by si podle mykologa Zdeňka Peldy měli lidé dávat na jedovaté houby. Otravu sám zažil. "Dávivé zvracení, průjem, motání hlavy, neskutečná bolest," popisuje svou zkušenost.
V Česku roste až deset tisíc druhů hub a miliony Čechů se každoročně vydávají do přírody je sbírat. Jedním z nich je i mykolog a fotograf Zdeněk Pelda. Podívejte se na houby, které po českých lesích vyfotil.
"Seriál The Last of Us je určitě nadsázka, ale houby dokážou opravdu napadat řadu hostitelů a měnit jejich chování," říká ve Spotlightu mykolog Miroslav Kolařík o končící televizní show HBO, která vznikla podle stejnojmenné hry. Málokdo podle něj ví, že kromě zombie mravenců, podle kterých celý seriálový příběh vznikl, existují i zombie mouchy a rod cordyceps napadá i hmyz u nás v Česku.
Roztodivné tvary, rozmanité barvy i svícení v noci. Podívejte se v galerii na netradiční houby, které vypadají, jako by byly z jiné planety.
Mykologové na ostrově Madeira objevili nový druh houby, která dostala název špička Cimrmanova po fiktivním českém géniovi Járovi Cimrmanovi. Jméno vybrala mykoložka Moravského zemského muzea v Brně Hana Ševčíková. Madeira je ostrov v Atlantickém oceánu, autonomní oblast Portugalska.
Mykolog Petr Kohout získal Cenu Neuron za výzkum prospěšného vztahu mezi houbami a rostlinami. Svým výzkumem upozornil na to, že houby mohou ovlivňovat podobu celé naší krajiny. Vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živiny a pomáhá jim vzájemně komunikovat. Ve středu odpovídal na dotazy čtenářů Aktuálně.cz.
Česká mykologická společnost slaví 100 let od svého založení 15. června 1921. Díky osvětě a poradenské činnosti přilákala k houbaření za sto let své existence desetitisíce Čechů. Sdílení zkušeností a zájmu o houbaření je tak i dnes velmi živé a lidé sledují houby třeba i na Instagramu. Redakce Aktuálně.cz pro vás k tomuto výročí připravila galerii nejzajímavějších a nejvzácnějších českých hub.
Letošní suché léto a vysoké teploty mají negativní dopad i na růst hub. Přesto v místech, kde byly v posledních dnech vydatnější bouřky, mohou mít houbaři štěstí. O to spíš u potoků či rybníků. Podle mykologů se v létě daří hlavně hřibu kováři a štědrý je i výskyt holubinek. "Kvůli změně klimatu začínají houby růst i v domácích květináčích, kde je teplo a vlhko," říká mykoložka Muzea východních Čech Tereza Tejklová.
Monika a Jiří Pasekovi z vísky Doly u Luže na Chrudimsku začínali v podstatě z ničeho. Neměli peníze ani práci, starali se o malé dítě, z posledních úspor si pronajali kravín a začali zde pěstovat houby. Nikdo jejich podnikání příliš nevěřil. Dnes mají prosperující velkopěstírnu a přicházejí se speciálními produkty v oblasti mykologie i mykoterapie. Do velkoobchodů nedodávají, ty slyší na levnou cenu polských hub. "Ale nám to nevadí, zákazníci jezdí za námi. Poslední dobou mezi ně patří i mnozí houbaři, kteří se naštvaně vrací z lesů s prázdnými košíky. Tak si ho jedou naplnit k nám," líčí pěstitelka Monika Paseková.
Houbám sice nyní prospívá déšť a příznivé teploty, přesto rostou zatím poměrně málo a jen na některých místech. Zatímco v jiných letech bývají září a říjen vrcholem houbařské sezony, tento rok se lidé i v těchto měsících často vracejí z lesa s prázdnou. Alespoň se ale zvětšuje prostor, kde se dá něco najít. Příznivější je momentálně situace v západních a severozápadních Čechách, na Vysočině či na jihovýchodě Moravy, v dalších regionech by měl pomoci déšť. "V sušších lokalitách je třeba hodně hledat, držet se přirozeně vlhkých míst, jako jsou břehy potoků a řek, mokřady, travnaté příkopy okolo cest a mechové porosty," radí houbařům na webu nahoubach.cz.
Podmínky jsou v lesích příznivé. Hlavně ve středních Čechách nebudou mít zatím houbaři problémy.
Letní druhy jsou nyní na ústupu a střídají je podzimní. Hub mírně ubylo na Moravě a ve středních Čechách.
V českých lesích vyrostly první houby. Nejčastěji houbaři najdou hřiby a holubinky
Vědci zjistili, že zamoření těžkými kovy je na stovkách kilometrů čtverečních
K vidění jsou hřibovité houby, usušené choroše i rarity z místních lesů
Internetový průvodce Zdeňka Peldy, fotografa hub, jejich znalce i konzumenta
