"Tak co, rostou?" Tuhle otázku teď houbaři pokládají všude - v práci, v hospodě i na benzince. A odpověď zní: ano, rostou. Než ale vyrazíte do lesa, je dobré vědět pár věcí od někoho, kdo to s houbami myslí opravdu vážně - a hlavně o nich hodně ví. Jan Wipler, mykolog z poradny Karlovarské krajské nemocnice, radí, jak na houby.
Íránskému pacientovi, který se léčil s tuberkulózu, začala v plicích růst houba. Když jí vědci prozkoumali, zjistili, že jde o nový druh houby Aspergillus, česky kropidlák. Rozhodli se ji pojmenovat po českém vědci, 38letém mykologovi Vítu Hubkovi z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. "Když je člověk imunitně oslabený, můžou se i plíce stát substrátem pro výživu houby," říká v rozhovoru.
Nově objevenou houbu, která způsobuje plicní onemocnění, pojmenovali po českém vědci Vítovi Hubkovi z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Mykologové novou houbu Aspergillus hubkae objevili u íránského pacienta s dýchacími problémy. Hubkovi je 38 let, v historii bylo takto mladému vědci málokdy uděleno podobné uznání.
Podhoubí václavek může dosahovat gigantických rozměrů. Některá jsou stará i tisíce let. Další dokážou komunikovat se stromy. Jiné prorůstají skálou či útočí na lidské plíce. "Nejstarší jsou houby, které rostou uvnitř kamenů," říká mykolog Miroslav Kolařík, který má na starost nový program Akademie věd věnující se houbám. Vědci budou zkoumat nové hrozby i příležitosti, které houby přináší.
S deštivým začátkem srpna vypukla houbová sezona. Na sběr hub vyráží více než polovina Čechů. Za celý rok se z lesa do českých kuchyní dostane mezi deseti až padesáti tunami hub. Pozor by si podle mykologa Zdeňka Peldy měli lidé dávat na jedovaté houby. Otravu sám zažil. "Dávivé zvracení, průjem, motání hlavy, neskutečná bolest," popisuje svou zkušenost.
V Česku roste až deset tisíc druhů hub a miliony Čechů se každoročně vydávají do přírody je sbírat. Jedním z nich je i mykolog a fotograf Zdeněk Pelda. Podívejte se na houby, které po českých lesích vyfotil.
"Seriál The Last of Us je určitě nadsázka, ale houby dokážou opravdu napadat řadu hostitelů a měnit jejich chování," říká ve Spotlightu mykolog Miroslav Kolařík o končící televizní show HBO, která vznikla podle stejnojmenné hry. Málokdo podle něj ví, že kromě zombie mravenců, podle kterých celý seriálový příběh vznikl, existují i zombie mouchy a rod cordyceps napadá i hmyz u nás v Česku.
Roztodivné tvary, rozmanité barvy i svícení v noci. Podívejte se v galerii na netradiční houby, které vypadají, jako by byly z jiné planety.
Mykologové na ostrově Madeira objevili nový druh houby, která dostala název špička Cimrmanova po fiktivním českém géniovi Járovi Cimrmanovi. Jméno vybrala mykoložka Moravského zemského muzea v Brně Hana Ševčíková. Madeira je ostrov v Atlantickém oceánu, autonomní oblast Portugalska.
Mykolog Petr Kohout získal Cenu Neuron za výzkum prospěšného vztahu mezi houbami a rostlinami. Svým výzkumem upozornil na to, že houby mohou ovlivňovat podobu celé naší krajiny. Vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živiny a pomáhá jim vzájemně komunikovat. Ve středu odpovídal na dotazy čtenářů Aktuálně.cz.
Letošní suché léto a vysoké teploty mají negativní dopad i na růst hub. Přesto v místech, kde byly v posledních dnech vydatnější bouřky, mohou mít houbaři štěstí. O to spíš u potoků či rybníků. Podle mykologů se v létě daří hlavně hřibu kováři a štědrý je i výskyt holubinek. "Kvůli změně klimatu začínají houby růst i v domácích květináčích, kde je teplo a vlhko," říká mykoložka Muzea východních Čech Tereza Tejklová.
Současné teplé a vlhké počasí přeje houbám, rostou hřiby pravé i hnědé, žampiony, pýchavky, klouzci nebo ryzce. "Ne všude ale budou lidé při sběru úspěšní, někde nenajdou nic," řekl Jan Borovička z České mykologické společnosti. Podle něj je podzimní houbařská sezona o 14 dní posunutá, na vině je hodně horké a suché září. V lesích se nyní začínají objevovat pozdní podzimní druhy jako například čirůvky fialové nebo strmělky mlženky. V hojném množství jsou k vidění i šupinovky kostrbaté, které si lidé podle Borovičky pletou s václavkami. "Samotné václavky prakticky nejsou a asi ani nebudou. Teploty v září tomu nenasvědčovaly," uvedl.
Monika a Jiří Pasekovi z vísky Doly u Luže na Chrudimsku začínali v podstatě z ničeho. Neměli peníze ani práci, starali se o malé dítě, z posledních úspor si pronajali kravín a začali zde pěstovat houby. Nikdo jejich podnikání příliš nevěřil. Dnes mají prosperující velkopěstírnu a přicházejí se speciálními produkty v oblasti mykologie i mykoterapie. Do velkoobchodů nedodávají, ty slyší na levnou cenu polských hub. "Ale nám to nevadí, zákazníci jezdí za námi. Poslední dobou mezi ně patří i mnozí houbaři, kteří se naštvaně vrací z lesů s prázdnými košíky. Tak si ho jedou naplnit k nám," líčí pěstitelka Monika Paseková.
S deštivým říjnem začaly růst houby. Houbařům tak končí půst trvající celé září, kdy zaplnili dno košíku jen s velkou dávkou štěstí. Daří se především klouzkům a bedlám, narazit lze i na křemenáče, kozáky či modrající hřiby. Lépe rostou houby na severu, severozápadě a jihozápadě Čech. V okolí Prahy a na Moravě je to horší. Houby lze najít zejména na travnatých místech mimo les. Rostou hlavně pečárky a bedly, pod borovicí a modřínem mohou houbaři narazit na klouzky. "Ani muchomůrky ještě nejsou úplně odepsané, našla se dokonce i zelená," poznamenal mykolog Jaroslav Landa. Výhled pro růst hub je podle Landy docela optimistický. "Někdy ty houby růst musejí," uzavřel.
Houby v Česku stále nerostou, a to prakticky nikde. "Na vině je nedostatek srážek, který přetrvává navzdory deštivému víkendu," upřesnil Jaroslav Landa z České mykologické společnosti. Horší podmínky pro růst hub už podle něj nemohou nastat. Přelom září a října se v českých lesích obvykle nese ve znamení "houbařských žní". Letos je ale situace k pramalé radosti mykologů výrazně odlišná. "My dlouhodobě nepamatujeme, že by kolem 20. září nerostlo skoro nic," postěžoval si Landa. A dodal, že pokud už houby někde jsou, pak se jedná pouze o malé lokality. Kdo chce přesto zkusit své houbařské štěstí, mohl by si z lesa odnést například holubinky. V menší míře lze narazit i klouzky nebo křemenáče.
Houbařská sezona začíná. O Češích se říká, že jsou nejvášnivější houbaři na světě. Jenže i oni věří mnohým mýtům o houbách. Patnáct největších jsme rozebrali s mykoložkou Terezou Tejklovou.
Deštivé počasí posledních dní pomalu odstartovalo houbařskou sezonu. Pokud se počasí výrazně nezmění, za pár týdnů už porostou i hřiby či babky.
Podle mykologa Jaroslava Landy mohou sběratelé nalézt prakticky všechny druhy hub. Upozornil však na nebezpečí záměny jedovaté muchomůrky tygrované s šedivkou.
Výhled je dobrý i na další týdny. Ve velkém množství rostou hlavně hřibovité houby, holubinky a některé podzimní druhy.
Mykologové oznámili unikátní nález v oblasti Tovačovska.
Penízovka sametonohá přečkala na severu půl metru sněhu a -15 °C
