Výtah inspirovaný bublifukem, stavebnici, z níž je možné vytvořit novou lanovku na Petřín, nebo neonové květy představující nespoutané mladistvé sny nabízí letošní ročník Designbloku. Přehlídka současného designu začala tuto středu na několika místech v Praze, potrvá do neděle 6. října. Hlavním tématem je mládí. Každý vystavující jej pojal po svém.
Nejstarší český umělecký spolek slaví 160 let od založení. Umělecká beseda, která sdružovala výtvarníky, hudebníky, literáty i mecenáše, si výročí připomíná výstavou v barokním pražském Clam-Gallasově paláci. Zahrnuje více než 130 děl především od současných členů spolku, potrvá do 29. února.
Ještě v první polovině 19. století tvořily chudinu osoby z typických skupin společnosti, jako byli například mentálně či fyzicky postižení, vdovy, sirotci, nemocní. S průmyslovou revolucí začaly do měst proudit dělníci, s tím se objevily výkyvy nezaměstnanosti a zejména nekvalifikovaní lidé končili v nouzových koloniích a ještě hůře, třeba i v místnostech vydlabaných ve skále.
Petřínská rozhledna je jednou z neodmyslitelných dominant Prahy. Její historie sahá do roku 1889, kdy skupina Klubu českých turistů navštívila světovou výstavu v Paříži a nechala se inspirovat Eiffelovou věží. Po návratu výpravy do Prahy tak ihned začala vznikat stavba na temeni kopce Petřína. Objekt byl postaven podle projektu architekta Vratislava Pasovského.
Desfourský palác, který najdeme v Praze v ulici Na Florenci, sice na první pohled jako žádný palác nevypadá, v útrobách domu se ale nacházejí doslova skvosty architektury. Po mnoha letech chátrání by zde také mohly najít místo expozice Muzea hl. m. Prahy.
Za naprosto nepochopitelnou označuje ředitel Alšovy jihočeské galerie výjimku, kterou vyjednal ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD pro výstavy ve vybraných galeriích a muzeích. S pátečním přechodem Česka do vyššího stupně protiepidemického systému by měly zavřít všechny, nakonec však zůstanou otevřené výstavy Rembrandta a Slunečních králů v Praze, a to díky zahraničním zápůjčkám.
Už před zahájením otevírací doby čekali ve čtvrtek ráno lidé před palácem Kinských na Staroměstském náměstí, aby se mohli podívat na výstavu děl slavného malíře Rembrandta. Fronta vedla až na náměstí, řekla mluvčí pořádající Národní galerie. Ta však musela návštěvníky pouštět do budovy tak, aby na výstavě bylo najednou maximálně 40 lidí.
Návštěvnost pražských památek a obvyklých turistických cílů je na většině místech oproti loňskému roku asi poloviční. Důvodem je úbytek zahraničních turistů v metropoli, kvůli koronavirové pandemii. Galerie, muzea i památky však letos více než obvykle navštěvují Češi. I tak to nestačí.
I díky vlídnému počasí včera Pražská muzejní noc přilákala velké množství lidí. Před některými objekty se stály i fronty. U Národního muzea, které bylo do akce kvůli rekonstrukci zapojeno po osmi letech, se lidé začali scházet více než hodinu před otevřením.
Muzeum hlavního města Prahy otevřelo etnografickou výstavu, která ukazuje, jak se v Praze historicky žilo chudině. Druhou přehlídku pro stejnou instituci připravil autor graffiti Epos 257, který s dnešními bezdomovci na pražském Třebešíně chvíli žil. Stopy jejich existence zachycuje, jako by šlo o prehistorické pozůstatky.
Bílé sochy nadživotní velikosti v historických sálech pražského Domu U Zlatého prstenu sahají skoro až ke stropu. Členové oblíbené vozíčkářské kapely The Tap Tap, která právě slaví dvacetiny, tu jsou představeni jako superhrdinové.
Praha - České betlémy vystavuje do 8. ledna Muzeum hlavního města Prahy. Kolekce ze sbírky výtvarníka Františka Valeny, předsedy Spolku českých betlemářů, představuje různé historické typy lišící se podle regionů.
