Spojené arabské emiráty přestaly financovat studium svých občanů ve Spojeném království. Důvodem jsou obavy z možné radikalizace studentů na britských univerzitách a narůstající politické napětí mezi oběma zeměmi, zejména kvůli postoji Londýna k Muslimskému bratrstvu, které Emiráty považují za teroristickou organizaci.
"Země je zevnitř podkopávána Muslimským bratrstvem, které si ve Francii zorganizovalo rozsáhlou síť působišť," varuje oficiální zpráva francouzského ministerstva vnitra odtajněná koncem minulého měsíce. Podle ní Muslimské bratrstvo využívá mešity, školy, charity a digitální propagandu k nenápadné islamizaci Francie i Evropy.
Bývalý egyptský prezident Muhammad Mursí zemřel na následky srdečního infarktu. Podle agentury Reuters o tom informovala egyptská státní televize s odvoláním na lékařské zdroje. Sedmašedesátiletý islamistický politik zkolaboval v pondělí v soudní síni, kde se hájil proti obvinění ze špionáže a spiknutí. Jeho právník oznámil, že byl Mursí v úterý pohřben v Káhiře za přítomnosti příbuzných. Organizace Amnesty International vyzvala k transparentnímu vyšetření jeho smrti, kterou Mursího Muslimské bratrstvo označilo za vraždu.
Egyptský soud potvrdil trest smrti pro 75 přívrženců islamistického exprezidenta Muhammada Mursího.
Soud v Káhiře odsoudil deset lidí k trestu smrti. Podle egyptské agentury MENA obvinění podporovali radikální islamistickou skupinu Muslimské bratrstvo, která byla v roce 2013 v Egyptě zakázána.
Saúdská Arábie a její spojenci nedávno obvinili Katar z podpory teroristických organizací a na začátku června na něj uvalili blokádu. Katarský velvyslanec pro Českou republiku šejch Saoud Bin Abdulrahman As-Sání ale tvrdí, že jeho země teroristy nepodporuje. Některé představitele palestinského hnutí Hamás nebo členy afghánského radikálního hnutí Tálibán podle něj Katar hostí jen na žádost USA, které chtěly mít s těmito radikály otevřený komunikační kanál. Současná ekonomická blokáda podle As-Sáního jeho zemi poškozuje, ale dlouhodobě posílí. Katar hledá nové dodavatele potravin, zboží a surovin a má zájem i o dodávky potravin z Česka.
Na seznamu požadavků, jejichž splnění po Kataru vyžadují Saúdská Arábie, Bahrajn, Egypt a Spojené arabské emiráty, zůstalo z původních 13 bodů pouze šest položek. Arabské státy Katar obviňují z podpory terorismu a ze sbližování s Íránem. Země kvůli neshodám přerušily s Katarem diplomatické styky a zavedly dopravní a ekonomické sankce.
Arabské země vedené Saúdskou Arábií se snaží zvýšit svůj tlak na Katar, malý stát v Perském zálivu, který obviňují z podpory terorismu. Saúdský spojenec Egypt v úterý oznámil, že ve čtvrtek zruší bezvízový styk s Katarem. Dosavadní sankce, které kromě Saúdské Arábie a Egypta zavedly zejména Spojené arabské emiráty a Bahrajn plus několik dalších ekonomicky méně významných zemí, se ale míjí účinkem. Podle listu The Washington Post blokáda naopak vede ke sbližování Kataru s nepřáteli Saúdské Arábie.
Krize v Perském zálivu stále nemá konce. Saúdská Arábie minulý měsíc obvinila Katar, že financuje teroristy a příliš spolupracuje s Íránem. Následně Kataru stanovila podmínky - pokud je nepřijme, bude pokračovat ekonomická blokáda země, která teď musí dovážet potraviny například z Turecka. Katar na jednu stranu tvrdí, že je připraven jednat. Všechny podmínky saúdskoarabského ultimáta ale odmítá přijmout, protože by tím přišel o suverenitu. Ve středu o katarské reakci budou jednat Saúdští Arabové a jejich spojenci. Zatím to ale vypadá, že k vojenskému zásahu spíš nepřikročí a akorát zpřísní své ekonomické sankce.
Saúdská Arábie a další znepřátelené země požadují, aby Katar do deseti dnů přerušil diplomatické vazby s Íránem, zastavil vysílání televize Al-Džazíra a okamžitě uzavřel turecké vojenské základny v zemi. Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn a Spojené arabské emiráty 5. června přerušily s Katarem diplomatické styky i dopravní spoje. K podobným postihům později sáhly i další země jako Jordánsko a Jemen a nyní již Katar izoluje přes deset blízkovýchodních i afrických států.
Už od začátku týdne pokračuje roztržka mezi mocnostmi na Blízkém východě. Na jedné straně stojí Katar, na druhé Saúdská Arábie a její spojenci. Ti tvrdí, že Katar podporuje teroristické organizace. Saúdskoarabský ministr zahraničí dokonce nevyloučil vojenskou akci proti Kataru. Ve skutečnosti spor zřejmě odstartoval hackerský útok. Podle stanice CNN vedený z Ruska.
Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a o pár hodin později také Jemen, Maledivy a východolibyjská vláda v pondělí oznámily, že přerušují diplomatické vztahy s Katarem. Ve středu se přidalo i Jordánsko a Mauritánie. Vzápětí došlo i k přerušení pozemního, leteckého a námořního spojení. Co vedlo arabské státy k tomuto razantnímu kroku? Jaké jsou nejdůležitější otázky a odpovědi této krize?
Je považovaný za jednoho z nejlepších egyptských fotbalistů všech dob. Dokazuje to i ocenění z roku 2008, kdy se stal druhým nejlepším africkým fotbalistou roku. Ve stejném roce vyhrál se svým týmem také prestižní Africký pohár národů. Teď je ale jméno Mohameda Aboutriky úplně jinde než na výsledkové tabuli – a to na egyptské listině teroristů. Aboutrika čelí obvinění, že financoval zakázané hnutí Muslimské bratrstvo.
Egyptské ministerstvo vnitra obvinilo z přípravy a financování nedělního atentátu, který si v Káhiře vyžádal kromě sebevražedného útočníka 24 mrtvých, zakázané Muslimské bratrstvo svrženého prezidenta Muhammada Mursího. Uvedla to agentura AFP. K teroristickému činu proti křesťanskému kostelu se dosud nikdo nepřihlásil. Muslimské bratrstvo účast na atentátu popřelo. Komentáře dosud spojovaly útok především s takzvaným Islámským státem. Podle egyptských úřadů byl atentátníkem 22letý Egypťan Mahmúd Šafík Muhammad Mustafa, který se odpálil s výbušninami umístěnými na těle. Mladý radikál byl zatčen v Egyptě v roce 2014, když zajišťoval bezpečnost konvojů Muslimského bratrstva.
Soud v Egyptě nařídil, aby se opakoval další proces svrženého prezidenta Muhammada Mursího. Za spiknutí s palestinským hnutím Hamás dostal Mursí loni trest 25 let vězení, což se v Egyptě považuje za doživotí. Podobně soud minulý týden nařídil zopakování procesu i v druhé kauze, v níž Mursí původně dostal trest smrti za organizování útěku z vězení v roce 2011. Mursí byl po svržení Husního Mubaraka zvolen prezidentem jako kandidát Muslimského bratrstva, to ale současný režim zakázal.
Trest smrti pro bývalého egyptského prezidenta Muhammada Mursího se zatím odkládá. Provedení nejvyššího trestu zastavil odvolací soud v zemi, který zároveň nařídil obnovu řízení. Sesazený islamistický prezident Mursí byl odsouzen k trestu smrti loni v červnu. Uvězněn byl hned po svém svržení v polovině roku 2013. Mursí byl prvním demokraticky zvoleným prezidentem v Egyptě po revoluci v roce 2011, která zemí otřásla v rámci tzv. arabského jara.
Egyptský vojenský soud poslal za mříže 418 stoupenců zakázaného Muslimského bratrstva kvůli útoku na policejní stanici v roce 2013. Informovala o tom agentura AP. Většina obžalovaných byla souzena v nepřítomnosti, 350 z nich udělil soud tresty delší než 25 let, některým z nich i doživotí. Soud uznal více než čtyři stovky obžalovaných vinnými z příslušnosti k zakázané organizaci a ze sabotáže veřejných zařízení a policie. V roce 2013 Egypt zažil vlnu násilných střetů mezi bezpečnostními silami a stoupenci svrženého prezidenta Muhammada Mursího. Ti zaútočili na policejní budovu u Mínji poté, co armáda násilím vyklidila dvě tábořiště Muslimského bratrstva v centru Káhiry. Zemřely stovky lidí.
Německé ministerstvo vnitra v utajeném vyjádření, které má k dispozici veřejnoprávní televize ARD, píše, že Turecko je základnou islamistických uskupení, mimo jiné Muslimského bratrstva nebo palestinského hnutí Hamás, které Evropská unie považuje za teroristickou organizaci.
Prezident Miloš Zeman vysvětlil, proč kritizuje vládu premiéra Bohuslava Sobotky. Nelíbí se mu, že se kabinet ostřeji nepostavil proti kvótám na přerozdělování uprchlíků v Evropské unii. V rozhovoru pro televizní stanici TA3 Miloš Zeman také uvedl, že v tomto roce se migrační vlna převalí i přes Českou republiku a Slovensko.
Egyptský odvolací soud ve středu zrušil trest smrti uložený 149 údajným islamistům za zabití 13 lidí během nepokojů v roce 2013. Zároveň nařídil opakování procesu; důvod ale nezveřejnil. Příznivci islamistického Muslimského bratrstva zaútočili na policii během demonstrací na podporu prezidenta Muhammada Mursího. Mursí zvítězil s podporou islamistického Muslimského bratrstva v roce 2012 v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Na počátku července 2013 ho ale armáda po vlně demonstrací svrhla. Vojenský režim začal po Mursího svržení islamisty pronásledovat, Muslimské bratrstvo zakázal a stovkám jeho členů uložil tresty smrti.
Utečenci nedisponují jaderným arzenálem a propagandistickými nástroji jako Moskva. Jejich přísun neřídí temné síly, tvrdí generál Pavel.
Uprchlickou krizi, na rozdíl od názoru prezidenta Miloše Zemana, nikdo jednotně nekoordinuje. Aspoň tomu nenasvědčují analýzy NATO. Řekl to bývalý náčelník generálního štábu české armády a nynější druhý muž Severoatlantické aliance Petr Pavel. Podle něj je takový názor jen spekulace, kterou by těžko mohl podpořit.
Odborníci se shodují, že tvrzení prezidenta Zemana o tom, že migrační vlnu organizuje Muslimské bratrstvo, aby ovládlo Evropu, je spíše konspirační teorií než realitou. Zeman řekl v pondělním rozhovoru pro Český rozhlas Plus, že má informace od marockého ministra zahraničí a korunního prince Spojených arabských emirátů. Arabista Ondřej Beránek se domnívá, že Zeman se snaží svými výroky vzbudit strach. Bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar dal prezidentovi za pravdu v tom, že jsou síly, které masovou migraci řídí a podporují.
Podle prezidenta Miloše Zemana řídí příliv uprchlíků Muslimské bratrstvo. Organizace chce podle něj postupně ovládnout Evropu. Hlava státu to řekla v rozhovoru pro Český rozhlas, kam se živě vrátila po více než roční pauze. Naposledy ze Zemanových úst zaznělo několik sprostých slov. Tentokrát se bez nich prezident obešel.
Jedním ze znaků blížícího se posledního soudu je sílící násilí, říká v rozhovoru arabista Bronislav Ostřanský. Apokalypsu už zvěstují i televizní hvězdy a internet.
Novinářům hrozilo až deset let odnětí svobody, egyptský soud jim trest snížil na tři roky.
