Schovejte si stolici do naší banky, může vás to zachránit před rakovinou, radí molekulární mikrobiolog Petr Ryšávka. V Brně založil speciální laboratoř, ve které lidem zamrazuje jejich vlastní exkrementy. „V budoucnu jim to může pomoci s obnovou přirozené střevní mikroflóry, která je rozhodující při obraně těla před nemocemi,“ vysvětluje v rozhovoru.
Stovky lidí tančily bez přestání, dokud nepadly vyčerpáním nebo nezemřely. Nešlo o oslavu, ale o mučivý trans. V létě 1518 zachvátila Štrasburk bizarní epidemie. Byla to kletba svatého Víta, neznámá nemoc, nebo děsivý projev masové psychózy vyvolané hladem a strachem? Ponořte se do jedné z nejtemnějších záhad lidské psychiky a odhalte, co skutečně stálo za smrtícím tancem.
Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí. Ročně této nemoci v tuzemsku podlehne přibližně osm tisíc lidí. Ve většině případů se dá ale poznat podle tří typických příznaků, které se zpravidla objeví z čista jasna a postihují hlavně řeč a hybnost v obličeji. Jak tyto symptomy spolehlivě poznat? A kdy volat lékaře? Prozradí video v úvodu článku.
Po čtyřech hodinách v rakvi projevila 76letá žena, kterou prohlásili za mrtvou lékaři v Ekvádoru, známky života. Poté, co její rodina donesla rakev domů, žena opět procitla a byla převezena zpět do nemocnice, informovalo o tom ekvádorské ministerstvo zdravotnictví.
Dospělý člověk zapomene mluvit, hledá správné výrazy nebo svému mateřskému jazyku vůbec nerozumí. I tak se projevuje málo známá porucha řeči afázie, která patří mezi nejvážnější narušení komunikačních schopností. Ročně postihne zhruba 300 tisíc Evropanů. Přestože nejčastěji vzniká po prodělání mrtvice, nevyhýbá se ani mladistvým či dětem.
Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí. Ročně této nemoci v tuzemsku podlehne přibližně osm tisíc lidí. Ve většině případů se dá ale poznat podle tří typických příznaků, které se zpravidla objeví z čista jasna a postihují hlavně řeč a hybnost v obličeji. Jak tyto symptomy spolehlivě poznat? A kdy volat lékaře? Sledujte pátý díl série První příznaky.
Čeští vědci chtějí ušetřit čas lékařů i pacientů za pomoci umělé inteligence. Na projektu, jehož jsou hlavními koordinátory, pracuje 21 evropských institucí. Jeho součástí je vyvinutí virtuálních asistentů, se kterými budou moct pacienti komunikovat po propuštění z nemocnice. Zatím chtějí odborníci projekt ověřit u pacientů po mrtvici.
"Dosud jsme říkali, že když už chcete pít limonádu, tak ta s umělým sladidlem je lepší, tenhle výzkum to ale problematizuje. Na tom, že nejlepší je jíst potraviny bez sladidel a přidaného cukru, to každopádně nic nemění," říká nutriční epidemioložka Eliška Selinger. "Bylo by fajn, kdyby došlo ke snižování sladkosti výrobků," dodává.
Lidé, kteří si během dne rádi zdřímnou, čelí většímu riziku vysokého krevního tlaku a mrtvice. Vyplývá to z nové studie Americké kardiologické asociace publikované v odborném časopise Hypertension. Přestože krátký šlofík není sám o sobě škodlivý, bývá signálem, že toho člověk v noci moc nenaspal, a nemůže spánkový deficit vynahradit.
Přesun od manuálních prací ke kancelářským může být často problémem pro lidské zdraví a zaměstnanci pracující u počítače by si měli dát pozor, jestli mají dostatek pohybu. Z nové studie kanadských vědců totiž vyplynulo, že čtyřicátníci a padesátníci, kteří tráví většinu dne vsedě, čelí výrazně vyššímu riziku mrtvice než lidé, kteří se naopak více věnují fyzickým aktivitám.
Lidí nakažených koronavirem, kteří zemřeli, dál přibývá. O počtech obětí a nemocných se dozvídáme doslova v přímém přenosu. Celá řada jiných chorob si přitom každý den vyžádá v Česku násobně více mrtvých. Vystrašila by vás například zpráva o tom, že včera podlehlo deset lidí infarktu nebo cukrovce? Spočítali jsme, kolik lidí v Česku každý den běžně zemře. Shrnuje Martin Veselovský.
Pokud je léčba mrtvice zahájena do jedné hodiny od vzniku příznaků, asi 70 procent pacientů se plně zotaví. Cévní mozková příhoda postihuje lidi bez ohledu na věk nebo pohlaví, o záchraně života ale vždy rozhoduje čas. Většina lidí ale právě symptomy včas nerozpozná, přitom jde o tři základní varovné příznaky. Připomeňte si je při příležitosti světového dne boje proti mozkové mrtvici ve videu.
Lidé, kteří si dopřávají alespoň jednou nebo dvakrát týdně krátké denní šlofíky, vykazují podle švýcarské studie dvakrát menší riziko infarktu nebo mozkové mrtvice. Účinky krátkého spánku během dne nejsou zcela probádány, výzkumníci však věří, že pomáhá především uvolnit stres.
Slavného francouzského herce Alaina Delona postihly před několika týdny potíže s oběhovou soustavou a utrpěl lehké krvácení do mozku. Po operaci v jedné pařížské nemocnici strávil tři týdny na jednotce intenzivní péče, řekl ve čtvrtek agentuře AFP hercův syn Anthony Delon. Nyní je stav 83letého herce stabilizovaný a doléčuje se na klinice ve Švýcarsku. Podle jeho syna se musí šetřit.
Hluk nás doprovází v čím dál větší míře, je třeba, abychom se mu bránili, tvrdí neurofyziolog Josef Syka. Příliš intenzivní míře zvuku jsou vystavovány i děti v kinech, i hodina a půl v sále může ohrožovat vývoj jejich sluchu. Hlasitému zvuku se podle něj vystavujeme i proto, že může v našem těle vyplavovat endorfiny a přinášet nám pocit blaženosti. Je ale třeba dbát na to, abychom se dlouhodobě vystavovali jeho rozumné míře, jinak může napomoci rozvoji velké řady nemocí, dodává.
Lidé, kteří si ráno odpírají snídani, mohou podle nově publikované studie čelit většímu riziku kardiovaskulárních chorob. Na překvapivé spojení přišli výzkumníci z USA, kteří pracovali se vzorkem více než šesti tisíc dospělých Američanů.
Příliš dlouhé vyspávání zvyšuje u dospělých lidí riziko, že dostanou mrtvici. Zjistili to autoři právě zveřejněné dlouhodobé mezinárodní studie, podle nichž by člověk v noci neměl naspat víc než osm hodin. Příčinou přehnaně dlouhého spánku ovšem může být i jiné neléčené onemocnění.
Neurolog Ondřej Volný z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně dostal za své poznatky v polovině listopadu v Záhřebu ocenění Danubius Young Scientist Award určené pro vynikající mladé vědce. Přišel na to, že nová metoda zobrazení mozku pomůže rychleji odhalit mrtvici. "Díky této metodě zobrazení získáváme lepší představu o toku krve a o uložení uzávěru mozkové tepny," říká v rozhovoru. Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě, ročně postihne 17 milionů lidí a třetina z nich zemře. Lékaři znají efektivní léčbu, ale pacient se jí musí dočkat včas, jinak mu hrozí úmrtí nebo trvalé následky.
Ondřej Volný, mladý neurolog z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně získal koncem minulého týdne v Záhřebu prestižní ocenění Danubius Young Scientist Award, určené pro vynikající mladé vědce ze zemí širšího podunajského regionu. Cenu dostal za excelentní výsledky v oblasti výzkumu mozkové mrtvice a zobrazení mozku.
Stav třiadevadesátiletého politika je stabilní, ale kritický. "Šimone, máme tě rádi a celý národ ti přeje brzké uzdravení," vzkázal mu na Facebooku současný premiér Benjamin Netanjahu.
Hodina pohybu kompenzuje osm hodin sezení. Články z let 2012 a 2016 potvrzující toto pravidlo zveřejnil odborný časopis Lancet symbolicky při příležitosti konání letních olympijských her v Riu de Janeiro, řekl ČTK garant iniciativy Vím, co jím a piju a specialista na zdravý životní styl Petr Havlíček.
Evropská komise vydala minulý měsíc doporučení, podle kterého by se měl výrazně snížit podíl průmyslově vyráběných rostlinných tuků v potravinách. Omezení by se ale mělo týkat jen těch margarínů, které se vyrábějí zastaralou metodou ztužování. Tyto tuky totiž obsahují takzvané transmastné kyseliny, které mají podle evropských lékařů na svědomí čtyři miliony úmrtí ročně.
Evropská komise sepisuje nová pravidla, jak výrazně omezit ztužené rostlinné tuky s obsahem transmastných kyselin. Podle lékařů kvůli jejich spotřebě zemřou ročně až čtyři miliony lidí.
Rozhovor s přední českou vědkyní Evou Sykovou o zázračné léčbě kmenovými buňkami a práci českých výzkumníků.
Je mu teprve 15 měsíců a polovinu života strávil v nemocnici. Trpí totiž vzácnou srdeční chorobou.
Zhruba 850 000 lidí se léčí s cukrovkou, až půl milionu dalších o své nemoci neví a další tisíce mají takzvaný prediabetes, kdy je hladina cukru v krvi zvýšená jen mírně.
