Cévní mozkové příhody jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí či dlouhodobého postižení. V Česku prodělají mrtvici každoročně desítky tisíc lidí, přičemž zhruba třetina z nich umírá a třetina zůstává trvale postižená. Lidé se často domnívají, že se to týká jenom seniorů. To je ale omyl. Mrtvice nezřídka postihuje také mladší ročníky – čtyřicátníky nebo i třicátníky.
Během následujících třiceti let stoupne počet lidí, kteří umírají na mozkovou mrtvici, o polovinu, upozorňují vědci ve studii. Nemoci lze přitom relativně snadno předcházet a následky dobře léčit. Mozková příhoda je už teď druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě, prevence ale ve většině zemí není prioritou. Nejhůře na to doplatí mladí lidé a ti, kteří žijí v chudších zemích.
Dospělý člověk zapomene mluvit, hledá správné výrazy nebo svému mateřskému jazyku vůbec nerozumí. I tak se projevuje málo známá porucha řeči afázie, která patří mezi nejvážnější narušení komunikačních schopností. Ročně postihne zhruba 300 tisíc Evropanů. Přestože nejčastěji vzniká po prodělání mrtvice, nevyhýbá se ani mladistvým či dětem.
Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí. Ročně této nemoci v tuzemsku podlehne přibližně osm tisíc lidí. Ve většině případů se dá ale poznat podle tří typických příznaků, které se zpravidla objeví z čista jasna a postihují hlavně řeč a hybnost v obličeji. Jak tyto symptomy spolehlivě poznat? A kdy volat lékaře? Sledujte pátý díl série První příznaky.
Čeští vědci chtějí ušetřit čas lékařů i pacientů za pomoci umělé inteligence. Na projektu, jehož jsou hlavními koordinátory, pracuje 21 evropských institucí. Jeho součástí je vyvinutí virtuálních asistentů, se kterými budou moct pacienti komunikovat po propuštění z nemocnice. Zatím chtějí odborníci projekt ověřit u pacientů po mrtvici.
„Protein, který jsme zkoumali, funguje trošku jinak než současné léčivo. Vyžaduje aktivaci. Představit si to lze jednoduše tak, že pokud má rozbít krevní sraženinu, musíme mu dát do ruky pomyslnou sbíječku,” popisuje proteinové inženýrství biochemik Martin Toul, jehož objev by mohl vést k výrobě léku, který bude mít až desetitisíckrát vyšší účinnost při léčbě pacientů s cévní mozkovou příhodou.
Desítky lidí s mrtvicí dorazily pozdě. Strach z koronaviru je masivní. Běžně by přijeli za hodinu, ale teď jezdí až druhý nebo třetí den, když už to nemůžou vydržet. Následky jsou pak o to těžší, říká primář neurologické kliniky FN Motol Aleš Tomek. Řadu věcí jsme mohli odložit, ale u některých může prodlení způsobit smrt, třeba u diagnostiky rakoviny. Takových lidí bude celá řada, odhaduje.
Lidé, kterým dělají společnost psi, mají menší pravděpodobnost, že zemřou předčasně. Riziko úmrtí je v případě pejskařů výrazně nižší zejména u kardiovaskulárních chorob a chlupatí mazlíčci nejvíc prospívají lidem žijícím o samotě. K těmto závěrům došli autoři dvou nových výzkumů publikovaných v americkém odborném časopise Circulation.
Několik let trvající výzkum, který pracoval se vzorkem 48 tisíc britských obyvatel, odhalil, že vegetariánům hrozí ve srovnání s lidmi, kteří jedí maso, o 22 procent nižší riziko srdečního infarktu. Současně ale čelí o 20 procent vyššímu riziku mozkové mrtvice. Důvodem může být fakt, že vegetariáni mají nižší hladiny cholesterolu a cukru, ale zároveň jim mnohdy schází například vitamín B12.
Fakultní nemocnice v Brně zveřejnila unikátní záběry, na kterých lékaři pečují o těhotnou ženu po mozkové smrti. Po dobu 117 dnů se starali nejen o její vitální funkce, ale také podporovali normální vývoj dítě, například tím, že pohybovali nohama matky, aby simulovali chůzi. Sestřičky na plod mluvily nebo hladily bříško, aby co nejvíce navodily podmínky, jaké by dítě mělo při běžném těhotenství
Více než desetihodinová pracovní doba po dobu minimálně 50 dní v roce podle francouzských vědců vede k vyšší pravděpodobnosti mozkové mrtvice. Výzkumníci z Anglie k tomu však podotýkají, že dlouhou pracovní dobu lze vyvážit cvičením a správnou stravou.
Často se mi pacienti svěřují s tím, že jim my lékaři nevěnujeme dostatek pozornosti, říká neurolog David Doležil, který se na bolesti hlavy specializuje. Migréna je třetí nejčastější onemocnění a na kvalitu života má stejný dopad jako cukrovka, na pacienty s diabetem jde ale mnohonásobně více peněz, upozorňuje. Minimálně polovina pacientů má čtyři a více záchvatů za měsíc, někteří ale i patnáct a více. Těm by mohl pomoci nový lék, který snižuje četnost migrén a koncem roku dorazí na tuzemský trh.
Neurolog Ondřej Volný z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně dostal za své poznatky v polovině listopadu v Záhřebu ocenění Danubius Young Scientist Award určené pro vynikající mladé vědce. Přišel na to, že nová metoda zobrazení mozku pomůže rychleji odhalit mrtvici. "Díky této metodě zobrazení získáváme lepší představu o toku krve a o uložení uzávěru mozkové tepny," říká v rozhovoru. Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě, ročně postihne 17 milionů lidí a třetina z nich zemře. Lékaři znají efektivní léčbu, ale pacient se jí musí dočkat včas, jinak mu hrozí úmrtí nebo trvalé následky.
Ondřej Volný, mladý neurolog z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně získal koncem minulého týdne v Záhřebu prestižní ocenění Danubius Young Scientist Award, určené pro vynikající mladé vědce ze zemí širšího podunajského regionu. Cenu dostal za excelentní výsledky v oblasti výzkumu mozkové mrtvice a zobrazení mozku.
Říkávalo se, že pět kousků ovoce a zeleniny denně je zdraví prospěšná dávka. Nové studie ukazují, že když se zdvojnásobí, zásadně se sníží možnost onemocnění mnoha závažnými chorobami, upozorňuje studie vědců z Královské univerzity v Londýně. Výzkumníci rovněž uvádějí, které druhy jíst jako prevenci proti rakovině a které snižují riziko mrtvice či infarktu.
Takzvané ošetřovatelské volno by lidé mohli čerpat až 90 dní. Dostávali by za to z nemocenského pojištění 60 procent svého příjmu. Zaměstnavatel by měl povinnost pracovníka uvolnit a místo mu držet. Vláda schválila návrh ministryně Michaely Marksové. Hnutí ANO ale prosadilo úlevu pro firmy – se žádostí o volno bude muset vždy souhlasit zaměstnavatel.
Prezident Miloš Zeman v úterý udělil svou třetí milost od nastoupení do úřadu. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka rozhodl o zastavení trestního stíhání muže, který je podezřelý z maření výkonu úředního rozhodnutí. Omilostněný podle něj utrpěl mozkovou příhodu a zároveň trpí duševní chorobou. "Prezident republiky nařídil, aby se u omilostněného nepokračovalo v trestním stíhání za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání," sdělil Ovčáček s tím, že obviněný kvůli svému zdravotnímu stavu není schopen chápat smysl trestního řízení. "Žádost o milost podala státní zástupkyně, která v této fázi nemůže trestní stíhání v souladu se zákonem zastavit," dodal Ovčáček.
Bolest a stres ze ztráty blízké osoby může vést k poruše srdečního rytmu a končit mozkovou příhodou. "Úmrtí milované osoby je zdrojem velmi silného stresu, nezávisle na tom, jak postižený tomuto stresu čelí,'' tvrdí vědci. Nejvyšší riziko křehkosti srdce se projevuje v prvních 14 dnech, po dvou letech je téměř nulové. Píše o tom italský deník Corriere della Sera.
Mrtvice má příznaků desítky, těmi hlavními jsou pokles koutků, slabost končetin a porucha řeči, upozorňuje neurolog Aleš Tomek. Poznat ji a dostat se včas do nemocnice je podle něj naprosto zásadní.
Je mu teprve 15 měsíců a polovinu života strávil v nemocnici. Trpí totiž vzácnou srdeční chorobou.
Pokusy na potkanech vědci převedli do počítačové hry. Předběžné výsledky slibují pokrok v léčbě některých psychických poruch, například schizofrenie.
Spor o odpojení mrtvé těhotné ženy v USA se blíží ke konci.
Dvacet dnů byl v umělém spánku po brutálním duelu těžkých vah ruský boxer Magomed Abdusalamov.
Ruský boxer Magomed Abdusalamov bojuje po tvrdém duelu těžkých vah s Mikem Perezem o život.
Souboj léky vs. cvičení dopadl v rozsáhlé britské studii nerozhodně
Lékaři se 54letého hudebníka rozhodli operovat ve snaze uvolnit tlak na jeho mozek
