Známe to téměř všichni. Po vydatném obědě se opřeme do židle, cítíme se plní a jsme si jistí, že další sousto už nepřipadá v úvahu. Jenže pak přijde otázka „kdo si dá dezert?“ – a najednou se zdá, že by se do nás přece jen něco sladkého ještě vešlo. Jak je možné, že vždycky máme místo na dezert? Podle vědců nejde o slabou vůli ani výmluvu.
Máte pocit, že se váš život dělí na jasně ohraničené etapy? Nová vědecká studie potvrzuje, že nejste daleko od pravdy. Mozek se nevyvíjí plynule, ale prochází pěti odlišnými fázemi oddělenými zásadními zlomy. Vědci z Cambridge analyzovali tisíce skenů a určili přesný věk, kdy je lidská mysl na absolutním vrcholu, i moment, kdy začíná prudký sešup. Zjistěte, ve které fázi se právě nacházíte vy.
"Podle prognózy jsem tu už neměl být," říká Alexandr Nosek, kterému před dvěma lety diagnostikovali agresivní nádor mozku s minimální šancí na přežití. "Rozpadl jsem se na atomy - a teď se znovu skládám. Přitom zjišťuji, co je v životě důležité a co už ne. Mám nějaké handicapy dané nemocí a možná i léčbou, kterou jsem prošel. A možná žiju spokojenější život než dřív," přiznává táta roční holčičky.
Nemusíte ujít desítky kilometrů. Stačí pár tisíc kroků denně – a podle nových vědeckých poznatků to může znamenat rozdíl mezi zdravým stářím a předčasnou ztrátou paměti. Z několika aktuálních studií vyplývá, že i obyčejná chůze může oddálit projevy Alzheimerovy choroby a zároveň snížit riziko úmrtí, a to i u lidí s vysokým krevním tlakem.
Výpadky pozornosti u lidí s nedostatkem spánku souvisejí s vlnami v mozkomíšním moku, zjistily vědkyně z Massachusettského technologického institutu v Bostonu. S pomocí snímků mozku odhalily změny, které se projeví, když unavení lidé přestávají vnímat.
Otvírá se nová kapitola výpočetní techniky: čipy se neučí od lidí, ale lidé od čipů. Australský start-up Cortical Labs postavil první biologický počítač na světě, který využívá takzvanou syntetickou biologickou inteligenci. Spojuje živé lidské mozkové buňky s klasickým křemíkovým čipem – a přináší tak netušené možnosti.
Tuky bývají často považovány za nepřítele zdraví. Pravda je ale jinde – bez nich by náš organismus vůbec nemohl správně fungovat. Rozhodující je však jejich kvalita a složení. Mezi ty nejprospěšnější tuky patří omega-3 mastné kyseliny, které hrají zásadní roli v řadě tělesných funkcí. Proč je jejich příjem důležitější, než si možná myslíte? A máte jich dostatek?
Měl se narodit jako zdravé dítě. Těžký porod, kdy měl chlapeček kolem krku omotanou pupeční šňůru, ale způsobil, že je středně těžce mentálně postižený. Jeho rodiče to naprosto zdrtilo, vztah nápor nevydržel. Hocha původně dostala do péče máma, ale to už neplatí. Podle jeho táty ho s novým partnerem týrala. Na jeho těle nacházel neustále modřiny a od té doby se chlapec žen bojí.
Sáhnete po dietní limonádě, dosladíte si jogurt trochou nízkokalorického sladidla a ke svačině zvolíte proteinovou tyčinku „bez cukru“. Máte ze sebe dobrý pocit – staráte se o svou linii, cukr držíte na uzdě a možná i myslíte na zdraví svých zubů. Ale co když právě tahle „zdravá volba“ je klíčem k tomu, proč váš mozek stárne rychleji, než by měl? Odpověď vědců je víc než znepokojující.
Myslíte si, že je kratom něco jako neškodný čaj? Omyl. Jeho konzumace může způsobovat závislost a v kombinaci s alkoholem či jinými látkami dokonce může ohrozit život. Přesto byl až do září letošního roku v Česku volně dostupný a stal se běžnou součástí života především mladých lidí. Někteří ho pijí, jako by šlo o obyčejný džus. K jeho popularitě přispívají i influenceři.
Bývalý hráč amerického fotbalu na Manhattanu zastřelil čtyři lidi. Muž tvrdil, že trpí chronickou traumatickou encefalopatií, tedy onemocněním, jež postihuje hlavně sportovce, kteří dostávají údery do hlavy. Cílem vraha byly kanceláře největší americké fotbalové ligy. Většina lidí, u kterých onemocnění propukne, své zoufalství obrací proti sobě. Mnoho jich spáchá sebevraždu. Lék dosud není.
Časté spoléhání se na umělou inteligenci může doslova „vypínat“ náš mozek, omezovat kreativitu a zhoršovat schopnost zapamatování. S těmito závěry alespoň přišla nová červnová studie, kterou provedl prestižní Massachussets Institute of Technology.
Doktor Walter Freeman cestoval Amerikou se svým „ledovým hrotem“ a během minut navždy měnil lidské životy. Bývala to slavná medicínská metoda oceněná Nobelovou cenou, dnes je považovaná za symbol barbarského přístupu. Lobotomie se využívala k léčbě depresí, úzkostných stavů i jako forma trestu. Honba za zázrakem se změnila v nešťastnou kapitolu moderního lékařství.
Zažili jste ten zvláštní pocit, kdy se něco důvěrně známého najednou stane neznámým? Možná jste se setkali s fenoménem jamais vu – méně známým, ale o to záhadnějším příbuzným slavného déjà vu. Zatímco déjà vu je něco „už viděné“ - tedy falešný pocit, že jste něco již zažili, jamais vu neboli „nikdy neviděné“ je opakem. Důvěrně známé se vám zdá zcela nové nebo cizí. Co tento jev způsobuje?
Neurotechnologický americký start-up Paradromics, konkurent Neuralinku miliardáře Elona Muska, slaví úspěch. Chirurgům na Michiganské univerzitě se poprvé povedlo pacientovi voperovat a následně bezpečně odstranit mozkový implantát.
Lidé s chronickými záněty střev trpí často úzkostmi, depresemi a dalšími psychickými potížemi. Nemoci, z nichž jedna sídlí ve střevech a druhá v mozku, jsou totiž propojeny. Zánět v těle ovlivňuje mozkovou činnost. A naopak psychický stres je jedním z hlavních důvodů, proč dochází k narušení střevní sliznice, uvolňování zánětlivých látek a k riziku vzplanutí nebo zhoršení nemoci.
Čerstvě publikované výsledky výzkumu odhalily sedmnáct životních faktorů, které mohou buď výrazně zvýšit, nebo naopak snížit riziko mrtvice, demence a deprese. Co pozitivního z toho plyne? Kupříkladu že jediná změna životního stylu často pomůže se všemi třemi zároveň.
Nezpůsobují závislost, podporují kognitivní funkce, jako je paměť, soustředění či mentální výkon. Tzv. chytré drogy (neboli kognitivní zesilovače) jsou aktuálním trendem v péči o mozek. Označují se též jako nootropika a zájem o ně je nebývalý.
Demence patří mezi nejzávažnější neurodegenerativní onemocnění a postihuje miliony lidí po celém světě. Ačkoli se vyskytuje hlavně u starší populace, stále častěji se objevuje i u lidí mladších 65 let, což se označuje jako časná demence.
Střevní mikrobiom je v posledních letech čím dál populárnější téma. Panují kolem něho ale mýty a nepravdy. Například nechat si udělat probiotika na míru jsou podle mikrobioložky z IKEM Moniky Cahové vyhozené peníze. V rozhovoru pro Aktuálně.cz dává mimo jiné návod, jak podpořit střevní bakterie bez nákladných vyšetření.
Tereza a Robert jsou nejen mladí aktivní sportovci a cestovatelé, ale hlavně rodiče. Mají tři syny - Olivera, Viliama a Jakuba, u kterého se v raném věku začalo projevovat těžké zdravotní postižení. Warburg micro syndrom, kterým syn manželů Sisákových trpí, způsobuje problémy s růstem a vývojem mozku. Postižení mají opožděný vývoj a nemusí být nikdy schopni sedět, stát, chodit nebo mluvit.
Medúzy čtyřhranek, mořských tvorů ze třídy spadající pod žahavce, mění své chování na základě předchozích zkušeností, ačkoliv nemají centrální mozek. To podle studie vědeckého týmu z univerzit v Německu a Dánsku ukazuje, že učení by mohlo být součástí základního fungování nervových buněk.
Následující optický klam zaujal statisíce uživatelů na sociálních sítích. Na videu se postupně objevují malé tečky, které se pohybují v přímkách po červeném terči. Jakmile se ale jejich počet začne zvyšovat, najednou to vypadá, že se společně pohybují v jednom kruhu. Přitom každá z nich stále opisuje svou přímku.
Gertovi-Janu Oskamovi bylo po zlomenině krční páteře při dopravní nehodě v Číně řečeno, že už nikdy nebude chodit. Před časem mu však lékaři implantovali zařízení, díky kterému se dokázal postavit a chodit.
V první polovině 60. let se v severních Čechách objevila agresivní nemoc, která stála život šestnáct mladých lidí včetně dětí. Zemřeli na hnisavý zánět mozku a mozkových blan. Lékaři a vědci dlouho nechápali proč. Jediné, co oběti spojovalo, byla návštěva bazénu v Ústí nad Labem krátce před smrtí. Záhadu se podařilo rozluštit až za deset let.
Mozek je jeden z nejzáhadnějších orgánů lidského těla. Váží zhruba 1300 až 1400 gramů, což představuje asi dvě procenta lidské váhy. Spotřebuje asi pětinu veškeré energie, které tělo člověka potřebuje a obsahuje mezi 50 až 100 miliardami neuronů. Poznáte na obrázku všechny jeho důležité části? Zkuste si náš kvíz.
