DNA spolehlivě umí prozradit identitu osob. Snažíme se i předpovědět, jak člověk vypadal, kolik měl pih. Máme už extrémně citlivé metody, které fungují i u jednotlivých buněk, říká forenzní genetička Halina Šimková, která také napsala knihu pro děti o kouzelném světě bakterií. Bakterie vnímáme zkresleně. Jsme ale produktem jejich fungování a je dobré to vědět, dodává o knize.
Musíme počítat s tím, že se může stát něco horšího, protože koronaviry nemusí jen sbírat mutace, ale také se mohou takzvaně rekombinovat. Takže může dojít k tomu, že se dvě různé varianty potkají v jednom člověku, prohodí si své horší oblasti a skokově tím vznikne horší varianta. Zatím takovou teoretickou variantu nazýváme jako omega, říká pro Aktuálně.cz molekulární genetik Jan Pačes.
Jako vědci stále nemáme od čínských úřadů dostatek informací o původu viru SARS-CoV-2. Doufali jsme, že po nějaké době se dozvíme více a Čína uvolní další data. A to se neděje. Můžeme se tak třeba ptát, proč některé informace Číňané nedávají ven. Žádná nová data dokazující to, že by virus SARS-CoV-2 uměle vznikl v laboratoři, se ale neobjevila, uvádí pro Aktuálně.cz molekulární genetik Jan Pačes.
Je velmi důležité sledovat nové varianty viru SARS-CoV-2, které pořád vznikají a mohou se jinak pandemicky chovat. To je důvod, proč potřebujeme pomocí sekvenování číst jejich genetickou informaci. V tom ale Česko zaostává, je to iniciativa jen několika virologů. V Evropě se už objevila i středoevropská varianta. Brzy ji ale vytlačí ta britská, říká pro Aktuálně.cz molekulární genetik Jan Pačes.
Až bude společnost proočkovaná a část lidí bude mít imunitu po prodělání nemoci, koronavirus bude pravděpodobně mezi námi dále kolovat. Vyhovuje mu chladnější počasí, tak se tady jednou za rok objeví. Je možné, že časem také vzniknou mutace, které nebudou způsobovat tak vážná onemocnění. Není ale vyloučeno, že zmutuje i do horší varianty, říká pro Aktuálně.cz molekulární genetik Jan Pačes.
Český biolog Jiří Friml se zabývá rostlinným hormonem auxinem, který z rostlin dělá organismy odolnější, než jsou lidé. Přitom původně studoval chemii, o biologii rostlin nevěděl nic a v německém institutu byl zpočátku za exota. Pochází z malé moravské obce, z rodiny, kde nikdo neměl vysokou školu a jejich představou bylo, že bude spíše jezdit s traktorem než studovat. Nyní je světovou špičkou.
Molekulární bioložka Soňa Peková se proslavila svými výroky o tom, že nový typ koronaviru je uměle vytvořený a pochází z laboratoře. Reportérka Aktuálně.cz se vydala zjistit, jaký pohled na původ a chování viru zastávají ostatní odborníci. Mohou za vznikem nového typu koronaviru stát genetičtí teroristé? Podívejte se na video s molekulárním genetikem Janem Pačesem z Akademie věd České republiky.
Drastická mutace je pro člověka i většinu živočichů neslučitelná se životem. Mnohým rostlinám však nejen neškodí, ale naopak přispívá k jejich úspěšné evoluci. Mutace se navíc týká většiny plodin důležitých pro nakrmení lidstva. I proto je jejich výzkum tak důležitý a nyní se dočkal i evropského grantu pro začínající vědce. Získal ho mladý biolog Filip Kolář z Přírodovědecké fakulty UK.
Lidé si nechávají zjistit na základě své DNA, odkud pocházeli jejich předci. Z její analýzy lze již během těhotenství odhalit, že ještě nenarozené dítě trpí Downovým syndromem. Stopy DNA pomáhají odhalit pachatele závažných zločinů. Entomolog Dominik Vondráček, který je hlavním autorem výstavy v Národním muzeu s názvem Doba genová, však v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňuje, že ještě ani zdaleka nevíme o DNA všechno. V řádu několika let bude podle něj člověk schopný zasáhnout do genů tak, že by si rodiče mohli vybrat, jaké pohlaví má mít jejich dítě.
Je to etický problém, experiment udělal tajně, měl souhlas pacientů, ale ne etické komise, my podobné modifikace provádíme na myších, ale zvíře je něco jiného než pacient, míní molekulární biolog Petr Svoboda. Čínský vědec tvrdí, že geneticky upravil plody, z nichž se pak narodila dvojčata, která díky tomu mají mít nižší riziko nákazy virem HIV. Chtěl být první, předběhl kolegy, tragédie to není, vedlejší poškození zřejmě nebude nijak zásadní, říká Svoboda.
Nejprestižnější české vědecké ocenění letos nejspíš získá expert na molekulární genetiku profesor Jiří Forejt. Na myších modelech se snaží objasnit podstatu takzvané hybridní sterility - tedy příčiny neplodnosti u kříženců. Na nejdetailnějších úrovních tak zkoumá zákonitosti vzniku nových druhů. Dvaasedmdesátiletý vědec publikuje v nejuznávanějších světových vědeckých časopisech, jako je Nature nebo Science, a hostoval jako profesor na americké univerzitě v Princetonu. O prestižním českém ocenění rozhodla vládní rada pro výzkum, vývoj a inovace, volbu ještě musí schválit vláda. Forejt poskytl Aktuálně.cz rozhovor.
Hlavní etickou otázkou je, kde má končit výběr, který dělají lidé, říká lékařský etik Jan Payne. Zákony regulující genetické úpravy jsou ale zejména ve Velké Británii promyšlené, tvrdí biolog Fulka.
Popsali princip, jak se zhoubné buňky dostávají z kostní dřeně do krve
Po období špatných zpráv, omylů i tragédií začíná metoda přinášet slibné výsledky
Nová studie znamená pokrok v genové terapii. A naději pro mnoho nemocných
Jejich výzkum pomáhá porozumět, jak fungují geny nemocí
Americký výrobce jej vyrobil v Brně
