Schovejte si stolici do naší banky, může vás to zachránit před rakovinou, radí molekulární mikrobiolog Petr Ryšávka. V Brně založil speciální laboratoř, ve které lidem zamrazuje jejich vlastní exkrementy. „V budoucnu jim to může pomoci s obnovou přirozené střevní mikroflóry, která je rozhodující při obraně těla před nemocemi,“ vysvětluje v rozhovoru.
Více než měsíc mrtvý samec šimpanze čego má novou a vysokou šanci na další potomky. Výzkumný institut ochrany genofondů královédvorského Safari Parku totiž získal jeho spermie a somatické buňky. V budoucnu se tak tento geneticky velmi cenný samec znovu zapojit do budování pojistné populace šimpanze čego v lidské péči.
V době, kdy převládla varianta omikron, už nedává nošení respirátorů příliš smysl. Je to hlavně kvůli vysoké nakažlivosti omikronu, kdy i malé množství viru může způsobit nákazu. Kdybychom ji chtěli úplně zastavit, tak bychom museli respirátory nosit úplně perfektně, a ne tak ledabyle jako nyní, uvádí pro Aktuálně.cz molekulární biolog Evžen Bouřa.
DNA spolehlivě umí prozradit identitu osob. Snažíme se i předpovědět, jak člověk vypadal, kolik měl pih. Máme už extrémně citlivé metody, které fungují i u jednotlivých buněk, říká forenzní genetička Halina Šimková, která také napsala knihu pro děti o kouzelném světě bakterií. Bakterie vnímáme zkresleně. Jsme ale produktem jejich fungování a je dobré to vědět, dodává o knize.
Očkovala bych lidi, kteří jsou zranitelní, když mladí lidé budou promořeni, tak nebudou takovým ohrožením pro očkované. Čím víc lidí onemocněním projde, tím víc si jich do dalších let navozuje komplexnější imunitu než právě z očkování, říká molekulární bioložka Irena Koutná z Centra buněčného a tkáňového inženýrství, která se svým týmem zkoumá imunitní odpověď na nákazu koronavirem.
Česká vláda zvolila strategii, že dokud nemocnice vydrží, tak se nic neděje, přineslo to velký počet mrtvých. Virus měl hodně prostoru, nalezl to nejhorší, co mohl, ale dál mutuje. Sekvenování nikdo neřídí, říká Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Rozvolňoval bych až při tisíci nakažených denně, kdy hygienické stanice stačí dotrasovat každého člověka, sedm tisíc denně je moc, dodává.
V Brně odhalili tři vzorky nesoucí stopy jihoafrické mutace. Vedle britské mutace, která se Českem již výrazně šíří, se jedná o další nakažlivější variantu viru. Podle molekulárního biologa z Masarykovy univerzity Omara Šerého je potřeba vrátit se k testování na konci karantény, kterou by zároveň prodloužil na 14 dní. "Lidé mohou být infekční i po deseti dnech od začátku onemocnění," říká Šerý.
Jsem překvapený, jak je to mírné, bude to ještě mnohem horší. Měly by být zakázány kulturní i sportovní akce a shromažďování, děti se letos do škol už asi nevrátí. Přísná opatření dřív by zachránila mnoho životů, říká imunolog Václav Hořejší. Velká většina lidí je ochotna přijmout restriktivní opatření, slyšet je křičící menšina, dodává.
Lidé si nechávají zjistit na základě své DNA, odkud pocházeli jejich předci. Z její analýzy lze již během těhotenství odhalit, že ještě nenarozené dítě trpí Downovým syndromem. Stopy DNA pomáhají odhalit pachatele závažných zločinů. Entomolog Dominik Vondráček, který je hlavním autorem výstavy v Národním muzeu s názvem Doba genová, však v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňuje, že ještě ani zdaleka nevíme o DNA všechno. V řádu několika let bude podle něj člověk schopný zasáhnout do genů tak, že by si rodiče mohli vybrat, jaké pohlaví má mít jejich dítě.
Koncem ledna obletěla svět zpráva, že čínští vědci naklonovali opici a otevřeli tím cestu k případnému budoucímu klonování lidí. Vyplývalo to ze studie zveřejněné prestižním časopisem Cell (Buňka). Podle docenta Aleše Hampla, přednosty Ústavu histologie a embryologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně jde bezesporu o úspěch, nicméně slova o otevření cesty ke klonování lidí mu přijdou zbytečně silná a zavádějící.
Švýcar Jacques Dubochet (75), Američan německého původu Joachim Frank (77) a Brit Richard Henderson (72) vyvinuli zobrazovací metodu, díky níž můžeme u živých vzorků dohlédnout až k samotným atomům. Královská švédská akademie prohlásila, že jejich kryoelektronová mikroskopie posunula biochemii do nové éry. Podívejte se proč.
Z průzkumu společnosti Scio vyplynulo, že třetina studentů hlásících se na pedagogiku do budoucna vůbec učit nechce. Jejich "výpadek" mohou naopak nahradit studenti jiných oborů, kteří nevylučují, že by je učení bavilo. Na ty cílí projekt studentek Karlovy univerzity Sandry Feyglové a Jany Fryzelkové s názvem Výluka. Dává studentům možnost vyzkoušet si roli učitele na základní škole. Pak se můžou rozhodnout, zda si doplní vzdělání o pedagogické minimum.
Hlavní etickou otázkou je, kde má končit výběr, který dělají lidé, říká lékařský etik Jan Payne. Zákony regulující genetické úpravy jsou ale zejména ve Velké Británii promyšlené, tvrdí biolog Fulka.
Aktuálně.cz vám přináší první díl seriálu o překvapeních provázejících vědecký výzkum
Po období špatných zpráv, omylů i tragédií začíná metoda přinášet slibné výsledky
Sestřih mRNA je jako "posel" nesoucí část dědičné informace z jádra k dalšímu zpracování
Konference v Praze ukázala vývoj v biochemickém výzkumu
