Hlasování je vnímáno jako volba mezi integrací země do Evropské unie a návratem do sféry vlivu Moskvy.
Volební místnosti se zavřely ve 20:00 a podle ústřední volební komise se k volebním urnám dostavilo asi 52 procent oprávněných voličů. Ti určí nové obsazení 101členného parlamentu. Analytici očekávali těsný výsledek mezi dvěma stranami.
Po sečtení hlasů prezidentka Maia Sanduová jmenuje premiéra, který obvykle pochází z vítězné strany nebo bloku. Ten se pokusí sestavit novou vládu. Navrhovanou vládu pak musí schválit parlament.
Očekává se, že důležitou roli ve volbách bude mít velká moldavská diaspora. Loni, v druhém kole prezidentských voleb, které bylo rovněž vnímáno jako volba mezi Východem a Západem, odevzdalo hlasy v zahraničí rekordních 327 tisíc voličů. Z nich 82 procent podpořilo Sanduovou, což jí nakonec zajistilo znovuzvolení.
Současná prozápadní vláda opakovaně Moskvu obviňuje z vměšování do vnitřních záležitostí, z dezinformačních kampaní ve snaze svrhnout vládu a zasahování do voleb. Moskva tato obvinění odmítá.
Moldavsko, kde žije zhruba 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak mezinárodně neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor, který označuje za mírovou misi.
