Jeden z nejtemnějších příběhů našich dějin se začal psát přesně před 86 lety. Během 15. března 1939 obsadila německá vojska české země. Okupací nacisté porušili mnichovskou dohodu, 16. března vydal Adolf Hitler výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava. Prohlédněte si známé i méně známé fotografie, které vznikly během obsazování území bývalého Československa.
Pokud by Česko vojensky napadla jiná země, ochotně by ji šli bránit čtyři z deseti obyvatel. Vyplývá to z průzkumu organizace Post Bellum a společnosti NMS Market Research uspořádanému k příležitosti 85 let od podpisu mnichovské dohody. Obdobná studie přitom v roce 2020 uváděla, že za vlast je ochotná jít bojovat polovina Čechů.
Spisovatel Simon Mawer je v Česku díky románům o brněnské vile Tugendhat, přírodovědci Gregoru Johannu Mendelovi nebo událostech pražského jara mimořádně oblíbený. Koncem června britský autor za svými tuzemskými čtenáři přijede na festival Slunovrat v Opavě. V rozhovoru vysvětluje, proč by se malé národy neměly podceňovat i proč se ve své nové knize vrací do období anglické průmyslové revoluce.
Rekonstrukce útoku, slavnostní shromáždění, piety, přehlídky, přednášky historiků, výstavy a další akce v Česku připomínají 80 let od akce československých výsadkářů proti zastupujícímu říšskému protektorovi Reinhardu Heydrichovi, nejmocnějšímu muži tehdejšího protektorátu Čechy a Morava a jednoho ze spolutvůrců holokaustu.
Film Mnichov: Na prahu války, který lze nově vidět na Netflixu, vypráví fiktivní příběh založený na skutečné události. Autoři téměř nepracují s českými reáliemi, film je studený jako psí čumák, tvrdí kritik Kamil Fila. Čechy navíc může naštvat, dodává.
V letech 1935-1938 Československo budovalo opevnění tvořené betonovými bunkry různých velikostí a typů, zejména v oblasti hraničních hor. Méně známou součástí této obranné linie je tzv. Pražská čára, pás betonových pevnůstek táhnoucí se Čechami od severu k jihu. Byly jich stovky, dochovalo se jen několik. Jsou připomínkou okupace, která Československu vzala možnost se účinně bránit agresi.
Generál Jan Syrový byl po druhé světové válce jedním z nejvýraznějších aktérů procesů se skutečnými nebo domnělými kolaboranty. Syrový se podle historiků řadí do druhé kategorie. Jeho pozůstalí nyní dostali šanci, aby se generálovo jméno očistilo. Městský soud v Praze přijal od státního zástupce návrh, aby jeho případ projednal v obnoveném procesu. Deník Aktuálně.cz má návrh k dispozici.
Když Němka Auguste Heiderová viděla, co se děje pod jejími okny na náměstí v Lanškrouně, rozhodla se pro zoufalý čin. 18. května 1945 okolo 17. hodiny zapálila vlastní dům a v jeho troskách se oběsila. Následná panika podle německých pamětníků ukončila nejkrvavější události v moderní historii nyní desetitisícového města na Orlickoústecku.
Emanuel Moravec, stoupenec prvorepublikových prezidentů, nekolaboroval s Německem kvůli zklamání a finanční situaci. Se silnými vůdci a válečnými konflikty sympatizoval už před Mnichovem, myslí si ředitel Ústavu českých dějin na Karlově univerzitě v Praze profesor Ivan Šedivý. Film Anatomie zrady Moravcův přerod zjednodušuje, ke zradě ho dovedly složitější proudy, říká historik.
Do funkcionalistické vily v brněnských Černých Polích se podíval už mnohokrát. Poprvé do ní zavítal krátce po rozpadu Československa, o němž představitelé pozdějších samostatných států v budově vyjednávali. Nikdy ovšem neviděl, jak západ slunce zbarvuje její onyxovou stěnu do ohnivých tónů.
Šéf německé diplomacie Heiko Maas to prohlásil u příležitosti 80. výročí podepsání mnichovské dohody.
Prohráli bychom, ale byli bychom sebevědomější, čestně prohrát je lepší než vzdát se bez boje, říká vojenský historik Eduard Stehlík. Před 80 lety byla podepsána Mnichovská dohoda o postoupení pohraničních území Československa hitlerovskému Německu. Je nesmyslné nás vinit z poraženectví, lidé byli připravení republiku bránit, pro komunisty bylo později pohodlné říkat, že jsme ti slabí, kteří nikdy nebojovali, ale nemáme se za co stydět, vojáci i občané za války bojovali a umírali, upozorňuje Stehlík.
Mnichovská dohoda z 29. září 1938 byla fatálním selháním celé Evropy. To se ale tehdy ještě nevědělo. O půl roku později, 15. března 1939, následovala nacistická okupace zbytku Čech, Moravy a Slezska a 1. září 1939 Němci přepadli Polsko. Druhá světová válka přišla pouhých dvacet let po té první. Připomeňte si atmosféru Mnichova 1938 na historických fotografiích.
Dokud budou Češi jako národ věřit, že Mnichov byl zradou, se kterou neměli nic společného a proti jejímž důsledkům nemohli nic dělat, nebude tento národ dospělý - a selhání jeho elit se bude v každé další krizi opakovat.
Bývalý americký velvyslanec v Praze Norman Eisen ve své knize Poslední palác popsal na příběhu Petschkovy vily i klíčové události historie Československa.
Německo zapůjčí do České republiky originál mnichovské dohody, jednoho z nejdůležitějších dokumentů české moderní historie. Uvedl to ve čtvrtek ministr zahraničí Martin Stropnický po schůzce s německým protějškem Sigmarem Gabrielem. "Velmi si vážím toho, že německá strana zapůjčí do České republiky originál mnichovské dohody. Poděkoval jsem Sigmaru Gabrielovi," napsal Stropnický na Twitteru. Uvedl také, že v rozhovoru s německým ministrem zahraničí ocenil skvělou úroveň česko-německých vztahů a zdůraznil význam strategického dialogu mezi oběma státy. "Naším společným cílem je další prohloubení strategické spolupráce, a to i v rámci EU," dodal.
Asaf Auerbach (88) je jedním z Wintonových dětí. Sir Nicholas ho zachránil před transportem do koncentračního tábora. Když se po válce vrátil z Anglie, zjistil, že je sirotek, s čímž se velmi těžko vyrovnával. I proto dnes pomáhá charitativní organizaci UNICEF. Už více než devět let věnuje každý měsíc dvě třetiny svého sirotčího důchodu na podporu dětem v nejchudších zemích světa. Na své pomoci nevidí nic zvláštního. Stačí si prý uvědomit, že má člověk dost a víc nepotřebuje, trocha empatie a pět minut na telefonu či dvě minuty u e-mailu. "Takže opravdu snad neznám nic jednoduššího než se stát věrným dárcem UNICEF," říká muž, který letos získal jednu z Cen Via Bona.
Bohuslav Sobotka jako první český premiér při cestě do Bavorska navštívil místo podpisu mnichovské dohody. Setkal se s bavorským premiérem Horstem Seehoferem a oba si pochvalovali vzájemné vztahy. Sobotka znovu odsoudil mnichovskou dohodu jako tragický okamžik československých dějin a uvedl, že jednání ČR v rámci Evropské unie považuje za nejlepší prevenci toho, aby se podobná situace neopakovala. Premiéři se také shodli, že Evropa musí najít společné řešení uprchlické krize.
Rok 2015 v českém filmu patřil zejména hororu a komedii o Mnichovské dohodě. Recenzenti Aktuálně.cz vybrali nejlepší tuzemské snímky.
S využitím žánrových předobrazů, režijní profesionality a sebejistého scénáře bratří Coenů natočil Steven Spielberg další mistrovský snímek, který se řadí k jeho nejvýznamnějším počinům posledních let. Funguje totiž jako divácký crowdpleaser, stejně jako dílo, které svou komplexností vybízí k hlubším rozborům. Více v recenzi Martina Bubrína.
Vypravěčsky nevídaně ambiciózní projekt Petra Zelenky ukazuje úplné tvůrčí sebeuvědomění filmu, který se na pohled jeví neproveditelně, ale na samotném plátně působí lehce a přirozeně. Ztraceni v Mnichově jsou vyvrcholením Zelenkových filmařských ambicí. Více v recenzi Martina Svobody.
Edvard Beneš národu nedůvěřoval, Češi by podle něj jeho diplomatické blafování nedokázali pochopit, říká o svém novém filmu Ztraceni v Mnichově Petr Zelenka. České vlády podle něj hrají s lidem často hry.
Režisér Petr Zelenka, autor úspěšných filmů Knoflíkáři, Rok ďábla či Příběhy obyčejného šílenství, se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát se snímkem Ztraceni v Mnichově o neznámých okolnostech podepsání mnichovské dohody. Ještě před svou premiérou 22. října se film představí na mezinárodním filmovém festivalu v Londýně.
Cílem jeho Ostpolitik bylo zlepšit vztahy západního Německa se socialistickými zeměmi a výsledkem byla na začátku 70. let série smluv se Sovětským svazem a jeho satelity.
Co nám tehdy udělali jiní, máme dávno vyřešené, ale pořád jsme se dobře nepopasovali s tím, co jsme si v souvislosti s válkou udělali sami.
Druhá část rozhovoru Karla Hvížďaly s česko-americkým politologem Michaelem Krausem. "Václav Klaus a Miloš Zeman české národní zájmy rozhodně nehájí, své zemi dělají ostudu," tvrdí.
