Mládí už není jedno z nejšťastnějších období života, štěstí naopak roste s věkem. Zjistila to studie OSN, která zkoumala data z anglicky mluvících zemí, jako jsou Spojené státy, Nový Zéland, Austrálie nebo Irsko. Dřívější model vývoje štěstí, kdy lidé zažívali relativně bezstarostné mládí, stresový střední věk a pak návrat k šťastnějšímu poklidnému stáří, přestává v těchto státech platit. OSN nyní připravuje podle serveru The Guardian další studii, která bude zkoumat, jestli lze tento trend pozorovat i v dalších zemích.
Více než půl století byla jedním ze základních rysů západní společnosti krize středního věku. To už ale dnes kvůli narůstajícím psychickým problémům u mladých neplatí, cituje server The Guardian studii dvou akademiků Jean Twengeové a Davida Blanchflowera, která vznikla na žádost OSN.
Analýza dat z Austrálie, Británie, Irska, Kanady, Nového Zélandu a Spojených států ukázala, že za posledních deset let se u mladých lidí snížil pocit životní spokojenosti, zejména u mladých žen. Může za to podle studie pravděpodobně vzestup internetu a s ním související používání smartphonů a sociálních sítí.
"Může to vyústit v jednu celou ztracenou generaci," řekl Blanchflower serveru The Guardian. Propad duševní pohody je podle něj znatelný zejména ve Spojených státech a Británii.
"Mladí jsou izolovaní. Není to ani o tom, že jsou na mobilech, jako spíše o tom, co nedělají. Nechodí moc často ven, netráví čas s přáteli, nesocializují se s ostatními a nemají moc sexu…Nepochybuju o tom, že jde o globální krizi. Mladí lidé zažívají nepohodu a potíže. Otázka je, co s tím uděláme. A to my nevíme," řekl dále Blanchflower. Poukázal také na to, že se sociálními sítěmi se často pojí takové fenomény, jako jsou kyberšikana nebo body shaming (forma šikany namířená na vzhled jedince).
Duševní problémy u mladých se začaly zhoršovat už kolem roku 2013, tedy ještě před pandemií covidu-19, která ale tyto trendy jenom posílila, uvedl také Blanchflower. Současný duševní stav mladých může podle něj mít společenské a ekonomické dopady. Děti totiž kvůli tomu mohou mít horší výkon ve škole nebo dokonce školu opustit, což se potom projeví i na jejich uplatnění na pracovním trhu.
"Vždy jsme si mysleli, že jak se život stává realističtější, štěstí ubývá a pak ke konci si člověk uvědomí, že život není zase tak špatný. Musíme ale celou tuto myšlenku přehodnotit," dodal Blanchflower.