Kdysi to byl luxusní pětihvězdičkový resort vznášející se na tyrkysových vodách u Velkého bariérového útesu. Potom sloužil třeba jako symbol sbližování Severní a Jižní Koreje. A nakonec? Rezavěl v přísně hlídané zóně. Takový byl osud prvního plovoucího hotelu na světě, který prošel transformací, jakou by nevymyslel ani hollywoodský scenárista.
Ukrajina čelí tlaku Spojených států, aby Trumpův plán na ukončení bojů přijala do 27. listopadu. O čem ale plán je, kdo na něm vydělá a co nakonec bude hlavním sloganem, který z války vzejde, mluvil v rozhovoru pro Aktuálně.cz politický geograf Jakub Landovský. Hovoří také o tom, jestli a jak se do vyjednávání míru nakonec zapojí evropské země.
Americký prezident Donald Trump přivítal pondělní schválení rezoluce Rady bezpečnosti OSN počítající s vysláním mezinárodních sil do Pásma Gazy a s možností budoucí cesty ke vzniku palestinskému státu. Za nutný první krok na dlouhé cestě k míru ji pak podle agentury Reuters označila palestinská ministryně zahraničí Vársan Šahínová. Schválení návrhu přivítal podle agentury AFP i Izrael.
Americký prezident Donald Trump dorazil do Jižní Koreje, kde ho čeká několik zásadních jednání. Už se setká se svým protějškem I Če-mjongem, s nímž má hovořit o obchodě, investicích a míru mezi Koreou a KLDR. Na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) se setká také s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Pro Trumpa jde o velké finále jeho asijské pracovní cesty.
Premiéři Thajska a Kambodže Anutin Čánvirakun a Hun Manet podepsali dohodu o příměří, která má zajistit trvalý klid zbraní po červencovém přeshraničním konfliktu. Americký prezident Donald Trump, který dohodu pomohl vyjednat a byl u jejího podpisu, následně s Kambodžu podepsal obchodní dohodu a s Thajskem úmluvu o kritických nerostných surovinách.
Maďarsko je jedinou zemí, kde lze uzavřít mír mezi Ruskem a Ukrajinou, řekl maďarský premiér Viktor Orbán v projevu k výročí protisovětského povstání z roku 1956. Ulicemi maďarské metropole během dvou konkurenčních pochodů prošly podle agentury AP statisíce stoupenců i odpůrců tohoto politika, jehož příští rok na jaře po 15 letech u moci čekají zřejmě zatím nejtěžší parlamentní volby.
Rusko stále odmítá ukončit boje na Ukrajině. "Okamžité zastavení ruských vojsk by znamenalo, že velká část Ukrajiny by zůstala pod kontrolou nacistického režimu," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva tak nadále ukazuje neochotu účastnit se mírových jednání a uzavřít alespoň krátkodobé příměří, což značně komplikuje plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na rychlý mír.
Izrael a Hamás se v egyptském Šarm aš-Šajchu dohodly na první fázi příměří v Gaze. Dohoda má vést k návratu rukojmích a stažení armády, přichází dva roky po krvavém útoku Hamásu. Oznámení prezidenta Trumpa vyvolalo v Izraeli i Gaze vlnu oslav i opatrné naděje na konec bojů.
Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích je na dosah, uvedli šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na odpověď Hamásu na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v pásmu. Obdobně se vyjádřili i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Friedrich Merz.
Americký prezident Donald Trump v pátek uvedl, že teroristické hnutí Hamás musí přijmout jeho mírový plán pro Pásmo Gazy do nedělních 18:00 washingtonského času (půlnoc z neděle na pondělí SELČ). Podle šéfa Bílého domu je to pro Hamás poslední šance a pokud skupina dohodu nepřijme, zažije peklo.
Donald Trump představil plán na ukončení války v Gaze, který počítá s příměřím, výměnou rukojmích a vznikem mezinárodně dohlížené správy pásma. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej podpořil, ale odmítá vznik palestinského státu a trvá na stálé izraelské přítomnosti v Gaze. Hamás plán zatím zvažuje a požaduje vznik nezávislého palestinského státu, což je v rozporu s americkými podmínkami.
Donald Trump přistál 15. srpna 2025 na aljašské základně Joint Base Elmendorf-Richardson a vzápětí ho následoval i Vladimir Putin. Série fotografií, nasvícená jako pod reflektory divadelních ramp, zachycuje symbolická gesta a momenty demonstrace moci dvou světových lídrů. Bylo to divadlo pro celosvětové publikum, hlavní role tentokrát patřily Trumpovi a Putinovi.
V noci z pátku na sobotu skončilo jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na vojenské základně v Anchorage na Aljašce. Na tiskové konferenci oba světoví lídři uvedli, že jejich jednání, které trvalo zhruba dvě a půl hodiny, bylo konstruktivní. Žádné konkrétní výsledky však nejsou patrné.
"Poslední evropský diktátor" Alexandr Lukašenko získal v posledních měsících novou roli. Na začátku války na Ukrajině v roce 2022 sice jeho země fungovala jako základna pro ruský útok, nyní ovšem spolupracuje s Američany jako prostředník k vyjednání míru mezi Ukrajinou a Ruskem. V rámci zlepšení vztahů dal dokonce rozhovor americkému týdeníku Time, kde popisuje Putinovo zákulisí.
Každý Ukrajinec si přeje konec války. Mají ale historickou zkušenost se Sovětským svazem, který přišel s obrovskými čistkami, způsobil hladomor a zapříčinil smrt milionů Ukrajinců, říká šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč. "A oni čekají, že může přijít něco podobného,“ konstatuje s tím, že Rusko se chová stejně jako před sto lety a není důvod si myslet, že bude ukrajinský odpor lámat jinak.
Je těžko čitelné, jakou chce Donald Trump hrát hru, říká šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč. Spojené státy mají některé zajímavé nástroje, jako je zvýšení těžby ropy, a tedy snížení cen, na kterých je ruská vojenská mašinerie naprosto závislá. Pak je to také nátlak na ruské spojence a samozřejmě zásobování Ukrajiny zbraněmi, vypočítává.
To, že ukrajinská a americká diplomacie po dlouhých týdnech dokázaly nalézt společnou řeč, jsem osobně vnímal jako velkou úlevu, říká zmocněnec české vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Přestože šéf hnutí ANO Andrej Babiš prohlašuje, že mu jde ze všeho nejvíce o mír, ve skutečnosti by jeho politika vedla k pravému opaku. Největší prospěch by z ní mělo Rusko a jeho prezident Vladimir Putin. Zastavení dodávek zbraní pro Ukrajinu, po kterém Babiš volá, by bylo pro Putina darem z nebes - ještě víc by ničil Ukrajinu. On je viníkem toho, že není mír, ne evropské země, jak tvrdí Babiš.
V den třetího výročí ruské invaze zveřejnil Ruslan Trebuškin, starosta Pokrovska v ukrajinské Doněcké oblasti, na sociálních sítích video adresované prezidentovi Volodymyru Zelenskému. V krátkém záznamu emotivně vyzývá hlavu státu, aby uzavřela s Ruskem mír. Na výzvu reagovala vojenská správa města, která Ukrajince varovala, aby nepropadli manipulaci.
Operace ukrajinských sil v ruské Kurské oblasti se může stát důležitou součástí vyjednávacího procesu o ukončení ruské války proti Ukrajině, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym v Kyjevě. Informovala o tom agentura Ukrinform. Zelenskyj také připouští, že by se mohl při debatách o podmínkách míru setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Americký prezident Donald Trump si stále stojí za tím, že zprostředkuje mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem. Britští armádní představitelé však varují, že ukončení války v současné situaci by bylo výhodné především pro Rusko, které by mohlo využít příměří k obnově svých vojenských kapacit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělním projevu promluvil přímo k íránskému obyvatelstvu, kterému vzkázal, že při něm Izrael stojí. Předseda izraelské vlády zároveň zkritizoval íránské teokratické vedení, jeho podporu palestinského teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy a militantního libanonského hnutí Hizballáh.
Svět je rozdělený, dvě světové velmoci se konference v Bürgenstocku nezúčastnily, Rusko a Čína. Putin ji rámoval nepřijatelným mírovými podmínkami a cestou za přítelem Kim Čong-unem.
Poprvé od ruské agrese proti Ukrajině přijel do Moskvy před dvěma lety - 26. dubna 2022 - generální tajemník OSN Antonio Guterres. Aby se dozvěděl od Vladimira Putina a Sergeje Lavrova, že mírová jednání s Ukrajinou zkrachovala a nebudou pokračovat. Až s odstupem času se objevují detaily o jednáních. Spíše než kompromis představovaly ruské podmínky kapitulaci.
Existují dvě představy o míru. Ukrajinská žádá stažení Rusů z Ukrajiny a potrestání válečných zločinů. Ruská vidí Ukrajinu jako neexistující subjekt, jako velké Rusko.
