Před deseti lety, v listopadu 2015, byl při zkoumání rybniční soustavy u Chýště na Pardubicku na rozoraném poli nalezen soubor českých denárů ražených knížetem Boleslavem II. z konce desátého století. Soubor 1700 stříbrných denárů z doby počátků české státnosti, který byl nazýván pokladem století, je kulturní památkou od roku 2020.
Česká národní banka (ČNB) vydává pamětní stříbrnou dvousetkorunu věnovanou prvnímu českému kronikáři Kosmovi. Mince vyrobená u příležitosti 900. výročí Kosmova úmrtí jde do prodeje ve středu 15. října. Její prodejní cena bude vyšší než nominální hodnota, protože zohledňuje mimo jiné cenu stříbra nebo náklady na výrobu.
Výpadky elektřiny přicházejí obvykle nečekaně. Během několika vteřin si uvědomíme, jak závislí jsme na elektřině – a především na každodenním komfortu, který s sebou přináší. Co dělat při výpadku proudu, když přestanou fungovat zásuvky, bankomaty a zmizí i mobilní signál? Přinášíme přehled praktických věcí a nouzových zásob, které se vyplatí mít po ruce, abyste takovou situaci zvládli bez stresu.
Muzeum východních Čech v Hradci Králové zahájí 27. června výstavu nazvanou Město plné pokladů. Představí mincovní poklady objevené na území Hradce Králové. Informovala o tom mluvčí muzea Lucie Peterková. Výstava potrvá do 26. října a bude doplněna komentovanými prohlídkami. Je součástí programu oslav 800. výročí první písemné zmínky o městě.
Za co všechno může americký prezident Donald Trump? Na takhle sugestivní otázku by se sešla spousta vážně míněných odpovědí. Jedno z jeho posledních rozhodnutí sice nevyvolá geopolitické napětí, ale nejspíš zasáhne srdce Američanů. Po dvou stoletích zmizí z oběhu jednocentová mince, které se lidově říká penny a na niž je vyobrazen někdejší prezident Abraham Lincoln.
Téměř polovinu existence Československa byla v oběhu jednokorunová mince s motivem dívky sázející lípu. Stala se nejdéle používaným platidlem v historii tuzemského mincovnictví. Od září 1957 do rozpadu Československa po pětatřiceti letech se třikrát změnilo zřízení republiky. Třikrát se změnil státní znak na rubu mince. Dívka se sazenicí zůstala.
Největší známé pohřebiště z doby stěhování národů Mušov-Roviny se stalo místem nového objevu. Archeologové tam kromě zachovalých koster Langobardů a šperků ze 6. století našli stříbrné mince pocházející z oblasti severní Itálie. Ty ukazují na význam lokality pod Pálavskými vrchy na mocenské mapě tehdejší Evropy.
Hromádku zlatých a stříbrných mincí vědci dvě staletí považovali za špatný podvrh. Zobrazovaly údajného římského vladaře, o kterém ale nikde nebyly žádné záznamy. Nyní britští experti potvrdili jejich pravost pomocí chemické analýzy, a tím i existenci císaře. Sponsian vládl ve 3. století, když se Římská říše začala hroutit.
Rozbít prasátko a jít s ním do banky se nemusí vyplatit. Za větší počet mincí si totiž tyto instituce už roky strhávají poplatek, který není zanedbatelný. Argumentují přitom složitostí celé operace. Vedle drobných střadatelů využívají službu často také obchodníci. S postupným omezováním hotovosti však zájem o ni podle oslovených odborníků postupně opadá.
Britská mincovna Royal Mint představila první mince s portrétem nového panovníka, krále Karla III. Profil třiasedmdesátiletého krále se nejprve objeví na mincích v hodnotě 50 pencí (14 korun) a nové pamětní minci v hodnotě pět liber připomínající královnu Alžbětu II., která bude zobrazena z druhé strany. Podle tradice má nový panovník na minci profil z druhé strany než jeho předchůdce.
Bankovky s portrétem nového britského krále Karla III. by se měly dostat do oběhu v polovině roku 2024. Oznámila to britská centrální banka. Vyměněny postupně budou i mince, uvedla mincovna Royal Mint. Podobu nového panovníka, kterou použije na polymerových bankovkách, centrální banka zveřejní do konce roku.
Řadu zemí britského společenství Commonwealth čeká po smrti královny Alžběty II. rozsáhlá výměna mincí a bankovek. Na rozdíl od republik je totiž v monarchiích tradicí, že jsou na nich zobrazeni vládnoucí panovníci. Nově se tedy na platidlech nejenom Spojeného království, ale například i Kanady, Austrálie či Nového Zélandu začne objevovat Karel III., dříve známý jako princ Charles.
Na uměleckých sbírkách si banky dříve zakládaly. Na rozdíl od peněz, zlata či cenných papírů, které se ukrývaly v sejfech, se vzácnými obrazy a sochami mohli kochat i klienti na pobočkách. Postupem času ovšem zájem bank o investice do umění ochladl. Dnes se sbírkou může pochlubit už jen několik málo institucí. Podívejte se, které to jsou a jaké poklady vlastní.
Spolek Paralelní Polis musí zaplatit České národní bance pokutu 50 tisíc korun za to, že nabízel stříbrné mince kryté bitcoinem. Městský soud v Praze totiž rozhodl, že mince jako takové smí v Česku vydávat výhradně centrální banka. Podle spolku má stát na slovo "mince" monopol, který ve výsledku vede ke rozprodávání zlatých rezerv.
Dluhopisy, kryptoměny, drahé kovy či losy. Na Vánoce se dá překvapit i finančním dárkem, který přitom nemusí být jen v "nudné" formě bankovek. Elegantní investice se může při troše štěstí i zajímavě zhodnotit. Podívejte se na naše tipy na zajímavé investiční dárky.
Česká národní banka v úterý vydala zlatou minci v hodnotě 10 000 korun k připomenutí 1100 let od úmrtí české světice, kněžny Ludmily. Jde o zlatou minci s nejvyšší nominální hodnotou v aktuálním emisním období centrální banky pro roky 2021 až 2025. K dispozici je 12 300 mincí. Autorem mince je akademický sochař Zbyněk Fojtů. Informovala o tom Česká národní banka.
V České republice bylo loni zadrženo 1389 padělaných a pozměněných bankovek a mincí všech měn, což je meziroční pokles o 24 procent. Jde o šestý meziroční pokles v řadě. Počet padělků českých bankovek a mincí meziročně mírně klesl o 12 kusů na 1002. Padělků v cizích měnách bylo 387, meziročně o 427 méně. V tiskové zprávě o tom v úterý informovala Česká národní banka.
Na aukci v USA se prodal vzácný zlatý dublon z roku 1787 za 9,36 milionu dolarů (200 milionů Kč), což je podle aukční síně Heritage Auctions nejvyšší cena, jaká kdy byla v dražbě za minci zaplacena. Informovala o tom agentura AP. Takzvaný Brasherův dublon patří mezi numismatiky k nejvíce ceněným sběratelským kouskům, existuje totiž jen sedm kusů.
Čeští vědci vymysleli papír, který dokáže zlikvidovat různé viry včetně koronaviru i bakterie. V budoucnu by podle nich mohl jejich objev zajistit bezpečnou práci s bankovkami či dokumenty, které jsou často v oběhu. Zároveň by takové papíry mohly najít využití i v nemocnicích.
Za rekordních 850 000 eur, v přepočtu asi 23 milionů korun, bez aukční přirážky se v pátek v Praze vydražil raritní svatováclavský pětidukát z roku 1937. Za pořadatele aukce to řekl Patrik Kozlík. Předchozí rekord z dražeb českých mincí činil 14,7 milionu korun, které dal v roce 2017 kupec v aukci za zlatý svatováclavský desetidukát pocházející ze stejné doby jako v pátek prodaný pětidukát.
Archeologové objevili na poli u Sepekova na Písecku poklad stříbrných mincí ze 13. století, z doby krále Přemysla Otakara II. Je to 700 až 800 mincí, dobře zachovaných. Pravděpodobně je vlastnil šlechtic nebo církevní hodnostář. Je to jeden z největších nálezů svého druhu v Česku. Informovali o tom archeologové Prácheňského muzea v Písku Tomáš Hiltcher a Jaroslav Jiřík.
Poklad 435 zlatých a stříbrných mincí ze 14. století, které našli 23. března dva lidé v lese asi pět kilometrů západně od kláštera Kladruby na Tachovsku, má historickou hodnotu kolem čtyř milionů korun. V době svého, zřejmě chvatného, uložení do země ke konci 70. let 14. století by si za ně majitel mohl koupit celou vesnici. Podobný nález je naprosto unikátní.
Hledači pokladů našli na severu Rakouska poblíž hranic s Českem na 1500 středověkých stříbrných mincí. Nález řádně ohlásili a přenechali archeologům, napsala agentura APA s odvoláním na prohlášení Hornorakouského zemského muzea v Linci.
Česká národní banka v letošním prvním pololetí zadržela 573 padělaných a pozměněných bankovek a mincí. To je v meziročním srovnání pokles o 23 procent, loni za stejné období ČNB zadržela 743 padělků. Počet padělků klesl v korunách, v eurech i dolarech.
