Vypadalo to bledě. Ve chvíli, kdy měl páteční druhý den festivalu Metronome na pražském Výstavišti uzavřít americký písničkář Beck, začala průtrž mračen. Pořadatelé červenobílou páskou uzavřeli zabahněnou plochu před pódiem, technici zakryli nástroje. Občasné hřmění věštilo zrušený koncert.
Milan Knížák nedávno oslavil dvaaosmdesáté narozeniny a jeho dílo momentálně připomíná výstava Ostrov Knížák v pražském Kampusu Hybernská. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o tom, že je problematické vracet zcizené africké umění do zemí původu, a vysvětluje, proč považuje informování o válce na Ukrajině za nefér hru.
Někdejšího undergroundového umělce, pozdějšího rektora pražské Akademie výtvarných umění a také ředitele Národní galerie Milana Knížáka připomíná nová výstava, kterou uspořádal Kampus Hybernská. V centru hlavního města ukazuje především jeho práce zabývající se architekturou, designem, módou či životním stylem.
Nově vznikající budova a umělecká instituce Kunsthalle Praha získala kolekci Marie a Milana Knížákových zaměřenou na mezinárodní hnutí Fluxus. To vzniklo počátkem 60. let minulého století a dnes jedenaosmdesátiletý Knížák, porevoluční ředitel pražské Národní galerie, byl tehdy jeho členem.
K nejvýraznějším výstavám právě končící dekády patřily připomínky Karla IV. a Františka Kupky, mezinárodní projekt Galerie Rudolfinum nebo Europa Jagellonica v kutnohorské galerii GASK. Výtvarná scéna žila změnami v Národní galerii, umělkyně Kateřina Šedá se dostala do londýnské Tate Modern a na olympijských hrách ve stejném městě zaujal klikající autobus Davida Černého.
Hudbu elektrických zásuvek doprovází šumění světel, vrnění síťových rozvodů a pískání bezpečnostních kamer.
Ani petice už nejsou, co bývaly. Což ještě není důvod pošklebovat se těm, kdo je podepisují.
Karlovarská policie dospěla k závěru, že panenky na obrazech Milana Knížáka nejsou dětská pornografie, a zastavila další vyšetřování. Na policii se obrátila na jaře loňského roku ruská návštěvnice Galerie umění Karlovy Vary, kde právě byla výstava známého českého výtvarníka.
U příležitosti své putovní výstavy bývalý generální ředitel Národní galerie vydal rovněž knihu. S nadsázkou ji lze označit za přístupnou formou nasdílené informace na téma "Milan Knížák snadno a rychle" zhruba v intencích monografické maturitní otázky.
Výtvarník Milan Knížák považuje nařčení za absurdní a sám zvažuje podání žaloby.
V Praze se natáčel film Jan Palach režiséra Roberta Sedláčka. Během deseti dnů potřebovali autoři zachytit protesty pražského jara a následnou invazi vojsk Varšavské smlouvy. "Příprava zázemí probíhala od jedné hodiny ranní a komplikoval ji déšť. Od čtyř jsme oblékali komparzisty, celkem 270 lidí," popisuje produkční Jiří Schwarcz náplň 19. srpna, kdy se Aktuálně.cz bylo na natáčení podívat.
Nedávno vydaná kniha Fifty Licks o životě letos padesátiletého výtvarníka Davida Černého, který na sebe poprvé upozornil přebarvením tanku narůžovo a později třeba sochami mimin na Kampě nebo klikujícím červeným autobusem na olympiádě v Londýně, není tak úplně monografií. Fifty Licks jsou především výpovědí o třiceti letech práce tuzemské výtvarnické rockstar a svědectvím, jak naježení politici umělcům raději hází klacky pod nohy, protože to po nich chce jejich vlastní ego nebo, v horším případě, někdo jiný, mocnější, obávanější a bohatší.
Vím o Národní galerii hodně, možná nejvíc, takže jsem povolán k tomu, abych byl kritikem, říká Milan Knížák. Výstavu Aj Wej Weje považuje za politickou agitku a Jiří Fajt podle něj není odborník a není dost morálně silný na to vést Národní galerii. Dodává, že umění nemá bavit, tak jak si dneska všichni myslí. Václav Klaus mladší je podle něj svěží vítr na pravici, Zeman a Babiš vulgární.
V Muzeu umění Olomouc probíhá až do 11. června výstava Okamžité chrámy, která prostřednictvím dobových fotografií představuje, jak vypadaly začátky akčního umění v bývalém Československu. Fotografie mapují různé happeningy, performance, akce v krajině i takzvaný bodyart.
Nejvyšší soud (NS) potvrdil loňský rozsudek, podle kterého má výtvarník David Černý zaplatit bývalému řediteli Národní galerie Milanu Knížákovi 100 tisíc korun za urážku vyřknutou v dokumentu České televize. V minulosti NS do kauzy dvakrát zasáhl, napotřetí už ponechal verdikt beze změn. "Dovolání bylo odmítnuto," řekla Markéta Puci, mluvčí Městského soudu v Praze, který řešil spor jako první instance. Odůvodnění zatím NS nezveřejnil. Jako poslední mimořádný opravný prostředek zbývá ústavní stížnost. Černý počátkem roku 2011 označil Knížáka v televizním dokumentu Cena Jindřicha Chalupeckého za "nafoukaného kriploidního ču***a".
Bývalý ředitel Národní galerie Milan Knížák se musí omluvit svému nástupci Jiřímu Fajtovi za tvrzení, že Fajt instituci v minulosti zruinoval. Rozhodl o tom pravomocně pražský vrchní soud. Původně stanovil, že Fajt na omluvu nárok nemá, kunsthistorika se však následně zastal Nejvyšší soud. Knížákův výrok zazněl v roce 2010 v ČT a týkal se Fajtova působení na postu ředitele Sbírky starého umění. Knížák řekl, že kunsthistorici, kteří Národní galerii řídili, ji dovedli "do naprosto dezolátního stavu". "A nejhorší byl pan ředitel Fajt, který ji zcela ekonomicky zruinoval," prohlásil. Fajt výrok odmítá a poukazuje mimo jiné na to, že jako šéf jedné ze sbírek neměl na finanční chod instituce vliv.
Mezi osobnostmi, které letos 28. října dostanou státní vyznamenání, má být mimo jiné zpěvák Daniel Hůlka, který podporoval prezidenta Miloše Zemana v kampani. Není to poprvé, kdy jsou oceněni lidé, kteří mají k hlavě státu blízko. Projděte si v grafice, která oceněná jména v minulosti vyvolala kontroverze, a kdo naopak vyznamenání převzít odmítl. Kritice po předávání medailí 28. října se však nevyhnuli ani bývalí prezidenti Václav Klaus a Václav Havel.
Exprezident Václav Klaus oslavil pětasedmdesáté narozeniny. Do tenisového klubu na pražské Štvanici mu přišli popřát kardinál Dominik Duka, europoslankyně Jana Bobošíková nebo předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.
Vrchní soud v Praze rozhodl, že výtvarník David Černý musí zaplatit bývalému řediteli Národní galerie Milanu Knížákovi 100 tisíc korun za urážku v dokumentu České televize. Rozhodnutí je pravomocné. Lze proti němu podat pouze dovolání k Nejvyššímu soudu. Podle Knížáka ho Černý vulgárním útokem úmyslně znevážil, a zasáhl tak do jeho práva na čest a důstojnost. Umělec má navíc Knížákovi zaplatit dalších zhruba 53 tisíc korun, což jsou náklady na zastoupení v soudním řízení.
Ano, šéfe! uvádí Zdeněk Pohlreich již od roku 2009. Za tu dobu vzniklo šest sérií a zejména poslední díly se od těch prvních výrazně liší. Pořad není pouze o vaření, ale zaměřuje se na řadu společenských témat. Řeší například stav kuchařských učilišť i hipsterskou gastronomii v pražských Vršovicích. Za proměnou stojí tým dokumentaristů Vít Klusák, Filip Remunda a Martin Dušek, podle kterého dávají filmaři televiznímu pořadu nový rozměr. „Táhne to ale Zdeněk Pohlreich. I kdyby tam celou dobu míchal vajíčka, tak by se sledovanost neměnila,“ říká Dušek v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Sbírka grafiky a kresby spravuje na 250 tisíc děl, pokud by se nezjistilo 30 věcí, považoval bych to za zázrak, říká exšéf NG Milan Knížák. Jiří Fajt podle něj ničemu nerozumí a do galerie nepatří.
Fajt podle Knížáka nerozumí provozu muzea umění, zbavuje se dlouholetých pracovníků a galerii údajně zadlužuje.
Výtvarník David Černý tehdejšího ředitele Národní galerie v dokumentu České televize označil za "nafoukaného, kriploidního č****a", musel mu za to zaplatit 100 000 korun.
Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že při inventarizaci sbírky ukončené v roce 2012 galerie nenalezla například 31 kreseb, mezi které patří díla Josefa Lady, Františka Kupky či Jana Zrzavého.
Budoucnost Národní galerie spočívá na schopnosti přesvědčit vládu, že musí přední kulturní instituci podržet a zasadit se o to, aby se z ní opět stala prestižní záležitost.
Exšéf Národní galerie se nemusí díky verdiktu soudu omlouvat kunsthistorikovi Jiřímu Fajtovi za výrok v české televizi.
