Reklama
Reklama

Mikuláš Kroupa


Jarmila Hermannová (vlevo) před pomníkem, který je vzpomínkou na jejího otce, kterého nacisté zavraždili 5. května 1945
Jarmila Hermannová (vlevo) před pomníkem, který je vzpomínkou na jejího otce, kterého nacisté zavraždili 5. května 1945
Jarmila Hermannová (vlevo) před pomníkem, který je vzpomínkou na jejího otce, kterého nacisté zavraždili 5. května 1945

Na zavražděného tatínka lidé zapomněli, litovala dcera. Pak zažila velké překvapení

Jarmila Hermanová byla ve svých 94 letech přesvědčena, že lidé už zapomněli na jejího tatínka, kterého nacisté zavraždili na úplném konci války - 5. května 1945. Jednou se dokonce stalo, že lidé obratem ukradli kytice, které přinesla k jeho pomníku. O to větší překvapení zažila, když ji příbuzní přivezli k pomníku tento týden. Na místě ji čekal zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa s přáteli.

Mikuláš Kroupa - šéf Post Bellum
Mikuláš Kroupa - šéf Post Bellum
Mikuláš Kroupa - šéf Post Bellum

Máme štěstí na úžasné učitele. Paměť národa mapuje s dětmi totalitu už deset let

Dvě světové války a dvě totality, komunismus i nacismus. Paměť národa už deset let usiluje o to, aby školáci poznávali 20. století co nejzajímavěji. Setkávat se mohou s pamětníky přelomových událostí, nahrávat jejich svědectví nebo sledovat už natočené příběhy. "Spolupracujeme s řadou škol, ale pořád je to jen mizivé procento, máme zájem o další," říká šéf projektu Mikuláš Kroupa.

Mikuláš Kroupa - šéf Post Bellum
Mikuláš Kroupa - šéf Post Bellum
Mikuláš Kroupa - šéf Post Bellum

Pomník hrdinů nemůže být v garáži. Na muzeum se kvůli politikům spěchá, tvrdí Kroupa

Muzeum paměti XX. století v Praze sice ještě nestojí, už se však kvůli němu vedou hádky. Z jeho správní rady dokonce odešel zakladatel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa, který téměř 20 let mapuje osobní příběhy 20. století. Mimo jiné mu vadí, že se na otevření muzea spěchá. Podle něj je to kvůli tomu, aby současné vedení města za to mohlo ještě v tomto volebním období sklidit úspěchy.

Reklama
Boj o Muzeum paměti 20. století: Lidé na sebe křičí, nechci u toho být, říká Kroupa
Boj o Muzeum paměti 20. století: Lidé na sebe křičí, nechci u toho být, říká Kroupa
Boj o Muzeum paměti 20. století: Lidé na sebe křičí, nechci u toho být, říká Kroupa

Spor o Muzeum paměti 20. století: Lidé na sebe křičí, nechci u toho být, říká Kroupa

Poslední kapkou bylo, když rada nepřijala usnesení, že stojí o spolupráci s Pamětí národa. Politici tlačí na to, aby se muzeum otevřelo do konce funkčního období, říká Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum, který opustil správní radu projektu. Nemám potřebu být v radě, kde na sebe lidé křičí. Nahrávky jsme nabízeli jako dar, nechtěli jsme 170 tisíc měsíčně, jak tvrdí historik Blažek, dodává Kroupa.

Demonstrace proti migraci
Demonstrace proti migraci
Demonstrace proti migraci

Kotlebova strana podala trestní oznámení kvůli výstavě Post Bellum

Lidová strana Nové Slovensko vedená Mariánem Kotlebou známým svými výroky proti Romům či migrantům podala trestní oznámení namířené proti obecně prospěšnou společnost Post Bellum. Kotlebova strana ji nařkla kvůli výstavě k 70. výročí konce druhé světové války z trestného činu podpory a propagace skupin směřujících k potlačení základních práv a svobod. Ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa to považuje za absurdní. „Domnívám se, že by bylo neuvěřitelné, pokud by tím policie vůbec ztrácela čas,“ řekl. V trestním oznámení se strana odvolává na rezoluci OSN, která přitom byla v roce 1991 revokována.

Reklama
VE ZKRATCE: Laciný antikomunismus?
VE ZKRATCE: Laciný antikomunismus?
VE ZKRATCE: Laciný antikomunismus?

VE ZKRATCE: Laciný antikomunismus?

Ukazuje případ Andreje Babiše, který i přes negativní lustrační osvědčení uspěl u voličů a stal se ministrem a vicepremiérem vlády, že komunistická minulost už není pro českou společnost tématem?

Reklama
Reklama
Reklama