Reklama
Reklama

Mikroskop


vědec Vilém Neděla, chromozom, model
vědec Vilém Neděla, chromozom, model
vědec Vilém Neděla, chromozom, model

Čeští vědci poprvé zobrazili povrchovou strukturu chromozomu v přirozeném stavu

Čeští vědci jako první na světě zobrazili povrchovou strukturu chromozomu v přirozeném stavu. Na nové zobrazovací metodě s mnohostranným využitím pracovali vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR v Brně s kolegy z Ústavu experimentální botaniky. Odhalení povrchové struktury s různými výběžky a prostorově uspořádanými smyčkami vláken může v budoucnu ovlivnit medicínu či zemědělství.

Fyzik Pavel Jelínek
Fyzik Pavel Jelínek
Fyzik Pavel Jelínek

Pronikli jsme až k atomům a umíme s nimi manipulovat, říká oceněný český fyzik

Prestižní Cenu Rudolfa Lukeše za jedinečnou práci v oboru chemie získal docent Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR. Mezinárodní komisi zaujaly Jelínkem vyvíjené techniky rastrovací mikroskopie, které se uplatňují v organické chemii. "Výzkum obecně bývá snůška náhod a štěstí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Cenu uděluje Nadace Experientia ve spolupráci s Českou společností chemickou.

Fotografie koronaviru napadajícího buňky na snímcích z elektronkového mikroskopu, pořízené americkým Národním institutem pro alergie a infekční nemoci NIAID
Fotografie koronaviru napadajícího buňky na snímcích z elektronkového mikroskopu, pořízené americkým Národním institutem pro alergie a infekční nemoci NIAID
Fotografie koronaviru napadajícího buňky na snímcích z elektronkového mikroskopu, pořízené americkým Národním institutem pro alergie a infekční nemoci NIAID

Invaze koronaviru pod mikroskopem. Třicet podob nepřítele, který sužuje celý svět

Vědci z amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci NIAID zveřejnili desítky snímků koronaviru SARS-CoV-2, pořízených elektronovým mikroskopem. Jsou na nich vidět částice viru získané ze vzorků od pacientů i těžce napadené laboratorní buňky ve stadiu buněčné smrti. Podívejte se ve fotogalerii na třicet podob nepřítele, který momentálně sužuje celý svět.

Reklama
Nobelova cena za chemii 2017 - Richard Henderson
Nobelova cena za chemii 2017 - Richard Henderson
Nobelova cena za chemii 2017 - Richard Henderson

Mikroskop, kterým lidé dohlédnou až k atomům. Chemici za něj dostali Nobelovu cenu

Švýcar Jacques Dubochet (75), Američan německého původu Joachim Frank (77) a Brit Richard Henderson (72) vyvinuli zobrazovací metodu, díky níž můžeme u živých vzorků dohlédnout až k samotným atomům. Královská švédská akademie prohlásila, že jejich kryoelektronová mikroskopie posunula biochemii do nové éry. Podívejte se proč.

Reklama
Nobelova cena za chemii 2017.
Nobelova cena za chemii 2017.
Nobelova cena za chemii 2017.

Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců, jejichž práce pomohla výzkumu viru zika

Nobelovu cenu za chemii získali tři vědci Jacques Dubochet, Joachim Frank a Richard Henderson za vývoj kryoelektronové mikroskopie. Jejich práce umožnila zamrazit biomolekuly a tím zkoumat jejich struktury a procesy, které je ovlivňují. Kryoelektronová mikroskopie je klíčovou metodou v mnoha výzkumných odvětvích, významně například pomohla při zkoumání viru zika. Jedná se o moderní zobrazovací metodu, která zjednodušuje a zlepšuje viditelnost biomolekul.

Petr Jan Juračka
Petr Jan Juračka
Petr Jan Juračka

Obrazem: Pro fotku cokoliv. Vědec Juračka pro dobrý záběr vleze i do akvária k anakondě

Na Instagramu, kam Petr Jan Juračka umisťuje své fotografie, o sobě v profilu píše, že je "infantilní výzkumník života". Focení se věnuje zejména na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde fotí pomocí světelných i elektronových mikroskopů, bezdrátově řízených blesků a časosběru. Učarovalo mu focení a filmování pomocí dronů - rádiem řízených vrtulníků. "A co je pro mě asi nejtypičtější - vše co dělám, dělám s až s naprosto fanatickým zaujetím," říká Juračka.

Penisová rybička mě v Ekvádoru nepotkala, jsem infantilní hydrobiolog, říká Petr Jan Juračka
Penisová rybička mě v Ekvádoru nepotkala, jsem infantilní hydrobiolog, říká Petr Jan Juračka
Penisová rybička mě v Ekvádoru nepotkala, jsem infantilní hydrobiolog, říká Petr Jan Juračka

Vypálím kus Brd. Pro přírodu je to přínos, podobně jako orkán, říká vědec Juračka

Petr Jan Juračka je muž mnoha řemesel, všechny dělá s vášní, zaujetím a osobitým humorem. Hydrobiolog, jenž učí a bádá na Přírodovědecké fakultě UK, jezdí po světě, fotí, létá s dronem, natáčí pořady a fotí snímky popularizující originálním způsobem vědu, některými experimenty riskuje své zdraví. Redakci Aktuálně.cz poskytl rozhovor těsně před odletem do Ekvádoru, kde se s televizním štábem vydává po stopách zanikající kultury zdejších indiánů. Smělé plány má ale i v Česku. "Rádi bychom s Ondrou Sedláčkem z katedry ekologie vypálili kus Brd, pro přírodu a její diverzitu je to obrovské plus. Loni jsme tam vypalovali jen malou oblast, tentokrát by to mělo být větší," říká.

Reklama
Papírový mikroskop Foldcope
Papírový mikroskop Foldcope
Papírový mikroskop Foldcope

Revoluce ve vědě? Kapesní mikroskop za 20 korun

Na první pohled dětská skládačka, na druhý designový zázrak, který bude dostupný široké veřejnosti. Kapesní mikroskop slibuje dětem nový pohled na svět a vědcům a lékařům rychlejší diagnózy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama