Schovejte si stolici do naší banky, může vás to zachránit před rakovinou, radí molekulární mikrobiolog Petr Ryšávka. V Brně založil speciální laboratoř, ve které lidem zamrazuje jejich vlastní exkrementy. „V budoucnu jim to může pomoci s obnovou přirozené střevní mikroflóry, která je rozhodující při obraně těla před nemocemi,“ vysvětluje v rozhovoru.
Střevní mikrobiom je v posledních letech čím dál populárnější téma. Panují kolem něho ale mýty a nepravdy. Například nechat si udělat probiotika na míru jsou podle mikrobioložky z IKEM Moniky Cahové vyhozené peníze. V rozhovoru pro Aktuálně.cz dává mimo jiné návod, jak podpořit střevní bakterie bez nákladných vyšetření.
Nově objevenou houbu, která způsobuje plicní onemocnění, pojmenovali po českém vědci Vítovi Hubkovi z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Mykologové novou houbu Aspergillus hubkae objevili u íránského pacienta s dýchacími problémy. Hubkovi je 38 let, v historii bylo takto mladému vědci málokdy uděleno podobné uznání.
V první polovině 60. let se v severních Čechách objevila agresivní nemoc, která stála život šestnáct mladých lidí včetně dětí. Zemřeli na hnisavý zánět mozku a mozkových blan. Lékaři a vědci dlouho nechápali proč. Jediné, co oběti spojovalo, byla návštěva bazénu v Ústí nad Labem krátce před smrtí. Záhadu se podařilo rozluštit až za deset let.
Dva respirátory nošené dva týdny v kuse a skladované různě po batozích či po kapsách jsme nechali na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze podrobit testování pod mikroskopem. Jaké mikroorganismy se na dlouho nošených respirátorech nacházely? A co to může člověku způsobit?
Jak antigenní, tak i PCR testy vždy odrážejí danou situaci ve chvíli odběru. U antigenních testů bychom ale kvůli jejich nižší citlivosti měli být velmi opatrní. V případě negativního výsledku si nikdo netroufne říct, že dotyčný bude skutečně negativní ještě dalších 12 hodin. To by bylo hodně na hraně, uvádí pro Aktuálně.cz profesor mikrobiologie Pavel Dřevínek.
Šíření nákazy koronavirem ještě zcela neodeznělo a už se diskutuje o druhé, podzimní vlně onemocnění. Temný konec roku ovšem Česko nečeká, alespoň podle slov předního českého mikrobiologa Pavla Dřevínka. "S čím se u nás setkáváme, to jsou mírné symptomy a bezpříznakovost," říká přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.
Izraelská sonda Berešít, která v dubnu havarovala při pokusu přistát na Měsíci, tam mohla přivézt život. Součástí nákladu totiž byly i želvušky, extrémně odolné organismy. Podle odborníků ale na Měsíci život už dávno je - nejméně od doby, kdy tam lidé vyslali první zařízení.
Mikrobiom pomáhá imunitě a ovlivňuje emoce. Střeva jsou další řídicí centrum, plocha tenkého střeva je jako tenisový kurt, mozková kůra je jen větší pizza. Pro spokojený život je důležitější dobré trávení než geniální mozek, říká psychiatr Radkin Honzák. Dodává, že jsme prosáklí antibiotiky, tlustota je připisována i tomu, že imunita začíná tlouct naprázdno do vlastního masa. Autoimunitní pochody jako alergie, atopie, obezita a roztroušená skleróza se léčí už i stravou a funguje i transplantace stolice, taky se doporučuje jíst víc vlákniny, dodává.
České nemocnice ani Státní zdravotní ústav neevidují žádný výskyt kvasinky Candida auris, která způsobuje extrémně nebezpečnou infekci. V posledních letech se objevovala v nemocnicích po celém světě. "Kvasinky mají nízkou patogenitu, ale když mají co žrát a cítí nějaké imunitní oslabení, tak toho využijí. Jsou to oportunisti," popisuje lékař Karel Mencl z Oddělení klinické mikrobiologie Pardubické nemocnice.
Andrij Doroš je mikrobiolog a genetik původem z ukrajinského Lvova, řadu let žijící v Česku. Zkoumal například vliv látek na embryonální vývoj či přítomnost estrogenu z antikoncepce v pitné vodě. Jeho příběh je součástí projektu "Ukrajinci jak je neznáte", který prezentuje tyto lidi v jiných profesích, než si Češi možná představují. Iniciátorkou projektu je ukrajinská oční lékařka ze Lvova Larysa Halyšyč, která dlouhodobě žije v Česku.
Můj život je plný příjemných i nepříjemných dobrodružství, pamatuji si ale hlavně ta příjemná, líčí mikrobiolog a imunolog Ján Vilček. Bratislavský rodák přečkal část války v katolickém sirotčinci, v roce 1964 pak jako mladý vědec emigroval do USA, kde později stál u vývoje léku Remicade. Ten užívají pacienti se střevními záněty nebo revmatickou artritidou. Cesta k léku byla velmi dlouhá a složitá, vypráví Vilček, který věnoval desítky milionů dolarů domovské univerzitě v New Yorku a osobního uznání se dočkal i od Baracka Obamy.
Tým českých mikrobiologů objevil nový druh silného antibiotika Celin, které by v budoucnu mohlo pomoci třeba při streptokokových a stafylokokových infekcích. S objevem se dostali na obálku aktuálního čísla vědeckého časopisu Chemical Science. Jiří Janata a Gabriela Balíková Novotná v rozhovoru pro Aktuálně.cz mimo jiného popisují také, proč se farmaceutické firmy příliš neženou do hledání nových antibiotik. "Berou se jako věc, která funguje a je vyřešená. Finančně to je rozhodně méně výhodné než hledat léky proti nádorovým nebo virovým onemocněním," vysvětluje Janata.
Česká mikrobiologie slaví světový úspěch. Květnové vydání prestižního časopisu Chemical Science otisklo na své titulní straně výzkum doktora Jiřího Janaty, což se žádnému českému týmu doposud nepovedlo. Jeho týmu se podařilo přijít s novou látkou nazvanou Celin, která je podle prvotních zkoumání silnější než průmyslově vyráběné antibiotikum linkomycin. Jestli se Celin prosadí v medicíně, se podle Janaty ukáže až za řadu let.
Petr Jan Juračka je muž mnoha řemesel, všechny dělá s vášní, zaujetím a osobitým humorem. Hydrobiolog, jenž učí a bádá na Přírodovědecké fakultě UK, jezdí po světě, fotí, létá s dronem, natáčí pořady a fotí snímky popularizující originálním způsobem vědu, některými experimenty riskuje své zdraví. Redakci Aktuálně.cz poskytl rozhovor těsně před odletem do Ekvádoru, kde se s televizním štábem vydává po stopách zanikající kultury zdejších indiánů. Smělé plány má ale i v Česku. "Rádi bychom s Ondrou Sedláčkem z katedry ekologie vypálili kus Brd, pro přírodu a její diverzitu je to obrovské plus. Loni jsme tam vypalovali jen malou oblast, tentokrát by to mělo být větší," říká.
Podívejte se, jak vypadá příroda pozorovaná okem profesionálního přírodovědce. Současné technologie navíc umožňují nespoléhat se jen na oči, ale dokáží otevřít i pohled do oblastí zraku nepřístupných: jak do nesmírně malého, tak do nesmírně vzdáleného. Právě zprostředkování takového pohledu si klade za cíl soutěžní přehlídka Věda je krásná, organizovaná Přírodovědeckou fakultou UK v Praze. Seznamte se s nejlepšími soutěžními pracemi roku 2015 – sami uvidíte, že věda je krásná.
Návštěvníci mohou sledovat třeba roztoče žijící na očních řasách, bakterie na těchto roztočích a dokonce i viry na bakteriích.
Ve stavu beztíže mikroorganismy mutují
