Reklama
Reklama

Mezinárodní trestní tribunál pro zločiny v bývalé jugoslávii


Vyšetřovatel, dokument
Vyšetřovatel, dokument
Vyšetřovatel, dokument

Natáčení s mužem, kterého chtěli Srbové popravit, už bylo asi za hranou, říká režisér

Na vyšetřování válečných zločinů v zemích bývalé Jugoslávie v 90. letech se podílel i český kriminalista Vladimír Dzuro. Na místo se po třech desetiletích vrátil a s režisérem Viktorem Portelem natočili dokument Vyšetřovatel. Podařilo se jim najít pamětníky konfliktu, mluvili s oběťmi i manželkou prvního dopadeného zločince. "Návrat byl pro pamětníky těžší, než jsem si myslel," přiznává Portel.

Dzuro: Bude-li někdo vyšetřovat zločiny na Ukrajině, bude muset vyšetřovat obě strany
Dzuro: Bude-li někdo vyšetřovat zločiny na Ukrajině, bude muset vyšetřovat obě strany
Dzuro: Bude-li někdo vyšetřovat zločiny na Ukrajině, bude muset vyšetřovat obě strany

Dzuro: Bude-li někdo vyšetřovat zločiny na Ukrajině, bude muset vyšetřovat obě strany

"To, že je jakákoliv země napadena, a nemluvím teď přímo o Ukrajině, ještě neznamená, že se může dopouštět válečných zločinů. Mezinárodní společenství se musí připravit na to, že bude muset vyšetřovat obě strany konfliktu, ne jen tu, která by se třeba teď hodila," říká bývalý vyšetřovatel haagského tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro.

Fotogalerie / 18. 4. 2022 / Mariupol / Ukrajina
Fotogalerie / 18. 4. 2022 / Mariupol / Ukrajina
Fotogalerie / 18. 4. 2022 / Mariupol / Ukrajina

Soudkyně: České důkazy o zločinech na Ukrajině mohou pomoci dostat před soud i Putina

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová oznámila, že policisté začnou v Česku vyslýchat ukrajinské uprchlíky, kteří mohli být svědky válečných zločinů. Bývalá soudkyně Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Ivana Janů v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, že včasné zaznamenání svědeckých výpovědí může být klíčové pro to, aby byli případní váleční zločinci skutečně odsouzeni.

Reklama
Záhřeb 1990, Maksimir
Záhřeb 1990, Maksimir
Záhřeb 1990, Maksimir

Brány Dantova pekla se otevřely na stadionu Maksimir. Stál u nich Šarlatový král

"Do jakého kruhu pekla jsme to teď vstoupili?" Věhlasný jugoslávský sportovní komentátor Boris Mutič nemohl na svém stanovišti věřit svým očím. Nad jarním panoramatem stadionu Maksimir v Záhřebu byl před třiceti lety ve vzduchu cítit dým a výpary slzného plynu. A pod ním zuřila jedna z největších fanouškovských potyček, jaké moderní fotbal zažil.

Reklama
Největší emoce? Exhumace těl z masových hrobů a zastřelený malý kluk v Sarajevu, vzpomíná Dzuro
Největší emoce? Exhumace těl z masových hrobů a zastřelený malý kluk v Sarajevu, vzpomíná Dzuro
Největší emoce? Exhumace těl z masových hrobů a zastřelený malý kluk v Sarajevu, vzpomíná Dzuro

Největší emoce? Exhumace těl z masových hrobů a zastřelený malý kluk v Sarajevu, vzpomíná Dzuro

Nedokážu pochopit, jak je možné, že soused zabíjí souseda, říká bývalý vyšetřovatel Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro. Během válek na Balkáně zažil odkrývání masových hrobů a podílel se mimo jiné na zatčení Srba Slavka Dokmanoviče. To byla tehdy unikátní operace, od Norimberského procesu nikdo nezatkl člověka obviněného z válečných zločinů, vypráví Dzuro.

Ratko Mladič poprvé stanul před haagským tribunálem
Ratko Mladič poprvé stanul před haagským tribunálem
Ratko Mladič poprvé stanul před haagským tribunálem

Mladič může zemřít ještě před vynesením rozsudku, tvrdí obhájci. Žádají o povolení léčení v Rusku

Obhájci Ratka Mladiče požádali Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, aby bývalého vrchního velitele bosenskosrbské armády dočasně propustil z vazby a umožnit mu odjezd na léčení do Ruska. Mladič je podle advokátů vážně nemocný a mohl by zemřít ještě před vynesením rozsudku. U Mladiče se v poslední době údajně začaly projevovat symptomy nastávající nebo již probíhající tranzitorní ischemické ataky, lehké mrtvice, která může vést k mozkovému infarktu. Žalobce navrhl pro Mladiče doživotní trest vězení. Obhajoba na druhé straně žádá zproštění viny v celém rozsahu.

Reklama
Goran Hadžič po návštěvě nemocné matky
Goran Hadžič po návštěvě nemocné matky
Goran Hadžič po návštěvě nemocné matky

Zemřel bývalý prezident chorvatských Srbů Goran Hadžić, podlehl těžké nemoci

Goran Hadžić, který byl v létě 2011 zadržen jako poslední obžalovaný u ICTY na útěku, v úterý ve věku 57 let zemřel po těžké nemoci. Proces s někdejším prezidentem samozvané Republiky srbská Krajina byl už v říjnu 2014 přerušen kvůli Hadžićovým zdravotním problémům, později byl zastaven a odložen na neurčito. Goran Hadžić byl viněn ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, zejména kvůli etnickým čistkám namířeným proti Chorvatům a nesrbským obyvatelům žijícím na území, které v Chorvatsku ovládli tamní Srbové.

Vojislav Šešelj
Vojislav Šešelj
Vojislav Šešelj

Srbský nacionalista Šešelj je nevinen. Odpovědnost za zločiny v Jugoslávii nebyla prokázána

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve čtvrtek shledal srbského ultranacionalistu Vojislava Šešelje nevinným ve všech devíti bodech obžaloby. Soudci dospěli k závěru, že nebyla dostatečně prokázána osobní zodpovědnost obžalovaného za zločiny spáchané v Bosně, v Chorvatsku a v srbské oblasti Vojvodině za válek v letech 1991-1995. Soudci shledali zmíněné projevy za prokázané, ostatně 61letý Šešelj je ani nepopíral. Dospěli nicméně k závěru, že jejich cílem bylo burcovat srbské bojovníky, nikoli nabádat je ke zločinům.

Radovan Karadžič
Radovan Karadžič
Radovan Karadžič

Vinen. Karadžič dostal za genocidu a zločiny proti lidskosti 40 let vězení

Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič je zodpovědný za genocidu bosenských Muslimů ve Srebrenici a další válečné zločiny. Po šesti a půl letech o tom rozhodl mezinárodní tribunál v Haagu, který mu vyměřil 40 let za mřížemi. Ve Srebrenici bylo zavražděno na 8000 bosenských Muslimů. Spravedlnosti bylo učiněno za dost, prohlásil žalobce OSN. Sám Karadžič se ale dodnes necítí ničím vinen.

Boty Startas
Boty Startas
Boty Startas

Bývalá Baťova továrna v Chorvatsku ožívá. Barevné tenisky ocenil i časopis Vogue

Továrnu na výrobu bot na předměstí Vukovaru založil v roce 1931 český podnikatel Jan Antonín Baťa. Po druhé světové válce byla znárodněna. Podnik začal v roce 1976 vyrábět tenisky značky Startas. Ty byly populární po celé Jugoslávii. Během války v Chorvatsku byla továrna poničena. Postupně se ale firma vrací zpět na výsluní. Vsadila na pestrobarevné tenisky.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama