Írán skokově navýšil množství obohaceného uranu, který už lze považovat za "téměř vhodný k výrobě jaderné zbraně". Tvrdí to agentura Reuters, která cituje z neveřejných analýz Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Tato organizace, která odpovídá za kontrolu dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, na to upozorňuje opakovaně. Írán se zatím připravuje na možný útok USA a Izraele.
Ruská tajná policie FSB mučí a pronásleduje pracovníky jaderné elektrárny Záporoží. Svědectví ukrajinských zaměstnanců přinesl britský deník The Telegraph. Tajná služba je tím chce odradit od možné komunikace s inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii, kteří se do závodu chystají příští týden. Podle svědků agenti vodí ukrajinské zaměstnance do sklepa.
Íránští poslanci v neděli podepsali výzvu k pomstě za smrt jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeho. Ten v pátek zemřel po atentátu u Teheránu a většina íránských představitelů útok připsala Izraeli. Státní list Kejhán napsal, že pokud se vina Izraele potvrdí, měl by následovat útok na izraelskou Haifu, který by měl mít materiální i lidské oběti.
Írán staví podzemní továrnu, v níž bude sestavovat centrifugy k obohacování uranu. Řekl to v úterý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Írán o tento provoz přišel v létě při výbuchu, který úřady označily za sabotáž. Grossi v rozhovoru s agenturou AP řekl, že si Írán dělá zásoby uranu obohaceného na nižší hodnoty, ale nemá ho zatím dost na zbrojní využití.
Prezident USA Donald Trump podle amerických médií tento týden vyhlásí, že Írán neplní podmínky jaderné dohody, uzavřené v roce 2015 jeho předchůdcem Barackem Obamou. Neznamená to sice, že Spojené státy od klíčové mírové úmluvy s Teheránem okamžitě odstoupí, ale může to být první krok v tomto směru. Trump už několikrát naznačil, že hodlá tento "nejhorší deal" zrušit. To vyvolává ostrý nesouhlas evropských států. Podle Německa je zachování dohody otázkou "vysoké priority národní bezpečnosti".
V pořadí šestý jaderný test v KLDR z počátku září ukazuje, že země udělala velký pokrok na cestě k vývoji zbraní, jež představují riziko pro celý svět, řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukija Amano. "Při posledním jaderném testu bylo uvolněno více energie než při předchozím testování, což znamená, že KLDR udělala velmi rychlý pokrok," řekl Amano a dodal, že jde o "novou a globální hrozbu". Uvedl také, že MAAE v současné chvíli není schopna potvrdit pravdivost tvrzení Pchjongjangu, že šlo o testování vodíkové bomby.
Jaderný program KLDR postoupil do další fáze. Velikost severokorejského zařízení na obohacování uranu se za posledních pár let zdvojnásobila. Řekl to šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukija Amano. KLDR v poslední době značně rozšířila zařízení na výrobu plutonia a na obohacování uranu ve svém středisku v Jongbjonu. Amano v rozhovoru pro The Wall Street Journal zapochyboval, že by se situace dala řešit diplomatickou cestou.
Výstavby dvou novovoroněžských bloků s novými reaktory se účastní i české firmy. Bloky generace III+ mají zlepšené technické a ekonomické parametry, více zajišťují bezpečnost provozu a odpovídají nejnovějším požadavkům Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukija Amano na pondělní tiskové konferenci ve Vídni řekl, že v jaderném provozu v Jongbjonu byl restartován reaktor o výkonu pět megawattů, který lze využívat buď k obohacování, nebo k přeměně plutonia. Režim v Pchjongjangu tak může každoročně získat materiál pro výrobu jedné jaderné bomby či hlavice.
Odborníci na terorismus varují, že džihádisté mohou už za několik let k útoku využít takzvanou "špinavou bombu" vyrobenou z nukleárního materiálu jaderných elektráren. I proto bezpečnostní složky po teroristických útocích v Bruselu belgické elektrárny masivně hlídají. V den teroru například poslali domů všechny zaměstnance, kteří nebyli pro její chod nezbytní a úřady vyslaly na ochranu místa vojenské posily. Ke spekulacím o možném útoku přispěl také fakt, že jeden z teroristů pravděpodobně sledoval šéfa Belgického centra pro jaderný výzkum.
Německé ministerstvo životního prostředí požaduje, aby Francie co nejdříve uzavřela svou nejstarší jadernou elektrárnu ve Fessenheimu. Důvodem k obavám je pro Francouze vedle stáří také to, že je umístěna v oblasti náchylné k zemětřesení. Výzva přišla poté, co v pátek německý deník Süddeutsche Zeitung napsal, že nehoda v elektrárně před dvěma lety byla vážnější, než se uvádělo. Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost reagoval, že k uzavření elektrárny není žádný důvod.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) chce Brazílii pomoci získat přístroj zvaný iradiátor, který pomocí gama paprsků sterilizuje samečky komárů. Díky nim pak samičky nakladou vajíčka, ze kterých nevzejde žádné potomstvo. "Je to metoda ke kontrole porodnosti, ekvivalent rodičovského plánování pro lidstvo," vysvětluje molekulární biolog Kostas Bourtzis. Program by měl být spuštěn v okolí východobrazilského města Juazeiro.
Írán splnil veškeré požadavky loňské dohody s velmocemi ohledně svého jaderného programu, uvedla ve svém prohlášení Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Uvolnila se tak cesta ke zrušení protiíránských sankcí. Ty by mohly být zrušeny během několika hodin či dní, napsala agentura Reuters. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf v sobotu o uvolnění sankcí jednal ve Vídni s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Írán po uvolnění sankcí mimo jiné získá přístup ke 100 miliardám dolarů z ropných příjmů, které jsou blokovány v bankách v zahraničí.
Írán v rámci výměny vězňů propustil na svobodu čtyři íránsko-americké občany, mezi nimi také zpravodaje listu The Washington Post odsouzeného v zemi za špionáž. Žádné další americké občany už Írán zřejmě nezadržuje. Američané recipročně propustili sedm zadržených Íránců a stáhli obvinění proti dalším čtrnácti. Vstřícný krok udělal Teherán patrně ve snaze zmírnit sankce uvalené na zemi kvůli íránskému jadernému programu.
Formální ukončení vyšetřování Íránu kvůli obvinění, že v minulosti pracoval na výrobě jaderné zbraně, bylo jedním z bodů dohody mocností s Teheránem. Podle prezidenta Hasana Rúháního splní Írán své zbývající závazky vyplývající ze smlouvy v následujících dvou týdnech, sankce by tak bylo možné zrušit v lednu. Teherán musí mimo jiné snížit počet centrifug a zbavit se zásob obohaceného uranu. Rúhání mluví o "morálním, politikém a právním vítězství" své země.
Írán podle Mezinárodní agentury pro jadernou energii ještě před několika lety vyvíjel "koordinované snahy" o vyvinutí jaderné zbraně. Od roku 2009 však už signály o takových aktivitách chybí. MAAE zdůraznila, že výzkum v této oblasti nepřekročil hranice plánování a zůstal v rovině vědeckých studií a získávání technologického know-how. Írán si prý nevyrobil žádný jaderný materiál pro vojenské účely. Podezření na možnou vojenskou dimenzi íránského jaderného programu kalilo více než deset let vztahy mezi Íránem a mezinárodním společenstvím, a MAAE trvala na vyjasnění íránských aktivit.
Po dohodě s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii nemusí Íránci zpřístupnit vojenské zařízení Parčín, ale musí dokázat, že tam neprováděli jaderný výzkum.
Předešlé rezoluce Írán odsuzovaly za neprůhledný jaderný program a obsahovaly podmínky embarga.
Z Ženevy, kde probíhají jednání světových mocností s Íránem o jeho jaderném programu, přicházejí rozporuplné zprávy o výsledcích.
Čtvrtek 18. září: Zprávy ze světa v rychlém přehledu.
Vrcholné setkání politických lídrů 53 zemí světa a mezinárodních institucí proběhlo ve stínu krize na Krymu.
Země se s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii dohodla na sedmi nových bodech.
Dohoda, která má vést ke zmírnění mezinárodních sankcí, ale platí jen půl roku.
Dvoudenní pátrání je u konce. Radioaktivní materiál neukradli teroristé, ale smolaři.
Píše se to ve čtvrtletní zprávě Mezinárodní agentury pro atomovou energii
