Právě před deseti lety pronesla tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová nejznámější větu celé své politické kariéry: "Zvládneme to!" Chtěla tím tehdy uklidnit obyvatele své země, do které směřovaly stovky tisíc uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí. Tři slova věty "Wir schaffen das!" se stala symbolem uprchlické krize a Merkelové vynesla obdiv, kritiku i otevřenou nenávist.
Měla být novou tváří německé politiky, pokračovatelkou úspěšné kancléřky Angely Merkelové. V německé Křesťansko-demokratické unii (CDU) zastupovala podobně smířlivý a kompromisní politický styl i konzervativní společenské názory.
Volba durynského ministerského předsedy, pro něhož ve středu hlasovali křesťanští i svobodní demokraté spolu s politiky Alternativy pro Německo (AfD), je podle německé kancléřky Angely Merkelové (CDU) neodpustitelná. CDU se na takové vládě podílet nesmí, zdůraznila šéfka německé vlády.
Šéf Evropské rady Donald Tusk je skeptický k možnosti dohody o novém rozdělení vrcholných postů v Evropské unii. Vyjádřil se tak těsně před začátkem čtvrtečního unijního summitu. Právě u večeře přitom podle původního plánu chtěli šéfové států a vlád společenství domluvit, kdo od podzimu nově povede Evropskou komisi, a také kandidáty na další klíčové pozice.
Angela Merkelová chce, aby rozhodnutí o obsazení nejvyšších pozic v institucích Evropské unie padlo co nejrychleji. Německá kancléřka to dnes řekla v Berlíně s tím, že její vláda podporuje princip výběru předsedy Evropské komise z řad stranických lídrů. Agentura Reuters s odvoláním na spolupracovníka francouzského prezidenta ale uvedla, že Emmanuel Macron nepovažuje tento postup za automatický.
Zdá se, že pokud jde o migrační krizi, je ochrana vnějších hranic Evropské unie jediným bodem, na němž se členské státy po letech sporů shodnou.
Konkrétní sankce proti Rusku se údajně od summitu čekat nedají.
Vedení německé Křesťanskosociální unie (CSU) varovalo sociální demokracii (SPD), že pokud nedodrží dohody týkající se migrace, může to znamenat zhroucení potenciální nové německé vlády. Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie (SPD) se počátkem února dohodly na koaliční smlouvě. O tom, jestli takováto vláda vedená Merkelovou znovu vznikne, rozhodují od 20. února všichni sociální demokraté v referendu.
Podle reportéra anglického deníku The Guardian Luka Hardinga se sovětská tajná služba KGB už od 80. let minulého století aktivně zajímala o současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Píše to ve své nové knize Collusion (Propojení), ve které mapuje kontakty Trumpova týmu s Rusy v loňské prezidentské kampani v USA. Mnohé informace z jeho knihy se potvrzují během současného vyšetřování, které ve Washingtonu vede zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller.
Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) i bavorský premiér Horst Seehofer (CSU) jsou spokojení s kompromisem mezi křesťanskými stranami CDU a CSU ohledně migrace. Uvedli to v pondělí na společné tiskové konferenci v Berlíně. Je to podle nich dobrý základ pro vyjednávání o nové vládě se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými, která začnou 18. října.
Oslabená Angela Merkelová se opět stane kancléřkou. S kým bude vládnout? Debata europoslanců Jana Zahradila a Luďka Niedermayera, rozhovory s reportérem Aktuálně.cz Martinem Novákem a Tomášem Lindnerem z Respektu a přímo z Berlína Ondřej Houska z Hospodářských novin.
Němci volí nový parlament. Občané spolkové republiky rozhodnou mimo jiné o tom, jestli zemi další čtyři roky povede kancléřka Angela Merkelová. Její konzervativní unie CDU/CSU je jasným favoritem hlasování. Jako nejpravděpodobnější varianta se nabízí pokračování stávající velké koalice křesťanských a sociálních demokratů. Velmi sledovaný bude i výsledek protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD), která se může stát třetí nejsilnější stranou v parlamentu. Volební místnosti se po celém Německu otevřely v 8:00 SELČ, na odevzdání svého hlasu budou mít lidé čas do 18:00 SELČ. Hned po uzavření volebních místností budou zveřejněny odhady výsledků.
Německo v dohledné době nezruší pohraniční kontroly. V sobotu zveřejněném rozhovoru s listem Rheinische Post to prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Již v květnu ministerstvo vnitra dalo na vědomí, že ukončení kontrol na vnitřních hranicích zemí schengenského prostoru kvůli migrační krizi zatím nepřipadá v úvahu. "V dohledné době nemůžeme hraniční kontroly odvolat," řekla Merkelová. Na dotaz, zda k takovému postupu dostala souhlas Evropské komise, odpověděla, že tento vrcholný unijní orgán je otevřený vůči německým argumentům.
Navzdory přání vdovy po Helmutu Kohlovi pronese projev na smutečním rozloučení s bývalým německým kancléřem také Angela Merkelová. Přestože byla ve své době Kohlovou chráněnkou, později se nerozešli v dobrém. Kromě kancléřky promluví také třeba předseda Evropské rady Donald Tusk, bývalý americký prezident Bill Clinton nebo současný francouzský prezident Emmanuel Macron. Obřad proběhne ve Štrasburku a poté bude rakev s Kohlovými ostatky převezena do Německa.
Kandidát na post německého kancléře a nově zvolený předseda německé sociální demokracie Martin Schulz se tvrdě pustil do kritiky Spojených států, Maďarska, Polska a Turecka. Podle něj jsou tyto státy ukázkou pokusů o likvidaci svobody. Nešetřil ani německou politickou stranu Alternativa pro Německo, kterou označil za ostudnou.
Kandidát sociálnědemokratické strany (SPD) na německého kancléře Martin Schulz by v přímém souboji současnou předsedkyni vlády Angelu Merkelovou výrazně porazil. Vyplývá to z průzkumu Politbarometer veřejnoprávní televizní stanice ZDF. Značně ve stejné anketě posílila i pozice celé sociální demokracie. Zatímco předsedkyni konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Merkelovou by za kancléřku znovu chtělo 38 procent dotázaných, Schulze by si jich po volbách v čele německé vlády dokázalo představit 49 procent. Odlišné je ale hodnocení hlavních kandidátů na německého kancléře v některých dalších ohledech. Větší znalost problematiky vedení státu přisuzují dotázaní jednoznačně Merkelové.
Donald Trump v lednu oznámil, že USA odstupují od tzv. Transpacifického partnerství, které loni podepsalo 12 zemí tichomořské oblasti. Podobný osud by mohl brzy stihnout i dohodu o volném obchodu s EU, tedy tzv. TTIP. Z Trumpova pohledu je totiž pro USA mnohem výhodnější uzavřít obchodní dohody s jednotlivými zeměmi – z pozice ekonomické supervelmoci. EU nyní vyváží do USA výrazně více než Amerika do Evropy. Na půdě Evropského parlamentu obchodní politiku EU výrazně ovlivňuje Výbor pro mezinárodní obchod (INTA). Jeho předseda Bernde Lange se netají svým kritickým postojem k Trumpovi a naznačuje, že by EU měla usilovat o posílení obchodních vztahů s jinými zeměmi – včetně Číny.
Úzká spolupráce Německa a Francie v oblasti hospodářství a boje proti terorismu je nyní pro stabilitu Evropy obzvlášť důležitá. Na pondělní schůzce v Berlíně se na tom shodli německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský premiér Bernard Cazeneuve. Podle Merkelové čelí Německo i Francie společné teroristické hrozbě, kterou lze překonat jen ve vzájemné součinnosti. Intenzivní spolupráce je třeba i v ekonomice. "Evropa může být silná pouze tehdy, pokud budou obě (naše) země hospodářsky prosperovat," řekla kancléřka. Francouzský premiér uvedl, že význam tradiční německo-francouzské osy ještě posílil kvůli nynější neklidné době, kdy se v Evropě i jinde vzmáhá populismus.
Rok 2016 se do historie zapíše mnoha daty. Pro Evropany například 22. březnem, kdy teroristé zaútočili v Bruselu. Nebo 23. červnem, kdy se Britové v referendu rozhodli vystoupit z Evropské unie. Evropa se musela vyrovnávat s přílivem nového počtu uprchlíků, prchajících ze zemí zasažených válkou. Nežijeme ale jen v negativním světě, proto i fotografie z letošního roku dokáží být optimistické. Například snímek paralympijského běžce z brazilského Rio de Janeira, který má obě amputované nohy a drží přitom ve své kategorii rekord v maratonu a půlmaratonu.
Rusko se může pokusit zasáhnout do německých parlamentních voleb, které se uskuteční příští rok na podzim. Tvrdí to šéf německé civilní kontrarozvědky Hans-Georg Maassen. Podle něj je pravděpodobné, že to bude především skrze internet. Němci považují vliv Facebooku nebo Googlu na politické dění už delší dobu za rizikový. Obavy má i kancléřka Angela Merkelová. Ta poukazuje hlavně na algoritmus vyhledávání a zobrazování obsahu, který obě firmy používají. Facebook i Google ale trvají na své neutralitě.
V Berlíně skončila poslední evropská schůzka Baracka Obamy ve funkci šéfa Bílého domu. Dosluhující prezident USA se na jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Francoisem Hollandem, italským premiérem Matteem Renzim, britskou premiérkou Theresou Mayovou a se španělským premiérem Marianem Rayojem shodl na další spolupráci v rámci NATO i na pokračování protiruských sankcí.
Německá kancléřka a předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová nepřijede na sjezd sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) do Mnichova. Dohodla se na tom v pátek večer s předsedou CSU Horstem Seehoferem. Účast vedoucích představitelů CDU a CSU na sjezdech druhé sesterské strany platí jako nepsaná povinnost, Merkelová tím porušila letitou tradici. Hovořilo se však i o tom, že by CSU na sjezd nemusela Merkelovou pozvat, jelikož se rozcházejí v názorech na migrační politiku.
Nejoblíbenějším politikem na Slovensku je Andrej Kiska, na druhém a třetím místě se trochu překvapivě umístil Barack Obama následovaný kandidátkou na prezidentku Hillary Clintonovou. Vyplývá to z průzkumu Globsec Policy Institute. Slovenského premiéra, který skončil až na pátém místě, v průzkumu předstihl i Vladimir Putin. Zeman skončil sedmý. Podle průzkumu by také 68 procent Slováků hlasovalo pro setrvání v EU. Naopak jsou značně nevyhranění v otázce, zda patří Slovensko na Západ, či na Východ.
Pokud podle šéfa německých socialistů Sigmara Gabriela nebude řešení uprchlické krize na jaře fungovat, dostane se země na čísla, která budou složitá. Německo sice může přijmout více než 200 tisíc ročně, celkový počet běženců se podle něj ale nemůže šplhat až k milionu.
Jde o registraci běženců, o minimální standardy pro jejich ubytování a o minimální standardy pro zajištění zdravotní péče, uvedla kancléřka. O problému uprchlíků jednala s francouzským prezidentem.
Cílem pomoci v celkové výši 86 miliard eur je podpora růstu řeckého hospodářství tak, aby se zadlužená země mohla opět postavit na vlastní nohy.
