Italský premiér Giuseppe Conte podle očekávání oznámil vládě svou demisi, v poledne ji má předat prezidentovi Sergiovi Mattarellovi. Informují o tom místní média. Podle nich konzultace zástupců politických stran s prezidentem o nové vládní koalici ale nezačnou dříve než ve středu odpoledne. Mnozí, včetně Conteho, doufají, že prezident posléze pověří sestavením vlády opět nestraníka Conteho.
Matteo Renzi prohlásil, že by jeho Demokratická strana neměla uzavírat žádnou povolební dohodu s "extremisty".
Šéf italské Demokratické strany, expremiér Matteo Renzi, se kvůli volebním výsledkům rozhodl odstoupit z vedení strany. Informovala o tom agentura ANSA. Jeho mluvčí ovšem rezignaci agentuře Reuters nepotvrdil. Oznámil, že se Matteo Renzi k výsledkům voleb oficiálně vyjádří v 17:00 SEČ. Vládnoucí Demokratická strana získala méně než 20 procent hlasů. Celá středolevá formace pak zhruba 23 procent a skončila až třetí za středopravou koalicí (asi 37 procent hlasů) a populistickým Hnutím pěti hvězd (přibližně 32 procent hlasů). Podle agentur se Demokratické straně nepodařilo politicky zúročit loňské hospodářské oživení země a snížení proudu migrace z Libye.
Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi může v čele koalice pravicových stran znovu vyhrát parlamentní volby. Ty se v zemi konají první březnovou neděli. Podle analytiků ale Itálii s Berlusconiho návratem hrozí další období stagnace.
Itálie je v posledních týdnech nejčastějším cílem migrantů z Blízkého východu a Afriky. Jen za poslední týden jich do země dorazilo více než sedm tisíc. Aby uprchlíci vůbec do země dorazili, musejí překonat na přeplněných lodích Středozemní moře. Lodě často ztroskotávají, což migranty nechává napospas moři, jelikož většina z nich neumí plavat. Lidé z jihu Itálie se rozhodli pro vybrané migranty zorganizovat kurzy plavání a potápění, aby už z moře, které na jihu Apeninského poloostrova představuje největší zdroj obživy, neměli strach.
Silvio Berlusconi sice přišel o velkou část podpory Italů, jeho strana může být po volbách pro sestavení vlády přesto rozhodující. Žádná strana nejspíš nezíská většinu a vítěz voleb tak bude muset hledat partnera. Bývalý italský premiér mění image: už se neobklopuje mladými dívkami, ale stal se bojovníkem za práva zvířat a vegetariánem.
Favorita druhého kola prezidentských voleb ve Francii, centristu Macrona, čeká nesnadný úkol. Pokud volby vyhraje, musí ke svému hnutí En Marche! nalézt partnery, kteří mu po volbách do Národního shromáždění zajistí parlamentní většinu. Pro evropské populisty a odpůrce EU bude případné Macronovo vítězství těžkou ranou.
Italský Senát vyslovil důvěru nové vládě někdejšího ministra zahraničí Paola Gentiloniho. Ta ale zemi povede zřejmě jen krátce, neboť opozice požaduje rychlé vypsání předčasných parlamentních voleb. Gentiloni v úřadě nahradí Mattea Renziho, který se svým kabinetem rezignoval po nedávném referendu, v němž se lidé vyslovili proti ústavní novele. Nová vláda však bude složena téměř výhradně z Renziho lidí a bude mít i stejný program.
Italské vládě premiéra Paola Gentiloniho vyslovila v úterý Poslanecká sněmovna důvěru. Pro bylo 368 poslanců, 105 pak proti. Ve středu ji musí podpořit rovněž italský Senát. Nová vláda vznikla poté, co rezignoval premiér Matteo Renzi po z jeho pohledu neúspěšném referendu o ústavní reformě. Gentiloni by rád pokračoval v cestě předchozí vlády, koneckonců je v ní drtivá většina jejích ministrů. Za úkol si stanovil prosadit nový volební zákon, přijmout opatření podporující tvorbu pracovních míst a tlačit na změnu dublinského systému pro registraci uprchlíků.
Italský prezident Sergio Mattarella v neděli pověřil sestavením nové vlády dosavadního ministra zahraničí Paola Gentiloniho. Expremiér Matteo Renzi podal ve středu demisi kvůli výsledku referenda, v němž Italové odmítli jím navrhnované ústavní reformy.
Poté, co voliči v referendu odmítli reformu ústavy, rezignoval italský premiér Matteo Renzi. Ve středu večer se sešel v Kvirinálském paláci s prezidentem Serigem Matterelym a do jeho rukou mu podal demisi. Italská hlava státu ve čtvrtek zahájí konzultace s parlamentními stranami ohledně Renziho nástupce. Předseda vlády se rovněž setkal s vedením své Demokratické strany. Podle agentury AFP však nezvažuje odstoupení z vedení strany, ale naopak se chystá na brzkou předvolební kampaň.
Italský premiér Matteo Renzi nabídl svou demisi poté, co Italové v nedělním referendu odmítli jím navrhované změny ústavy. Prezident Sergia Mattarela předsedu vlády vyzval k jejímu odkladu do té doby, než parlament schválí rozpočet na rok 2017. K tomu může dojít už tento týden, nejpozději však do konce roku. Co Itálii čeká dál po Renziho demisi? Prezident musí podle ústavy o dalším postupu rozhodnout po konzultaci s politickými stranami. Radikální opozice chce co nejrychlejší svolání předčasných voleb.
"Premiérovi nevěřím, hlasovala jsem pro 'ne'," říká volička v dvacetitisícovém městečku u Milána. Účast během italského referenda o změně ústavy dosáhla téměř 70 procent. Mnoho lidí ho ale chápalo jako hlasování o důvěře premiérovi Matteu Renzimu a jím navrhovaný pozměňovací návrh ve skutečnosti ani nečetlo. Někteří Italové premiérovi vyčítají například údajné napojení na lobbisty. Renzi po oznámení výsledků referenda oznámil, že končí.
Italové v referendu jasným výsledkem odmítli navrhované změny ústavy. Premiér Matteo Renzi proto ještě v pondělí podá demisi. Výsledek je triumfem populistických a euroskeptických stran, i když v kampani hrál hlavní roli odpor k osobě premiéra, a ne evropská témata. Politická nejistota může podle analytiků ohrozit stabilitu italských bank. Některé z nich potřebují kvůli zátěži špatných úvěrů z minulosti doplnit kapitál.
Italský premiér Matteo Renzi v projevu k národu oznámil, že ještě v pondělí podá demisi poté, co voliči v referendu odmítli reformu ústavy, která měla zjednodušit systém vládnutí v zemi. Oznámily to světové agentury. Renzi s hlasováním spojil své další působení v úřadu. Panují také obavy, že odmítnutí referenda by mohlo vést k politické nejistotě v zemi a následně mít negativní dopady na EU. Jak uvedl institut Piepoli, změnu ústavy podpořilo 42 až 46 procent voličů, proti bylo 54 až 58 procent hlasujících.
Tato neděle bude pro evropské populisty důležitá. Mohou vyhrát v Itálii i Rakousku. Italové hlasují o změnách ústavy a rozhodují o budoucnosti premiéra Mattea Renziho. Rakušané si zase vybírají nového prezidenta a zvítězit by mohl Norbert Hofer, kandidát strany svobodných, která se podle některých kritiků řadí ke krajní pravici. Jeho strana je ale umírněnější než podobné partaje v Evropě.
V neděli čeká Italy referendum, kde budou hlasovat o změně ústavy – a zároveň osudu premiéra Mattea Renziho. Ten totiž prohlásil, že pokud neuspěje, podá demisi. Změna ústavy by omezila moc Senátu a posílila pravomoci vlády v Římě na úkor italských regionů. A patří mezi hlavní reformy premiéra. Země by se ale odchodem Renziho propadla do nejistoty, z níž by mohli těžit populisté.
Představitelého populistických stran v Evropě obdivují Donalda Trumpa. Šanci svézt se na jejich vlně jim dávají blížící se volby. Mezi základní body Trumpovy předvolební kampaně patřily zkrocení imigrace, boj proti stávajícímu systému a "navrátit Americe její velikost". K jeho nečekanému vítězství mu záhy gratulovali i představitelé evropských stran, které s ním podobný pohled sdílejí. Pouze navlečený na jejich vlastní zemi. Představitelé populistického trendu, jako jsou Marine Le Penová, Geert Wilders nebo Beppe Grillo, se budou chtít svézt na Trumpově vlně. Šanci jim dávají blížící se volby.
V Berlíně skončila poslední evropská schůzka Baracka Obamy ve funkci šéfa Bílého domu. Dosluhující prezident USA se na jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Francoisem Hollandem, italským premiérem Matteem Renzim, britskou premiérkou Theresou Mayovou a se španělským premiérem Marianem Rayojem shodl na další spolupráci v rámci NATO i na pokračování protiruských sankcí.
Silné otřesy půdy, které zasáhly střední Itálii, mohly vážně poničit na 200 000 budov. Musí je proto zkontrolovat statici. Zemětřesení s intenzitou 6,5 stupně Richterovy škály bylo nejsilnější za více než 30 let. Poškodilo obytné domy, řadu památek i škol. Na 22 tisíc lidí se stále ještě nemůže vrátit domů.
V Římě úřady preventivně zastavily provoz dvou tras metra. Záchranáři hlásí desítky zraněných a mnoho zřícených budov v oblasti blízko epicentra, zřejmě ale nikdo nezahynul.
Itálie dá na obnovu regionu zpustošeného zemětřesením 4,5 miliardy eur. Rekonstrukce ale nebude snadná a potrvá dlouho, přiznal premiér Matteo Renzi. Řím pomůže také podnikatelům z postiženého regionu. Budou mít snazší přístup k půjčkám a získají daňové úlevy. Italové se hodlají poučit z chyb, které doprovázely rekonstrukci města Aquila.
Po ničivém zemětřesení ve střední Itálii zůstalo nejméně 290 obětí, z toho 230 ve zhruba třítisícovém městečku Amatrice. Vláda na sobotu vyhlásila státní smutek. Pietního aktu se zúčastní italský prezident Sergio Mattarella i premiér Matteo Renzi. Z trosek zatím záchranáři vyprostili 238 přeživších, otřesy však nadále pokračují. Jen od středy jich bylo přes 900.
Komu bude letos 18 let, může v Itálii začít od 15. září čerpat "kulturní bonus". Italskou vládu může opatření vyjít až na 290 milionů eur. Mladí Italové, kteří se potýkají se čtyřicetiprocentní nezaměstnaností, mají čas na výběr peněz do konce roku 2017. Podle italského premiéra Mattea Renziho je třeba s terorismem bojovat nejen silou, ale také tím, že si mladí lidé uvědomí evropské hodnoty.
V italském Ventonete se sešli Angela Merkelová, François Hollande a italský premiér Matteo Renzi, aby hledali impulzy pro EU po Brexitu. Podle Renziho není Unie v koncích, musí však klást důraz na společnou obranu a bezpečnost a spolupráci tajných služeb, ale i ekonomický růst. Hollande zase zdůraznil nutnost boje proti nacionalistickým tendencím.
Italský premiér Matteo Renzi chce příští týden uspořádat třístranný summit k Brexitu s Německem a Francií. Oficiální pozvání dnes poslal spolkové kancléřce Angele Merkelové a francouzskému prezidentovi Françoisi Hollandovi. Příští pondělí se mají Renzi, Merkelová a Hollande radit o situaci vzniklé po červnovém referendu, v němž se Britové vyslovili pro vystoupení z EU. Podle italského premiéra je Brexit "velkou politickou porážkou" pro Evropu, ale také obrovským výstražným signálem, že EU se musí rychle reformovat.
