Dolní komora japonského parlamentu zvolila premiérkou předsedkyni vládní Liberálnědemokratické strany (LDP) Sanae Takaičiovou. Čtyřiašedesátiletá politička se stává první ženou na premiérském postu v japonských dějinách. Ve funkci vystřídá Šigerua Išibu, který rezignaci oznámil v září v reakci na volební porážky.
Přesně před 45 lety stanula Margaret Thatcherová jako první žena v čele britské vlády. Svým nekompromisním přístupem k politickému životu získala přezdívku Železná lady. S konzervativci třikrát vyhrála volby, což se nikomu před ní nepovedlo.
Vláda bude příští týden rozhodovat o zavedení mimořádné daně v Česku. Takzvaná windfall tax nedopadne na všechny firmy, zisky v době vysoké inflace má zdanit pouze vybraným podnikům z energetiky či bankovnictví. Ekonomové ovšem tomuto záměru státu, jak získat peníze navíc, příliš nevěří. Podle nich zavedení daně vyvolá na českém trhu nejistotu a donutí firmy zdanění různými způsoby obcházet.
Perestrojka, glasnosť, rozpad komunistického bloku a zánik Sovětského svazu. To vše je spojováno s Michailem Gorbačovem, který v úterý po dlouhé a těžké nemoci ve věku 91 let zemřel.
Když jí bylo devět let, hrála Margaret Thatcherovou ve školní hře. Nadšeně přednesla volební projev, ale spolužáci jí na rozdíl od Železné lady nedali jediný hlas. O třicet osm let později se Liz Trussová stala předsedkyní konzervativců a jako třetí žena vstoupí do úřadu britské premiérky. V úterý ji do čela Downing Street jmenuje královna Alžběta II.
Novým britským premiérem se po odstoupení ostatních kandidátů stane bývalý ministr financí Rishi Sunak. Bude vůbec prvním šéfem vlády s indickými kořeny a také první hinduista. Do křesla navíc usedne symbolicky uprostřed svátku světel Díválí. Sunak kandidoval už před měsícem proti Liz Trussové, tehdy ale těsně prohrál. Nyní se za mladého politika postavila většina konzervativců.
Zákon o státní službě nefungoval. Jeho novela teď ale popírá i základní myšlenku, na které celá norma stála. Totiž, že nový ministr by z dobrých důvodů neměl mít možnost kompletně překopat celý úřad, do kterého na čas nastoupil.
Největším nasazením britského válečného námořnictva od druhé světové války se stal dvouměsíční konflikt s Argentinou o Falklandské ostrovy, který skončil přesně před 40 lety. Souostroví 2. dubna 1982 obsadil argentinský diktátor Leopold Galtieri. Překvapivým vojenským výsadkem usiloval o upevnění své moci, stal se však pravý opak.
Když před deseti lety přišla zpráva, že Václav Havel zemřel, hudebník Michael Kocáb se zrovna chystal jet k němu na Hrádeček. Jako jeho blízký přítel pak organizoval Havlův soukromý pohřeb. Právě to mu pomohlo se se ztrátou vyrovnat. "Havel byl neuvěřitelně kreativní osoba. Ještě teď mi probíhá hlavou, co říkal a jak to myslel. Mám pocit, že nezemřel," říká Kocáb v rozhovoru pro Aktuálně.cz
Britský seriál na Netflixu opět přináší výběr dramatických epizod ze života rodiny, která reprezentuje umírající britskou monarchii.
Je to ochlazení, ale přece jen to není válka, charakterizoval někdejší první a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov nynější rozpory mezi Ruskem a Západem.
Vedoucí demokratický kandidát na prezidenta Joe Biden v posledních dnech potvrdil, co se o něm dávno ví. Je "strojem na přežblepty", jak o sobě sám jednou prohlásil. Prezident Donald Trump to ale nyní využívá k tomu, aby se snažil zpochybnit Bidenovu způsobilost pro výkon nejvyššího úřadu země.
Silný sociální apel s intimním příběhem, vzpomínky na dětství v severovýchodní Anglii a éru tehdejší premiérky Margaret Thatcherové spojuje Poslední loď. První muzikál anglického skladatele a zpěváka Stinga před čtyřmi roky zmizel z newyorské Broadwaye. Včera jeho předpremiéru uvedlo Městské divadlo Brno.
Národní divadlo uvedlo na Nové scéně ambiciózní inscenaci Nová Atlantida, která se skepticky vyjadřuje k představám, jaké mají o současném a budoucím stavu světa nejrůznější osobnosti počínaje Markem Zuckerbergem přes Donalda Trumpa až po přísnou čínskou matku. Všeobjímající ironie představení ale vyznívá až příliš pohodlně, lacině a povýšenecky.
Před dvaceti lety – 1. července 1997 – přešla bývalá britská kolonie Hongkong pod čínskou správu. V dějinách známého přístavu na pobřeží Jihočínského moře začala po 150 letech nová kapitola. Začal taky souboj mezi relativně otevřeným demokratickým prostředím Hongkongu a komunistickým režimem v Pekingu. Jak dopadl po dvou dekádách? A jaké jsou vlastně další vyhlídky Hongkongu? Hlavní otázky a odpovědi přehledně.
Po příběhové stránce není román Dům z karet spisovatele Michaela Dobbse žádné terno, vyniká ale v přiblížení britských politických reálií. Kdo sleduje politiku a je rád za každou sondu nad rámec zahraničních novinových rubrik, ten se bude u Domu z karet minimálně na několika místech náramně bavit.
Britská premiérka Theresa Mayová ujistila Gibraltar, že Velká Británie bude chránit zájmy tohoto svého zámořského území. Řekla to v neděli v telefonickém rozhovoru předsedovi gibraltarské vlády Fabianu Picardovi. Londýn podle ní nikdy nepřistoupí na to, aby o Gibraltaru rozhodovalo Španělsko. Evropská unie dala minulý týden najevo, že by Španělsko mohlo mít v případě rozhodnutí o budoucím vztahu Gibraltaru k EU právo veta.
Vyjednávání o odchodu Velké Británie z EU se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, britská premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se ale s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení. To by předpokládalo úplné odstřižení Velké Británie od EU, snížení daní pro britské výrobce a naopak zavedení cel pro dovoz do země.
BBC začala vysílat čtvrtou řadu seriálu Sherlock, s denním zpožděním se v pondělí přidala také Česká televize. Tvůrci se ze sociopata Sherlocka Holmese snaží dělat bytost obdařenou city. Případ sošek Margaret Thatcherové v prvním dílu slouží jako návnada, jak příběh soustředit na Mary, která do cesty vstoupila Sherlockovi s Watsonem. Hlavně tedy Watsonovi.
Ruské hackery využívá Kreml k mnoha účelům, ať už je to špionáž nebo narušování životně důležité infrastruktury. Jde taky o skvělou metodu získávání informací i relativně snadný způsob, jak šířit dezinformace. Oblíbenou taktikou Moskvy je tvrzení, že oponenti Kremlu jsou sexuálně úchylné osoby a pedofilové. První část reportáže deníku The New York Times.
Mluvčí britské premiérky Margaret Thatcherové v roce 1983 své nadřízené doporučoval uveřejnit fotografie malého prince Williama. Chtěl dostat z titulních stran ostrovních novin informace o sílící kampani za jaderné odzbrojování. Ukázaly to nově zveřejněné informace z britských archivů. Tehdy, uprostřed studené války, se poradci "Železné lady" obávali, že by masové mírové hnutí mohlo zhatit rozmístění amerických strategických střel ve Velké Británii.
Ministryně vnitra Theresa Mayová bude novou britskou premiérkou. Její soupeřka Andrea Leadsomová v pondělí vzdala kandidaturu a v souboji o post šéfky Konzervativní strany už tak nezůstal žádný konkurent či konkurentka. Současný premiér David Cameron v pondělí prohlásil, že rezignuje již ve středu, Mayová se tedy ministerskou předsedkyní stane do středečního večera. Chce omezit imigraci a uskutečnit Brexit, přestože ho v kampani před referendem nepodporovala. Podle listu The Sun se ale více svými názory podobá více Angele Merkelové než Margaret Thatcherové.
Protiunijně zaměřený britský deník Daily Mail ve svém komentáři Theresu Mayovou označil za jedinou z pětice uchazečů o křeslo ministerského předsedy, která má dostatečné kvality vést Spojené království. Za Mayovou se dosud postavilo více než 70 konzervativních poslanců. O křeslo ministerského předsedy se chtějí utkat vedle Mayové také ministr pro zaměstnanost a penzijní reformu Stephen Crabb, někdejší ministr obrany Liam Fox, ministr spravedlnosti Michael Gove a náměstkyně ministryně energetiky Andrea Leadsomová. Vítěz bude znám 9. září.
Starostou Londýna bude buď labourista Sadiq Khan, nebo konzervativec Zac Goldsmith. Ten upozorňuje na Khanovy podezřelé kontakty uvnitř muslimské komunity. Říká, že se v minulosti scházel s radikály, kteří hlásají nenávist. Khan naopak tvrdí, že proti islámskému extremismu vždy bojoval.
Alžběta II. si téměř jistě nepřála odtržení Skotska, pravděpodobně neměla moc v lásce Margaret Thatcherovou a zřejmě by nerada viděla Turecko v Evropské unii. Devadesátiletá britská panovnice ale politické záležitosti veřejně nikdy nekomentuje. A nikdy neposkytla novinářům rozhovor.
