Fanoušci umění, a zdaleka nejen toho na čtyřech kolech, mají hned od počátku letošního roku napilno. V místech na dosah českých hranic jsou totiž k vidění umělecká díla v souborech, které nemají obdoby. Vyrazit můžete do Mnichova nebo Vídně, my jsme se krátce po Novém roce vypravili do rakouské metropole do vyhlášené galerie Albertina.
Modernistický malíř Marc Chagall si ve svých barvitých dílech povětšinou vystačil s osmi pigmenty a takřka nepoužíval černou. Naznačuje to nový výzkum zaměřený na tvorbu umělce, který začínal v malé vesnici poblíž Vitebsku a později působil v Petrohradu, Paříži či New Yorku.
V Paříži začaly dvě velké výstavy. Tu s názvem Chagall, Lisickij, Malevič: Ruská avantgarda z Vitebsku 1918-1922 věnuje Centre Pompidou tvorbě tří zásadních postav moderního umění a také studentům vitebské umělecké školy, již Chagall ve svém domovském městě založil. Výstava slibuje 250 prací a dokumentů, které návštěvníci pohromadě nikdy neviděli. Louvre zase hostí retrospektivní přehlídku francouzského romantického malíře Eugena Delacroixe. V galerii bude v rámci první retrospektivy tohoto mistra za posledních padesát let k vidění přes 200 obrazů včetně malby Svoboda vede lid na barikády, již Delacroix vytvořil v roce 1830. Po Moně Lise jde o druhý nejnavštěvovanější artefakt Louvru.
V iráckém Bagdádu je poprvé k vidění výstava prací Pabla Picassa, Salvadora Dalího, Marca Chagalla a dalších špičkových umělců. Postaral se o ni sběratel, jenž si nepřeje být jmenovaný. Je jím Iráčan žijící ve Spojených arabských emirátech a v rodné Karbale nebo právě v Bagdádu by jednou rád vybudoval soukromé muzeum věnované Picassovi. Umění sbírá třicet let.
Nacistický režim v Německu třicátých let nepronásledoval jen politické oponenty a Židy, terčem se stalo i nevhodné umění. Před 80 lety, 19. července 1937, Goebbelsovo ministerstvo propagandy v Mnichově ukázalo, co je to "zvrhlé umění" (neboli Entartete Kunst). V Archeologickém institutu diváci viděli na 650 děl od 120 výtvarníků, například Marca Chagalla, Maxe Ernsta, Oskara Kokoschky a dalších avantgardistů - výtvarníků "bolševicko-židovských" směrů, jejichž díla si podle nacistů zasluhovala odsouzení a likvidaci. Expozice byla nakonec k vidění až do konce listopadu 1937. Do roku 1941 putovala po dalších německých a rakouských městech a viděly ji celkem tři miliony lidí.
Bývalému politikovi a kandidátovi na prezidenta Jiřímu Kotasovi a podnikateli Miroslavu Simonovi uložil soud 6 let vězení za padělání obrazů ve výši 40 mil korun.
Aukční síně registrují v posledních letech prudký nárůst zájemců z Číny. I o impresionisty a staré mistry.
Němci o miliardové sbírce umění, v níž jsou i díla zabavená nacisty, informovali loni v listopadu. Jako první by měl být předán rodině původního majitele obraz Sedící žena od Henriho Matisse.
Vyšetřovatelé a kunsthistorici zveřejnili první detaily o obrazech ukradených nacisty.
Mezi znovunalezenými obrazy jsou i práce Pabla Picassa, Marka Chagalla a dalších.
Bývalý ředitel televize Nova je obviněn z krácení daně při dovozu obrazů z USA
