Národní den v Číně připomíná vyhlášení republiky v roce 1949, ale jeho hlavní chloubou je „zlatý týden“ - sedmidenní období volna, kdy se země na chvíli zastaví a lidé vyrážejí na cesty, k rodině nebo za zábavou. Je to taková čínská obdoba podzimních prázdnin, ale mnohem větší, živější a neodmyslitelně spojená s masovým cestováním.
Jako první západní kapela vystoupila v Číně před 40 roky, 7. dubna 1985, britská popová dvojice Wham! (George Michael a Andrew Ridgeley). Prvního koncertu v Pekingu se účastnilo na 15 tisíc fanoušků. Podruhé zahráli Wham! o tři dny později v Kantonu.
Čína po týdenním sjezdu komunistické strany vstupuje do éry, kterou nepamatuje od smrti diktátora Mao Ce-tunga v roce 1976. Už tak všemocný prezident Si Ťin-pching posílil svůj vliv nad nejlidnatějším státem světa natolik, že má podle analytiků silnější postavení než zakladatel státu, Velký kormidelník Mao.
Exkluzivně a s předstihem ohlašujeme výsledky právě probíhajícího 20. sjezdu Komunistické strany Číny.
V neděli začíná 20. sjezd čínských komunistů. Si Ťin-pchinga postaví na roveň předsedy Maa.
Přesně před 50 lety vystoupil z letadla na pekingském letišti tehdejší americký lídr Richard Nixon, a stal se tak vůbec prvním prezidentem USA, který do země po více než dvaceti letech od jejího založení přijel. Pro oba státy měla návštěva zásadní význam. A sám Nixon o ní mluvil jako o "týdnu, který změnil svět."
Zakladatel Čínské lidové republiky a její první komunistický vůdce Mao Ce-tung se koncem 50. let rozhodl, že ovládne přírodu. Kampaň na vybíjení vrabců ale místo blahobytu přispěla k velkému hladomoru, při kterém zemřely desítky milionů lidí.
Nejlidnatější země světa si 1. července připomíná významné výročí - Komunistická strana Číny, která je u moci již více než 70 let, slaví sto let od svého vzniku. Prohlédněte si ve fotogalerii klíčové události, které se s její vládou pojí.
Tibetu se přezdívá střecha světa, je nejvýše položenou oblastí, kde žijí lidé. Například metropole Lhasa leží v nadmořské výšce 3656 metrů, v severní části Tibetu se některá městečka a vesnice tyčí ve výšce přes čtyři tisíce metrů.
Svitek s kaligrafií vytvořenou bývalým čínským komunistickým vůdcem Mao Ce-tungem, jehož hodnota je odhadována na miliony dolarů, byl nalezen přestřižený napůl poté, co ho zloději minulý měsíc ukradli z domova sběratele umění v Hongkongu. Informoval o tom zpravodajský server BBC News s odvoláním na hongkongskou policii.
Koncem srpna nasedlo dvanáct lidí z Hongkongu na motorový člun a vydalo se na ostrov Tchaj-wan vzdálený 700 kilometrů. Chtěli tam požádat o politický azyl, jejich cestu ale zmařila čínská pobřežní policie. Tato událost připomíná podobné pokusy staré desítky let. Jen tehdy za lepším životem mířili lidé z Číny směrem do Hongkongu.
Naposledy se rozhlédl kolem, protože „nikde nesvítí hvězdy tak jasně jako v Tibetu“. Pak v převleku, s puškou přes rameno a bez brýlí, aby ho nepoznali, jedné březnové noci vyklouzl z Lhasy a se skupinkou nejvěrnějších se vydal na dvoutýdenní útěk vysokohorským průsmykem Himálají.
V červnu 1970 Severokorejci pod vedením Kim Ir-sena zahájili invazi na jih. Začala tak krvavá korejská válka, do které se zapojily Spojené státy, Čína i další země. Tři roky trvající konflikt poloostrov i rodiny rozdělil dodnes. Přesně před 70 lety podepsali zástupci severu a jihu na hranici v Pchanmundžomu dohodu o příměří.
Čínští komunisté už dokázali vstřebat tak cizorodé - ba nepřátelské - prvky, jako je internet nebo kapitalismus. Pár zdejších zastánců tradičních hodnot pro ně není žádné velké sousto.
Možná to tak nevypadá, ale projekt Sinopsis má pro čínské soudruhy větší pochopení než celá Tvrdíkova Smíšená komora.
Dramatické záběry policejní brutality a zoufalého odporu demonstrantů šokují celý svět. Nejvíc ale deprimují pamětníky dob, kdy ostrovní město patřilo k nejcivilizovanějším místům planety.
Kolem někdejšího vůdce komunistické Číny Mao Ce-tunga vytvořila propaganda obrovský kult osobnosti. Stavěla ho na takřka stejnou úroveň jako božstvo. Velkou roli v budování jeho jména sehrály plakáty. Ty se staly součástí velkých dějinných událostí jako například kulturní revoluce nebo období takzvaného velkého skoku vpřed. Nahlédněte do unikátní sbírky shromažďující tyto propagandistické plakáty.
Ke čtyřicetiletému výročí přátelských vztahů mezi Malajsií a Čínou dostala v roce 2014 poloostrovní země jedinečný dar. Čína do místní zoologické zahrady umístila pandí pár, ikonická a ohrožená zvířata, která bez ohledu na to, kde se narodí, jsou ve vlastnictví Pekingu.
Si Ťin-pching žil v mládí ve vyhnanství, čistil kanalizaci a spal mezi štěnicemi. V osmdesátých letech postupně stoupal na vrchol komunistické hierarchie. Po sjezdu čínské komunistické strany se stal nejmocnějším mužem Číny od dob Mao Ce-tunga.
Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu v Pekingu oznámil, kdo jsou noví členové politbyra a jeho nejmocnějšího sedmičlenného stálého výboru. Den po skončení sjezdu komunistické strany je rozhodnuto: prezident odchází ze zasedání jako ještě silnější vůdce, než byl předtím. Z personálního složení stálého výboru je jasné, že delegáti neurčili nástupce nynější hlavy státu. To znamená, že Si hodlá porušit zavedené zvyklosti a zůstat generálním tajemníkem partaje a prezidentem i po roce 2022, kdy mu skončí druhé období.
Pandy velké využívá čínská diplomacie už celá staletí. Oblíbená zvířata budí po celém světě obrovskou pozornost a lákají do zoologických zahrad. Celý systém ale taky skrývá poměrně drsná pravidla. Od roku 1984 už komunistická Čína pandy pouze půjčuje - na 10 let. Cena? Milion dolarů za jednu pandu na rok. Všechna pandí mláďata, která se v zahraničí narodí, navíc zůstávají čínským majetkem. Mimo Čínu má právo chovat pandy pouze 22 zoologických zahrad.
Bassam Ayachi byl známým muslimským imámem v bruselské čtvrti Molenbeek. Jeho rodinu nenávratně změnil den, kdy jeho syn Abdelrahman odjel do Sýrie bojovat proti armádě tamního prezidenta Bašára Asada. Abdelrahman v bojích padl a jeho otec Bassam se rozhodl do rodné Sýrie vrátit, aby pokračoval v synově boji. Pohled dovnitř života některých evropských muslimů představuje dokument režiséra Stéphana Malterra "Otec, Syn a Džihád svatý". Diváci ho můžou vidět na festivalu dokumentárních filmů o lidských právech "Jeden svět", který začíná v Praze 6. března.
Prezident Si Ťin-pching je představitel nové generace vůdců. Takto ho titulovala Komunistická strana Číny. Mělo by mu to zajistit nezpochybnitelnou pravomoc, kterou ani jeho předchůdci neměli.
Ladislav Zibura se na dva a půl měsíce vydal do Číny a Nepálu. Na začátku nevěděl, co od cesty čekat, na konci svého putování si ale uvědomil, že všední život v Číně není šedý a protknutý socialismem, ale naopak velmi barevný. Mnohem hůř nakonec hodnotí životní podmínky v Nepálu. "Mám pocit, že jsme se rozhodli, že zkrátka některé země budeme mít rádi a budeme do nich jezdit, a jiné naopak. O Číně se nesmí říkat nic dobrého, protože je špatná. O Nepálu naopak nesmíme říkat nic negativního, protože ho máme hrozně rádi," říká v rozhovoru jen pár dní po návratu. Češi podle něj přeceňují cestování, a mnohdy tak zapomínají na krásy svojí vlasti.
Vůdce maoistické komunity "soudruh Bala", který znásilňoval a jinak sexuálně zneužíval ženy, poslal soud do vězení na 23 let. Vyšetřování 75letého Aravindana Balakrishnana začalo před dvěma lety poté, co se podařilo osvobodit jeho dceru, kterou držel v otroctví přes 30 let. Ta nesměla opouštět domov, nechodila do školy ani k lékaři a policie se o její existenci dozvěděla až poté, co jedna z členek domácnosti kontaktovala charitu.
Z čínské provincie Che-nan zmizela obří socha Mao Ce-tunga, a to jen pár dnů poté, co jeho snímky obletěly svět. Sedmatřicet metrů vysoký, zlatou barvou natřený monument byl rozebrán, napsal list The New York Times. Důvod, proč byla socha odstraněna, není znám, spekuluje se ale o tom, že neměla stavební povolení. Monument podle médií nechal postavit Sun Čching-sin, ředitel společnosti Lixing Group a rovněž jeden z představitelů místní komunistické strany. "Je do Maa blázen, jeho továrna je jich plná," řekl jeden z vesničanů. Na internetu lidé kritizovali fakt, že socha vyrostla v provincii, která byla v 50. letech jednou z oblastí nejhůře postižených hladomorem.
