Bylo to přivítání, na které se nezapomíná. Sotva Markéta Pekarová Adamová vystoupila z letadla, už byly slyšet bubny a hudba. Na ranveji pak šéfku sněmovny čekaly zástupy tanečníků v pestrých šatech. Tak vypadala loňská pracovní cesta Pekarové na Filipíny, kde nyní – v době, kdy odchází z vrcholné politiky – vzpomínají na její návštěvu. „Snad má stále plyšové mango,“ řekli ostrované Aktuálně.cz.
Když se ocitnete v tropickém dusnu filipínské Manily, odzbrojí vás nejen vlhkost, ale intenzita života. A to především ve čtvrtích mimo byznysové centrum. Všude se něco děje. Auta troubí, lidé se tlačí v uličkách, vůně jídla se ve slumu mísí s pachy potu a špíny - a nad tím vším se v dálce blyští mrakodrapy. Vítejte v nejhustěji osídleném městě na Zemi.
Parta pobudů a squaterů posedává u stolu, všude nepořádek, lahve od piva, cigarety. Frenetická kamera těká kolem, až se zastaví na talíři. Něco se tam hemží, snad zvířata, holá, velká jako palec. Jeden mladík začne druhého nutit, aby toto nejspíš krysí mládě snědl zaživa.
Stovky tisíc Filipínců se zúčastnily každoročního procesí v hlavním městě Manile, aby se mohly dotknout několik staletí staré sochy z černého dřeva zobrazující Ježíše Krista. Filipínští katolíci věří, že má moc léčit.
Po mohutné erupci vulkánu Mayon na jihu hlavního filipínského ostrova Luzon vyhlásily v pondělí místní úřady čtvrtý, tedy druhý nejvyšší stupeň varování. To znamená, že v následujících dnech hrozí ještě silnější, nebezpečná erupce, informovala agentura AP. Filipínský vulkanologický a seizmologický ústav (PHIVOLCS) ohlásil "zvýšenou seismickou činnost, chrlení lávy a erupce na vrcholu (sopky)". Podle ústavu byla nebezpečná zóna okolo vulkánu rozšířena z šesti na osm kilometrů. Minulý týden odmítali někteří obyvatelé rizikové území opustit, dosud bylo evakuováno 27 000 lidí. Podle zpravodaje CNN je v obcích Guinobata a Camalig i ve městě Ligao jižně od sopky nulová viditelnost.
K superhrdinům společnosti Marvel, jakými jsou Spider-Man či Iron Man, se brzy přidají čínské postavy. Jmenovat se budou Sword Master a Aero, informovala agentura AFP. "Budou silně vycházet z čínské kultury i mytologie, ale žít v moderním světě a stýkat se s dalšími hrdiny z marvelovského světa," popsal C.B. Cebulski, který je od loňského listopadu šéfredaktorem nakladatelství Marvel Comics.
Americký prezident Donald Trump má za sebou nejdelší zahraničí cestu od nástupu do Bílého domu. Během dvanácti dní navštívil v Asii pět zemí a účastnil se dvou ekonomických summitů. Ve středu Bílý dům oznámí konkrétní výsledky cesty a Trump už avizoval, že v obchodních jednáních s Čínou dosáhl posunu. Americká média jsou ale skeptičtější. Upozorňují, že kromě lichotek si Donald Trump žádné zisky nepřivezl. Nebo přinejmenším zatím nejsou vidět.
Soutěž Miss Earth se koná od roku 2001 a od ostatních obdobných akcí se liší ekologickým zaměřením. Podmínkou účasti je angažmá v některém z projektů, jehož cílem je ochrana životního prostředí.
Filipínské ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje smrt sedmnáctiletého studenta, kterého policie zastřelila při jedné z protidrogových razií. Případ, který zvedl vlnu protestů, může podle některých vyústit ve zlom v krvavém boji proti drogám, který před rokem vyhlásil prezident Rodrigo Duterte. Je to poprvé, co Duterte zpochybnil práci policistů. Doposud odmítal jakoukoliv kritiku. Ve válce proti drogám zemřelo už přes 7000 lidí. K lidovým demonstracím se přidává i katolická církev, která volá po ukončení násilí.
Současná eskalace severokorejské krize ukázala, že prezident Trump a jeho tým nemají jednotnou politiku vůči KLDR. Ministr zahraničí Rex Tillerson se snaží jednat, zatímco prezident Trump hrotí hrozby silou. Odmítl však potvrdit vyjádření svého poradce pro národní bezpečnost generála McMastera, že USA jsou připraveny i k preventivnímu úderu. A není ani jasné, zda jde Washingtonu jen o severokorejské jaderné zbraně, nebo by chtěl odstranit celý režim Kim Čong-una.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se v neděli setkal v Manile se svým americkým protějškem Rexem Tillersonem, jednali spolu o vyhrocených vztazích po přijetí nových amerických sankcí vůči Rusku a následných odvetných opatření Moskvy. Lavrov po jednání uvedl, že cítí "připravenost amerických kolegů" pokračovat v dialogu s Moskvou. "Jsme připraveni k normalizaci dialogu, když se ve Washingtonu vzdají konfrontační linie," dodal. Kromě toho hovořil s Tillersonem také o otázce severokorejského jaderného a raketového programu a o boji proti kybernetickému zločinu.
O víkendu se setkají ministři zahraničí USA a Ruska. Americkou politiku vůči Rusku ale v tuto chvíli neurčuje prezident Donald Trump a jeho ministr Rex Tillerson - u kormidla je Kongres. Přes prezidentův odpor například prosadil nové sankce proti Moskvě. Podle Trumpa jsou kvůli tomu americko-ruské vztahy "nejhorší, co kdy byly". Jedním z důvodů, proč Kongres výrazně omezil prezidentovy pravomoce v zahraniční politice, je tzv. ruská aféra. V té jsou na několika liniích vyšetřovány loňské kontakty Trumpova předvolebního týmu s Rusy.
Americký ministr zahraničí Rex Tillerson si telefonoval se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a rád by se s ním osobně setkal o víkendu v Manile. Mělo by jít o první schůzku od ruské reakce na americké sankce proti Moskvě.
Zatímco v Praze stojí půllitr v běžném podniku 1,30 dolaru, v nejdražším městě - norském Oslu - je to téměř osmkrát tolik. Z analýzy také vyplynulo, že nejdražší rande je ve švýcarském Curychu.
Členové lidskoprávní komise na Filipínách objevili v Manile tajnou vězeňskou celu, která byla důkladně ukrytá v budově policejní stanice. Tamní policisté v ní zadržovali 12 vězňů poté, co je zatkli kvůli údajnému užívání drog a obchodování s narkotiky. Zadržovaní uvedli, že v cele strávili asi týden a byli vystaveni i mučení. Podle policie ale přečkali v cele jedinou noc. Odhalení vězení jen zvyšuje strach z porušování lidských práv na Filipínách, ke kterému dochází v rámci tažení prezidenta Rodriga Duterteho proti drogovým zločinům.
Filipínci vyjadřují svůj nesouhlas s praktikami prezidenta Rodriga Dutera. Ten nechal zavraždit tisíce osob údajně podezřelých z překupnictví. Rovněž nechal zatknout senátorku Leilu de Limaovou, kterou místní úřady podezírají z braní úplatků. Demonstranti se obávají návratu diktatury.
Rusko se poohlíží po nové oblasti, ve které by mohlo získat geopolitický vliv. Zájem má dlouhodobě o Asii a Tichomoří, kam se mu ale doposud nedařilo proniknout. Nově Kremlu otevírá dveře filipínský prezident Rodrigo Duterte. Rád by posílil s pomocí Moskvy svůj zbrojní arzenál, pořídil nové ponorky a zmodernizoval letectvo. Rusům za to nabízí posílení jejich vlivu v oblasti. Podle expertů ale není jisté, že se Moskva do sbližování s filipínským prezidentem nakonec pustí.
Filipínská policie pozastavila své brutální protidrogové tažení. "Nejprve musíme pročistit naše řady... pak můžeme obnovit naši válku proti drogám," prohlásil ředitel filipínské policie Ronald dela Rosa. Nechal proto dočasně rozpustit protidrogové jednotky. Učinil tak poté, co vyšlo najevo, že se skupina policistů loni v říjnu podílela na únosu a zabití jihokorejského podnikatele. Vše přitom policisté obhajovali jako protidrogový zátah.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte je u moci už půl roku. Během té doby zemřelo v důsledku jeho protidrogového tažení více než 6000 lidí. Ulice hlavního města Manily jsou zaplavené krví stejně jako kdysi ve městě Davao, kde byl Duterte starostou. Kvůli drogové válce na ostrovních Filipínách už Duterte, přezdívaný "popravčí", stihl nabourat i vztahy s USA. Podporu svých obyvatel si ale stále drží.
Protidrogové tažení na Filipínách, které po nástupu do prezidentského úřadu zahájil Rodrigo Duterte, má tisíce obětí. Přesná čísla chybí. Hovoří se nejméně o 6000 obětech, může jich být i několikanásobně víc. Duterte, který nepřestává šokovat svými drsnými výroky, zatím neplánuje s bojem proti drogovým dealerům přestat. Na ulicích hlavního města Manila tak dál umírají lidé, často i nevinní. Při úterním zátahu přišlo v provincii Bulacan o život více než 30 lidí, v noci na čtvrtek pak v metropoli Manile nejméně dalších 26 osob. Podle lidskoprávních organizací páchá Duterte zločiny proti lidskosti, jelikož policisté jím řízení často zabíjejí i nevinné a neozbrojené mladíky, či dokonce děti.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte prohlásil, že pokud se někdo nechá uplácet, vyláká ho do vrtulníku a vyhodí ven. Dodal navíc, že podobný čin spáchal již v minulosti. Duterte se tak podle agentury Reuters znovu přihlásil k vlastní brutalitě. Před několika týdny přiznal, že v době, kdy působil jako starosta města Davao, lidi zabíjel, často z jedoucího motocyklu.
Extremistická Skupina Abu Sayyafa podle svého tvrzení unesla z jachty plavící se kolem Malajsie německého turistu a zabila jeho přítelkyni. Podle filipínské armády našli vesničané jachtu, na jejíž palubě byla zastřelená žena. Skupina podporuje teroristickou síť Al-Káida a také Islámský stát. Je zodpovědná za řadu únosů, pumových útoků a vražd, které sužují Filipíny už více než dvě desetiletí.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte během své návštěvy v Pekingu oznámil, že se "rozchází" s USA a naopak se hodlá přimknout k Číně. Zatímco Washington dlouhodobě patří mezi úzké spojence Manily, vztahy s Čínou léta poškozovaly spory o ostrovy v Jihočínském moři. Duterte se nyní rozhodl dát teritoriálním sporům vale a nahradit je užší hospodářskou a obchodní spoluprací s Čínou.
"Mělo-li Německo Hitlera, Filipíny by měly ...," prohlásil filipínský prezident Rodrigo Duterte v pátek, kdy řekl, že by nechal zabít tři miliony drogových dealerů. Nyní jeho ostrá slova vysvětluje a "žehlí" jeho mluvčí. Prezident podle jeho vyjádření neměl v úmyslu zlehčovat oběti holokaustu, ale chtěl říci, že je ochoten zabíjet, aby zachránil budoucí generace. Duterte se ujal funkce teprve v červnu a od té doby policisté zabili 1200 lidí a dalších 1800 osob přišlo o život za nevyjasněných okolností.
Politika filipínského prezidenta Rodriga Duterteho zaměřená na boj s narkomafií má po dvou měsících za následek dvojnásobný nárůst úmrtí v souvislosti s bojem proti drogám. Nejen při policejních akcích bylo zabito na 1800 lidí, stovky dalších skončily ve vězení. V proslulé káznici v Quezon City se v neutěšených podmínkách doslova mačká přes 4000 vězňů. Někteří z nich se tam ale cítí bezpečněji než venku.
