Portrét od rakouského malíře Gustava Klimta se při úterní aukci v New Yorku vydražil za 236,4 milionu dolarů (4,9 miliardy korun). Informovala o tom agentura AFP, podle níž se obraz stal druhým nejdražším uměleckým dílem prodaným v aukci všech dob.
Každou noc za svitu pouličních lamp se v historických uličkách italského města Brescia objevuje záhadná postava s kapucí. Říká si Ghost Pitùr. Nikdo ho nezná, a přesto ho sledují stovky tisíc lidí nejen v Itálii. Neznámý malíř vrací městu jeho krásu. Dělá to z lásky.
Zítra uplyne přesně 95 let od narození Adolfa Borna, geniálního ilustrátora, který v tom nejlepším slova smyslu poznamenal dětství mnoha Čechů. Tvůrce legendárního Macha a Šebestové se narodil 12. června 1930 v Českých Velenicích. Výtvarník proslulý svým knírkem a monarchistickými postoji vytvořil více než 250 ilustrovaných knih a získal světové uznání.
Ve věku 92 let v pátek v pražské Ústřední vojenské nemocnici zemřel malíř Bedřich Dlouhý, oznámil jeho asistent Petr Piskáček. Emeritní profesor Akademie výtvarných umění v Praze tvořil i rozměrná díla kombinovanou technikou z netradičních materiálů nebo obrazy přetvářející díla starých mistrů. Některé z jeho obrazů se objevily na obalech hudebních alb třeba i dvojice Petr Hapka - Michal Horáček.
Poslední letošní přehlídka v pražském Museu Kampa přibližuje malby Vladimíra Houdka. Jmenuje se Množina pohybu, nachází se v prostorách bývalé konírny a potrvá do 26. ledna. "Není to monografická výstava, ale ukazuje Houdkovu tvorbu posledních dvou let," vysvětluje kurátorka Martina Vítková.
Vznik nových obrazů i scény ze života zachycuje nový dokumentární film o malíři Janu Mertovi, který dva roky natáčel jeho syn Tomáš. Snímek o jednom z nejvýznamnějších současných výtvarníků se jmenuje Echt, kina ho začnou promítat tento čtvrtek. "Má trochu hypnotické tempo a postupně vás vtáhne do mysli umělce," avizuje režisér.
Josefa Kotrbu znali přátelé hlavně jako architekta, žáka Jana Kotěry, který od 30. let minulého století působil jako stavitel v Králově Dvoře. Po jeho smrti tak nikoho nenapadlo, že by po sobě mohl zanechat početnou sbírku obrazů, na nichž zachytil svůj optimismus i naivní vidění světa. K restaurátorovi Tomáši Hejtmánkovi se sbírka dostala před pár lety a teď je z ní už druhá prodejní výstava.
"Tak já se převleču a vylezu nahoru!" navrhuje Jarmila Maráková pod sochou obřího prehistorického tvora. Na její zahradě už více než šedesát let stojí mlčenlivá pravěká zvířata i pohádkové bytosti. O dědictví umělce Františka Jaicha se dlouho staral syn a nyní i jeho vnučka Jarmila s manželem. Kvůli první soše nahé bohyně Diany měla dokonce pro zaujetí řidičů sjíždět projíždějící auta do řeky.
Padák, vrtulník, obrněný tank i robot. Leonardo da Vinci vymýšlel tyto i řadu dalších vynálezů už staletí předtím, než začaly skutečně měnit svět. Od úmrtí slavného velikána uplynulo 505 let a výzkum tisíců jeho zápisků není u konce, protože je psal zprava doleva a občas v šifrách. Připomeňte si některé z da Vinciho maleb a důmyslných vynálezů, které mohly už před pěti staletími hýbat dějinami.
Na podzim 1969 se mladý student německé výtvarné akademie vyfotil, jak osaměle hajluje před evropskými památkami. Někdy v holínkách a jezdeckých kalhotách, jindy zpustlý jako hippie zdvihal pravici před římským Koloseem, sochami francouzských králů či na úpatí vesuvského kráteru.
„Byla jsem jedna z mála, koho bavilo pořád dokola kreslit hrušku s jablkem,“ vzpomíná jednatřicetiletá malířka Ester Knapová, jak studovala střední uměleckoprůmyslovou školu na pražském Žižkově. Její zasněné i nostalgické obrazy vypovídají o současném světě mnohé především proto, že ho naprosto vytěsňují.
Poprvé vzal štětec do ruky ve dvaceti během jedné bezesné noci. Od té doby maloval každý den, postupně "sekl" s profesí elektrikáře a pod přezdívkou Filart se na sociálních sítích v Česku stal jedním z nejsledovanějších účtů o výtvarném umění. Nyní to pětadvacetiletý malíř samouk Filip Šícha dopracoval až do ateliéru malby na Fakultu umění a designu Ladislava Sutnara v Plzni.
Hovět si s nohama na stole je obvykle méně výstřední představa, než jak ji provokativně namaloval Michael Rittstein. Podle jeho loňského obrazu Nohy na stole se jmenuje výstava v pražském Museu Kampa, která ukazuje výběr z autorových nejnovějších prací i několik starších děl ze soukromých sbírek. Potrvá do 10. března.
V neděli 26. listopadu začne na pražském Žofíně ojedinělá aukce obrazů, jejichž autorem má být Václav Havel. Jeho švagrová bude dražit olejomalby, o nichž tvrdí, že je exprezident namaloval v 50. letech. Autorství ale zpochybňuje jeho manželka i bývalí spolupracovníci. Do sporu nyní zasáhl sochař Jaroslav Róna, který Aktuálně.cz popsal, že Havel skutečně maloval a jeden z obrazů mu daroval.
Kdyby nedlužil, nic o něm nevíme, říká historička umění Andrea Steckerová o Petru Brandlovi, který žil v letech 1668 až 1735. Barokního malíře přirovnává k Rembrandtovi. Stejně jako světově proslulý, o dvě generace starší Nizozemec měl Brandl nevídaný talent. Do malby uměl vtělit emoce a jeho styl byl dynamický.
Ve věku 91 let zemřel kolumbijský umělec Fernando Botero. Bez dalších podrobností to oznámil tamní prezident Gustavo Petro. Malíř a sochař proslul nezaměnitelným stylem až groteskně boubelatých figur a byl považovaný za jednoho z největších umělců 20. století, uvádí agentura AFP.
Pouliční graffiti je většinou ve městech možné vidět na každém rohu. Někteří umělci však dokážou svému dílu vdechnout trojrozměrný život, který kolemjdoucím přivede stav beztíže, nebo jim naopak přitíží. Podívejte se na fascinující díla, která vás na malou chvíli vezmou do "říše za zrcadlem" tohoto streetartového druhu umění.
Ve věku 79 let zemřela výtvarnice a signatářka Charty 77 Juliana Jirousová. Na sociální síti X, dříve Twitteru, o tom informovala Knihovna Václava Havla. Jirousová tvořila zejména obrazy světců. Byla druhou manželkou výtvarného teoretika a kritika, historika umění a básníka českého undergroundu Ivana Martina Jirouse.
Malíř Jan Vytiska prý nikdy nebyl u psychiatra. Kostlivci prorostlí vegetací, oběšenci, červi, vyhřezlé oči i děti s kozími rohy, kteří vykukují z obrazů jeho dosud největší výstavy v pražském Doxu, jsou sugestivním odrazem autorova vnitřního nastavení, nikoli důsledkem arteterapie neboli léčby uměním. Vytiska nicméně zastává názor, že člověk by se svou negativitou měl pracovat, ne ji pohřbívat.
V pařížském Lucemburském muzeu lze nově vidět výstavu věnovanou průmyslníkovi a sběrateli umění Léonu Monetovi, bratrovi malíře Clauda Moneta, jehož obraz Dojem, východ slunce dal vzniknout impresionistickému hnutí. Přehlídka potrvá do 16. července. Představuje rodinné fotografie, vzorníky látek či barev z Monetovy firmy a především obrazy umělců z okruhu Clauda Moneta.
"Společnost se snaží zamést téma smrti pod koberec, jako by to byla nějaká neexistující špína," říká česká malířka vystupující pod jménem Barbar. V sérii nazvané Manikarnika vytahuje na světlo motiv konečnosti života a ukazuje, že zánik může být krásný. "Když si nepřipustíme svou smrtelnost, jak se nám může dařit užít si život?" zamýšlí se na výstavě v pražském dejvickém klubu Za školou.
Výtvarnice za své obrazy i v současnosti dostávají jen desetinu ceny, kterou sběratelé platí mužským autorům. Nelze přitom říct, že by ženy byly nedostatečně talentované a tvořily méně hodnotná díla. Za rozdílné oceňování děl může spíš skutečnost, že měli muži v uměleckém světě dlouho výsadní postavení.
V chrámu svaté Markéty na pražském Břevnově se dnes lidé loučí s malířem, grafikem a ilustrátorem Pavlem Sukdolákem. Zesnul v neděli 12. června ve věku požehnaných 96 let. Zanechal po sobě rozsáhlé dílo, jež získalo řadu ocenění doma i v zahraničí. A učinilo svého autora jedním z vůbec nejvýznamnějších českých grafiků.
Za výraznými změnami na kopii kalendária pražského orloje, které vyvolaly velkou kritiku, si autor Stanislav Jirčík stojí. K úpravám se rozhodl, protože vytvořit dokonalé napodobení díla Josefa Mánesa podle něj vzhledem ke stavu originálu nešlo. "Nebudu dělat suchopárné, bezinvenční kopie a snažit se nesmyslně otrocky napodobit něco, co není autentické," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Stanislav Bělík se ve věku 102 let zapsal jako nejstarší vystavující malíř v zemi do České knihy rekordů. Obrazy inspirované krajinou kolem Svratky vystavil v Počátkách na Pelhřimovsku. Do knihy rekordů se dostal již podruhé. Poprvé to bylo nedávno, když se tam objevili s manželkou Vlastou jako nejstarší manželský pár v Česku, dohromady je jim 202 let.
