Ještě donedávna se Island pyšnil výsadním postavením: spolu s Antarktidou byl jedním z mála míst na světě, kde se nevyskytovali komáři. Jenže to už neplatí. Biologové nyní na ostrově objevili první exempláře druhu Culiseta annulata, který se dokázal přizpůsobit drsným severským podmínkám.
Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že výpadek americké finanční podpory povede k mohutnému omezení globálního boje proti smrtelným nemocem, jako je malárie nebo AIDS.
Pestře barevní ptáci, jejichž zpěv připomíná kanárka, kdysi byli na Havaji velmi rozšíření. Dnes už 33 druhů šatovníků vymřelo a z posledních sedmnácti je většina ohrožených. Americká vláda spolu s vědci nyní přišla s radikální myšlenkou, jak ptáky zachránit. Nad ostrovy vypouští miliony komárů.
Tropických nemocí, které si lidé přivezou z dovolené, v Česku přibývá. Teplejší a vlhčí klima způsobilo, že je Evropa přívětivější pro přenašeče oslabujících a někdy i smrtelných patogenů. V šíření exotických chorob jsou však stále na vině hlavně cestovatelé, kteří k prevenci nepřistupují zodpovědně. "Občas se bojí víc léku než nemoci," říká infektolog z motolské nemocnice Milan Trojánek.
Endemická lepra na Floridě, hrozba desítek tisíc případů spalniček v Londýně a 50procentní nárůst případů syfilidy v Irsku a Portugalsku. To není úryvek z viktoriánského románu, ale střízlivý obraz západního světa v roce 2023. Nebezpečné nemoci, o nichž se myslelo, že jsou odsunuty do historie, vrátily do zemí, které je dříve prakticky vymýtily, napsal server Politico.
Počasí posledních dní svědčí komárům. K lidem je přitahuje pot, oxid uhličitý, který vydechují, a údajně i krevní skupina. Některé druhy pak dokážou při kladení vajíček předvídat, kudy poteče povodeň. Jiné zas za rok uletí až 200 kilometrů. Ve světě ročně kvůli nemocem, které přenáší, zemřou miliony lidí. V Česku je ale komár méně nebezpečný než klíště, říká entomolog František Rettich.
Světová zdravotnická organizace (WHO) podpořila masivní očkování první schválenou vakcínou proti malárii. Vakcinace by podle ní mohla zachránit desetitisíce životů, zejména dětí v Africe. Na malárii, nemoc známou už od dob antiky, podle statistik WHO zemře na světě jedno dítě každé dvě minuty.
Ještě před dvěma lety neznal německou firmu BioNTech skoro nikdo - na rozdíl od farmaceutických gigantů jako Pfizer nebo AstraZeneca. Teď pomáhá covidová vakcína od expertů z Porýní, kterou vyrábějí právě spolu s Pfizerem, potlačit pandemii. BioNTech má ale další velký plán: chce vyvinout první skutečně účinnou vakcínu proti malárii.
Nejpoužívanější lék pro pacienty s covid-19 se v českých nemocnicích přestane používat. Látka hydroxychlorochin má totiž závažné vedlejší účinky, jako antimalarikum způsobuje zpomalení srdeční činnosti, které může vést až k zástavě srdce. Informovaly o tom Lidovky.cz. Dosud v Česku dostalo látku zhruba 600 nakažených.
Když v roce 1997 farmáři vypalovali část deštného pralesa v Indonésii, aby uvolnili místo pro rozvoj zemědělství, přišly tisíce kaloňů o své přirozené prostředí. Přesídlili tedy do sadů v Malajsii. S sebou ale přinesli i nebezpečný virus nipah, před kterým tento týden varovali experti na globální zdraví a infekce.
Malárie stále ohrožuje miliony obyvatel planety, loni na ni zemřelo 400 tisíc lidí. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž na malárii umírá každé dvě minuty jedno dítě. Z její zprávy vyplývá, že největší procento obětí tvoří africké děti. Boj s tímto onemocněním šířeným komáry není dostatečný a nákazou je ohrožena polovina světové populace.
V Malawi zdravotníci po letech příprav začali s rozsáhlým testováním vůbec první očkovací látky proti malárii. Informovala o tom Světová zdravotnická organizace (WHO). V první fázi budou očkovány malé děti v Malawi, Ghaně a Keni a do roku 2022 by jich mělo vakcinací projít kolem 360 tisíc.
Nedávný objev na dětském pohřebišti v Itálii překvapil archeology. Desetiletá oběť malárie byla považována za upíra, a tak ji Římané rituálně pohřbili.
Lék je určen pro léčbu malárie třídenní. Stačí jediná dávka, která játra zcela vyčistí od množících se parazitů.
Od začátku února stopuje Alena Machálková sama napříč africkým kontinentem. Začínala v Kapském Městě, kde strávila dva roky studiem managementu rozvoje. Nyní se nachází v Ugandě a na kontě má 10 tisíc kilometrů. Do cíle jí přitom zbývá ještě jednou tolik, míří totiž až na nejsevernější cíp Norska a Evropy. Chce lidem ukázat neznámou různorodost afrického života a příběhy lidí z 54 zemí druhého největšího kontinentu. Aktuálně.cz ji zastihlo na pár minut na Skypu.
Stopoval jsem od svých patnácti, ale už nikdy stopovat nebudu, nejlíp se píše o chvílích, kdy umírám. Do Konga se nikdy nechci vrátit, to, jak špatně se tam cítíte, se nedá s ničím srovnat, říká Tomáš Poláček, který měl za cíl do svých čtyřiceti projet stopem celý svět. Dodává, že na své cesty se příliš nepřipravuje, většinou ani neví, jaké počasí je v zemích, kam jede. Při stopu Afrikou málem umřel na malárii, nakonec mu zachránili život v Rabatu v nemocnici.
Ve Venezuele se šíří malárie a roste počet úmrtí na tuto infekční nemoc. Malárie je při tom léčitelná takzvanými antimalariky. Ty ale nyní ve Venezuele nejsou k dostání, a proto tam na ni lidé umírají, podobně jako na další nemoci. Vláda z ideologických důvodů odmítá pomoc ze zahraničí.
"Po příjezdu do Nduty jsem dostala stan, trochu jídla a vody a nějaké kuchyňské potřeby," píše se v jednom z hodnocení. Nejde ale o portál na rezervaci hotelu. Tuto "recenzi" najdete pod profilem uprchlického tábora v Tanzanii. Projekt nazvaný Svět táborů, za kterým stojí humanitární organizace Lékaři bez hranic, přibližuje život běženců. A záměrně připomíná cestovatelské stránky.
Český farmaceut Stanislav Havlíček se po půl roce vrátil z Jižního Súdánu. Pomáhal tu léčit uštknutí hadů i střelné rány. "A to nejde jen o politické přestřelky. Často je to důsledek sporů o dobytek," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. V této africké zemi působil v nemocnici neziskové organizace Lékaři bez hranic. Podle něj patří mezi největší problémy tamních lidí podvýživa a občanská válka. Kvůli té už uprchly statisíce obyvatel Jižního Súdánu do okolních států. Země je nezávislá teprve od roku 2011. Referendu o samostatnosti předcházela několik desítek let trvající válka mezi severem a jihem Súdánu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že příští rok začne v Keni, Malawi a Ghaně testovat první vakcínu proti malárii. Počítá s očkováním statisíců dětí, otázkou ale zůstává, zda chudé země budou schopny každé dítě očkovat čtyřikrát, což je pro účinnost látky zásadní.
V Řecku se šíří malárie, letos země zaznamenala již 65 případů nákazy. Podle řeckých úřadů nemoc přinesli především migranti, s nimiž se do Řecka dostali i sami komáři, kteří malárii přenášejí. V několika okresech bylo zakázáno darování krve.
Občanská válka v Jižním Súdánu trvá přes dva roky. Obě znepřátelené strany se dopouští válečných zločinů a násilností na civilním obyvatelstvu. Zdokumentovány jsou drastické způsoby zabíjení, odhady počtu obětí se však výrazně liší. OSN tento měsíc zveřejnila zprávu, podle které v zemi od prosince 2013 zemřelo na 50 tisíc lidí. Podle pracovníků humanitárních organizací ale obětí může být až 300 000.
Využíváním ústředního topení a umělého osvětlení lidé oslabují svůj imunitní systém. Lidské tělo, které se po tisíce let vyvíjelo tak, aby reagovalo na změny ročních období, žije v domnění permanentního léta. Může být proto více náchylné k onemocnění civilizačními chorobami.
První Nobelova cena pro rok 2015 zná své majitele. Dostali ji vědci hledající lék proti chorobám bujícím v rozvojových zemích: parazitickým červům a malárii. Čím se o blaho lidstva zasloužili Ir William C. Campbell, Japonec Satoši Omura a Číňanka Tchu Jou-jou? Objevy Omury a Campbella dopomohly ke vzniku zcela nové kategorie léků, které bojují s říční slepotou a tzv. elefantiázou způsobující syndrom sloních nohou. Práce Tchu Jou-jou vedla k objevu látky, která se používá proti malárii.
Nobelův týden začal, a to tradičně oznámením laureátů ceny za fyziologii a lékařství ve stockholmském Institutu Karolinska. Letošními vítězi se stali Ir William C. Campbell, Japonec Satoši Ómura a Číňanka Tchu Jou-jou, kteří se věnují léčbě infekcí. Vítěze oznámil Urban Lendahl, předseda Nobelova výboru pro fyziologii a lékařství.
