V Česku žije Galyna Andrejciv přes 25 let. Organizuje demonstrace a založila nebo spoluzaložila hned několik neziskových organizací na podporu Ukrajiny. Je předsedkyní Pražského Majdanu a zároveň vede Ukrajinské centrum v Nuslích, kde pomáhá začleňovat uprchlíky do české společnosti, učí je česky a organizuje humanitární pomoc.
"Sejdeme se ve 22:30 pod Památníkem nezávislosti. Teple se oblečte, vezměte si deštníky, čaj, kávu, dobrou náladu a přátele," napsal 21. listopadu 2013 ukrajinský investigativní novinář Mustafa Najem na Facebooku. To ještě nevěděl, že právě změnil směr ukrajinských dějin. Klíčovou roli v boji Ukrajiny se sousedním agresorem hraje i nyní, o deset let později.
Druhá studená válka, třetí světová válka. Slýcháme a čteme teď všude možně, že jsme s Ruskem na pomezí těchto dvou konfliktů - a že je třeba připravit se na vše. Za hlavní problémy jsme ještě nedávno považovali změny klimatu či nezvládnutou migraci, ale mezitím vyrostla hrozba na Východě.
V obleženém Kyjevě žije v bytě své britské kamarádky už dva týdny. Dorazil do něj těsně po začátku ruské invaze z Donbasu. Český fotograf Stanislav Krupař popisuje ukrajinskou metropoli plnou zbraní, nervózně čekající na finální úder ruských jednotek. Z města odjíždět nechce, útok Kremlu na Ukrajinu prožívá jako osobní tragédii. "Musím být tady, dokud to alespoň trochu jde," říká v rozhovoru.
Přístup k pitné vodě, zdravotní péče či vzdělání. V důsledku ozbrojeného konfliktu jsou na Ukrajině téměř tři miliony lidí, kterým chybí základní potřeby. Pokud však Rusko zahájí invazi, bude jich mnohem víc. V místě se angažují i české humanitární organizace. Patří mezi ně Český červený kříž a Člověk v tísni, jejichž zástupci Aktuálně.cz sdělili, že se připravují na nejhorší.
Ruská invaze na Ukrajinu je podle amerických zdrojů nejpravděpodobnější za posledních sedm let - od obsazení Krymu a války na Donbase. Moskva zkouší tvrdší verzi staré známé "heavymetalové" diplomacie.
"Když jsem se narodila, byl Lukašenko prezident, zemřu a on možná bude pořád prezident," shrnuje Máša pocit tisíců Bělorusů, kteří se pokusili ukončit 26 let trvající vládu posledního evropského autokrata a při prezidentských volbách v roce 2020 hlasovali pro opoziční kandidátku Svjatlanu Cichanouskou. Protesty proti zfalšování výsledků režim brutálně potlačil. Pomoc zraněným nabídlo i Česko.
Třiačtyřicetiletý režisér Oleg Sencov toho stihl za svůj relativně krátký život už hodně. Po zatčení na obsazeném Krymu a odsouzení k drastickému trestu dvaceti let v ruském vězení se stal jedním z nejznámějších ukrajinských politických vězňů. Přestál bití, ponižování i hladovku a po svém propuštění loni v září patří k nejznámějším Ukrajincům, reprezentujícím tuto zemi po celém světě.
Rusko-britský novinář a spisovatel se narodil v Sovětském svazu, dnes působí ve Velké Británii. Do Česka zavítal jako jeden z přednášejících na konferenci Forum 2000 věnované výročí sametové revoluce. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Peter Pomerantsev popsal, jak by měly podle něj vypadat ideální zákony zaměřené proti dezinformacím a proč mají obrázky koček na internetu velkou sílu.
Z euforie a představy, že se jim zlepší život, to přešlo nejdříve k deziluzi a teď k úplnému zoufalství, říká slovenský novinář Tomáš Forró, který mapuje konflikt na východě Ukrajiny a napsal o tom knihu Donbas. Obě strany páchají krutosti, porušují mezinárodní dohody a dopouštějí se válečných zločinů, ale je jasné, kdo to celé začal. A to bylo Rusko. Jsou na to masivní důkazy a kdo tvrdí opak, je buď hloupý, nebo lže, tvrdí Forró. Bývalý prezident Porošenko si opětovné připojení Donbasu k Ukrajině nepřál, do velké míry mu tenhle stav vyhovoval. Co s tím udělá nový prezident Zelenskyj, to je otázka, dodává reportér.
Prezidentské klání na Ukrajině míří do finále. V neděli 21. dubna si vyberou tamní voliči mezi stávajícím prezidentem Petrem Porošenkem a jasným lídrem dosavadních průzkumů, hercem Volodymyrem Zelenským. Lidé z Majdanu, kyjevského náměstí, kde se v roce 2013 rozhořely protivládní demonstrace, ale bohužel nemají svého kandidáta. V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí jeden z bývalých vůdců protestního hnutí Euromajdan, poslanec a bývalý novinář Mustafa Najom.
Kyjev si době války připomíná deváté výročí jednoho z největších masakrů v novodobé historii země. Policejní jednotky Berkut postřílely 20. února 2014 na náměstí Majdan 48 demonstrantů, protestujících již řadu týdnů proti režimu tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. Většina pachatelů uprchla do Ruska. Dnes ruská vojska útočí na Donbase proti bránícím se ukrajinským silám.
Devatenáctiletý Roman Huryk patří k obětem krvavého masakru na Instytutské ulici v centru Kyjeva. Ukrajinští policisté tady před pěti lety zavraždili celkem 48 demonstrantů. "Říká se, že čas léčí. V tomhle případě to ale neplatí. Ta bolest z jeho krvavé smrti nikdy nezmizí, jen se s ní pomalu učíme žít," vzpomíná jeho matka Iryna Huryková a dodává trpce, že ani po pěti letech nebyl nikdo z pachatelů krvavého masakru v Kyjevě pravomocně potrestán.
Ukrajina si připomíná desáté výročí začátku protestů na Majdanu, které vyvrcholily v únoru 2014 brutálním zásahem policejních jednotek Berkut, věrných prezidentu Viktorovi Janukovyčovi. V centru Kyjeva, na Instytutské ulici, tehdy zavraždily desítky proevropských demonstrantů. Deník Aktuálně.cz dříve popsal příběh jednoho z nich, devatenáctiletého Romana Huryka.
Přesně před pěti lety, 30. listopadu 2013, ukrajinské speciální jednotky zaútočily na demonstranty na náměstí Nezávislosti v Kyjevě. Ukrajinci mají od té doby za sebou překotný vývoj. Od masových protestů, ztráty Krymu a války na Donbase až k ekonomickému odpoutání se od Ruska a novým protikorupčním zákonům. Postupně se také obměnilo vedení země, Ukrajina se začala otáčet na Západ. Podívejte se v grafice, jak probíhaly protesty na Majdanu a jak demonstrace změnily Ukrajinu.
Jsme svědky proměny dříve jakž takž respektovaného politika v ruinu, která se již zcela odvrátila od listopadu 1989 a jde opačným směrem.
Před čtyřmi lety vyšli Ukrajinci do ulic a odstartovali sérii masových protestů, pro které se vžil název Euromajdan. Postupně se obměnilo vedení Ukrajiny, země se začala otáčet na Západ a vypukla tzv. krymská krize. Ukrajinci, kteří byli nejdříve plní nadějí a důvěry v novou vládu a prezidenta Petra Porošenka, ale opouštějí své nadšení. Trápí je korupce, ekonomická situace a konflikt na Donbasu. Ukrajinští oligarchové během čtyř let zchudli, přesto podle poloviny lidí pořád ovlivňují politiku.
Podle novináře Pavla Kazarina je čtyři roky po tzv. revoluci důstojnosti neboli Euromajdanu mediální obraz Ukrajiny horší, než jak situace vypadá ve skutečnosti. Válka s Ruskem na východě země ale oddaluje potřebné reformy.
Nejdřív bojovali na barikádách kyjevského Majdanu, teď umírají v zákopech Donbasu. Ukrajinská média je označují za radikály, ruská propaganda za neonacisty. Proukrajinští dobrovolní bojovníci z Pravého bloku a jiných uskupení si však říkají jednoduše: partyzáni. Slovenský reportér Tomáš Forró s nimi strávil tři týdny na frontových liniích, od severní hranice s Ruskem až po Černé moře ve východoukrajinském přístavním městě Mariupol. Přečtěte si první část jeho reportáže.
Už minimálně 300 ruských občanů získalo na Ukrajině politickou ochranu před represemi ve vlastní zemi. Z Kyjeva i dalších ukrajinských měst se od tzv. Euromajdanu v roce 2014 postupně stává vítané útočiště liberálních Rusů, kteří utíkají před tlakem režimu Vladimira Putina. "Myslím, že Ukrajina je skvělé místo pro práci na vnitřní demokratizaci Ruska," říká Greg Frolov, ředitel nového Domu svobodného Ruska, který ruští emigranti nedávno založili v Kyjevě.
Na Ukrajině uběhly už dva roky od doby, kdy parlament schválil zákon o dekomunizaci. Více než 52 tisíc ulic má nový název a zmizelo 2400 soch a památníků. Přes polovinu z nich tvořily kusy se zakladatelem Sovětského svazu Vladimirem Iljičem Leninem. Na Rusy anektovaném Krymském poloostrově a proruskými separatisty ovládaném Donbasu ale zůstává vše při starém. A přímo v Rusku? Poprvé se objevil návrh na Putinograd.
