Pražská magistrála se má zklidnit i zpřístupnit chodcům. Vyplývá to ze studií, které schválila rada města v úterý. Nejblíže změnám je okolí hlavního nádraží, v plánu je vysázení stromů naproti historické Fantově budově, zúžení silnice i nový přechod. Nejrozsáhlejší změnou má být přeměna oblasti Těšnova. Počítá se také s propojením země s magistrálou pomocí nových schodišť.
Tyre Extinguishers v Brně vypustili gumy 46 "esúvéčkům". Mají pravdu v tom, že se teréňáky do měst nehodí. Vyvolávají ale nenávist a to nikdy není dobrá cesta k dohodě.
V polovině října skončila první etapa rekonstrukce pražského Barrandovského mostu. Jde o nejvytíženější komunikaci v republice, po které denně projede přibližně 140 tisíc aut. Další etapa odstartuje příští rok. Stavební práce mají skončit v roce 2025. Jak a kdy se budou jednotlivé části mostu v následujících letech zavírat?
Hlídka městské policie ve čtvrtek ráno zastavila na pražské magistrále cyklistu a snažila se ho vykázat ze silnice. Strážníci mu tvrdili, že kola na magistrálu nesmí, přestože v tomto úseku žádné omezení neplatí. Na portugalského cyklistu strážníci mluvili česky, ačkoliv jim nerozuměl, tykali mu a byli vulgární. Městská policie se za chování svých lidí následně omluvila.
Když nacisté 15. března 1939 vstoupili na území rozbitého Československa, vůbec nepředpokládali, že by ho kdy mohli opustit. Budovali přece tisíciletou říši. Ideologii, založené na představě o nadřazenosti německého národa a na potřebě vybojovat pro něj na východě životní prostor, neboli Lebensraum, podřídili i své plány. Podle svých představ chtěli přebudovat i Prahu.
Hlavní město nechává rozšířit chodník u magistrály vedoucí od hlavního nádraží kolem Národního muzea na Vinohrady. Na trase mají pěší nyní v některých místech k dispozici jen 30 centimetrů širokou cestu. Po dokončení prací bude mít nejužší místo chodníku 175 centimetrů, nejširší až tři metry. Řidiči přitom nepřijdou o žádný jízdní pruh. Nový chodník by měl být hotový na konci listopadu.
Ekologičtí aktivisté z hnutí Extinction Rebellion zablokovali v sobotu před 16:00 téměř na 40 minut magistrálu v centru Prahy. Přes 40 lidí si lehlo na přechod pro chodce u Národního muzea. Všechny protestující z místa odnesla policie, jsou podezřelí z přestupku.
Po pražské severojižní magistrále se nově v úseku mezi Vinohradskou ulicí a Hlávkovým mostem jezdí obousměrně maximální rychlostí 50 kilometrů v hodině. Důvodem je zlepšení plynulosti provozu, zvýšení bezpečnosti a snížení hluku. Dosud se v úseku mohlo jezdit až sedmdesátkou.
Oxidem dusičitým je nejvíce znečištěno ovzduší v Praze, konkrétně u křižovatky Sokolské a Ječné ulice v centru města. Špatně dopadla i další místa v okolí magistrály nebo u tunelu Blanka. Ve všech případech jde o ulice, kterými denně projedou desítky tisíc aut. Mezi lokalitami s nejvyššími hodnotami znečištění jsou i místa v Brně, špatně dopadla také Plzeň. Výsledky ve středu představilo Centrum pro životní prostředí, které od března do dubna měřilo hodnoty oxidu dusičitého na 200 místech v devíti krajských městech.
Pražská ulice V Holešovičkách je jednou z nejzatíženějších komunikací v metropoli. Denně jí projede na 90 tisíc aut. Zlepšení situace je však pro obyvatele okolních domů po středečním verdiktu Městského soudu v Praze v nedohlednu. Zrušil verdikt obvodního soudu, který loni v únoru přikázal, že město musí do roka učinit taková opatření, aby jak hluk, tak imise splňovaly hygienické normy. A pohrozil, že v opačném případě udělí pokutu. O dalším osudu ulice rozhodne znalec.
Cyklisti nejsou zvláštní živočišný druh. Jsem to já a jste to vy. Učitelé, manažerky, prodavači nebo úřednice. Bicykl ve městě používáme, protože je to rychlé, praktické, ekologické a svobodné. A co že lidé na kolech chtějí? Blokovat město a z pražské magistrály udělat jednu obří cyklostezku? Ne, chtějí se především cítit bezpečně. Aby se na ně myslelo, když se opravují silnice. Aby vznikalo víc cyklostezek, cyklopruhů a víc cykloobousměrek. Aby bylo kolo kam zaparkovat na ulici i v práci. Pak nebude bicykl výsadou uřícených jedinců v elastických úborech, ale stále běžnějším dopravním prostředkem, říká Anna Kociánová z Auto*Matu.
Národní muzeum se veřejnosti otevře poprvé po sedmi letech v neděli 28. října. Historická budova prochází celkovou rekonstrukcí, která by měla být kompletně dokončena v únoru příštího roku. Zatím budou veřejnosti zpřístupněna pouze dvě podlaží. Do konce roku bude vstupné zdarma. Znovuotevření je naplánováno ke 100. výročí vzniku Československa, se kterým souvisí i jedna z právě připravovaných výstav. Vůbec poprvé budou mít návštěvníci možnost zhlédnout pohromadě historické dokumenty, které naprosto zásadně ovlivnily vznik a vývoj Československa – pittsburskou dohodu (1918), originály mnichovské dohody a také dokumenty o rozdělení Československa z roku 1992.
Po obnovení tramvajové linky na Václavském náměstí volají architekti a urbanisté již dlouho. A k jejich názoru se přiklonili i pražští radní, kteří tento návrh v pondělí schválili. "Totálním průšvihem Václaváku je chybějící tramvaj. Tramvaj má jednu zásadní úlohu, není totiž jen dopravním prostředkem, je městotvorná," dodává architekt Petr Kučera. Podívejte se na fotky z dob, kdy tramvaje na Václavském náměstí jezdily.
Náměstkyně pražské primátorky Petra Kolínská v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že magistrálu i přes všechny problémy lze humanizovat. V minulých letech spolupracovala s dánským architektem Gehlem a společně připravili plán na úpravy nejvytíženější pražské silnice. Primátorka Adriana Krnáčová však změny svým rozhodnutím pozastavila. "Primátorka s tím materiálem nesouhlasila, ale nikdy mi neřekla, co v něm mám upravit," říká Petra Kolínská. Dodává, že spory se objevily i u stanic metra D. Na ně Praha chtěla v minulosti vyhlásit výtvarné soutěže, Metroprojekt se změnou nesouhlasil. "Metroprojekt od paní primátorky slyšel názor, že když se to nezmění, tak se nic moc nestane," doplňuje Kolínská.
Přemostění Nuselského údolí v Praze se řešilo už na začátku 20. století. První soutěž na podobu mostu, který by spojil Vinohrady a Pankrác, byla vypsána ve 30. letech. Most byl ale dokončen až o 40 let později. Vznikl nakonec podle projektu Svatopluka Kobra, Vojtěcha Michálka a architekta Stanislava Hubičky. "Tehdy jsme nepředpokládali, jak moc se rozvine automobilová doprava. V každém případě bych se proto při navrhování snažil prosadit větší segregaci pěších od aut. Pro chodce musí být překonání půlkilometrové vzdálenosti mezi tolika auty, navíc ve výšce 40 metrů, deprimující," odpovídá architekt Stanislav Hubička v rozhovoru pro Aktuálně.cz na otázku, co by dnes udělal jinak.
To slavné "makání pro lidi" se v tomto případě hrubě nedaří, nekoná.
Zastupitelé emotivně vyjadřovali obavy, že humanizace ochromí provoz na magistrále, kde se kvůli ní budou tvořit kolony.
I když byl už několik měsíců hotový, na slavnostní otevření Nuselského mostu si museli Pražané počkat. Tehdejší režim se totiž chtěl novou dopravní stavbou pochlubit při 25. výročí komunistického převratu. Na technické a strategické dílo tak 22. února 1973 vstoupily jako první oddíly Lidových milicí.
Protestující taxikáři se sešli v 10 hodin dopoledne na Strahově, odkud kolem 13:30 vyrazili na protestní jízdu. Akci zaštiťovala Asociace koncesionářů v taxislužbě společně se Sdružením českých taxikářů. Během jízdy někteří jedinci, i přes prosby organizátorů, záměrně brzdili dopravu. Policie je následně za odměnu pokutovala. Podívejte se na celý den v ucelené fotogalerii.
Krnáčové vadí nekonkrétnost schváleného materiálu. Pokud budou splněny požadavky ANO a doplněny do materiálu další informace, pak jsou zastupitelé ANO připraveni o dokumentu jednat.
Rada hlavního města schválila, jakým způsobem by se měla severojižní magistrála začít měnit k lepšímu. Vizi proměny pro město připravil Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy spolu s renomovanou dánskou kanceláří Gehl Architects. V první fázi se magistrát pustí do menších úprav, které se dotknout především chodců. Omezení automobilové dopravy zatím neplánuje.
Expremiér Jiří Paroubek v DVTV Forum o svém návratu do politiky a aktuální situaci; Henriette Vambergová z architektonického studia slavného dánského urbanisty Jana Gehla o rekonstrukci pražské magistrály; IT expert Tomáš Charvát o celosvětovém kyberútoku
Dánská kancelář Gehl Architects představila vize proměny Severojižní magistrály. Architekti přišli s návrhem, jak dopravní tepnu v postupných krocích lépe zapojit do městského prostředí. Součástí návrhu jsou jak rychle realizovatelné první kroky, tak dlouhodobé výhledy. Návrh je výchozím materiálem, o němž budou nyní diskutovat pražští radní. Podívejte se na změny, které významné architektonické studio navrhuje.
Do dvou let se na pražské magistrále dají zlepšit podmínky pro chodce, vysadit zeleň a opravit přilehlé parky, říká Henriette Vambergová z architektonického studia slavného dánského urbanisty Jana Gehla. Změny by podle ní měly být postupné. Menší úpravy se dají dělat hned, velké investice mohou přijít na řadu později. Dodává, že města po celém světě stavěla podobné dálnice, protože panovalo přesvědčení, že jim to ekonomicky pomůže. Ukázalo se, že to tak není, a dnes se jich zbavují. V Soulu to prý trvalo pět let. I velké investice se podle ní vyplatí, protože změna z dálnice na městský bulvár zvýší ceny okolních pozemků a nemovitostí.
