Zde leží Dakoušek. Chybíš nám
Car, Leopold II., Body – aristokrat. Člověk by mohl mít pocit, že je na nějakém šlechtickém hřbitově. Zdání klame, jen o kousek dál odpočívá Dakoušek, Sindy nebo „smraďoch nevděčný a příležitostně nebezpečný milovaný Rockynek“.
Hradecký hřbitov zvířat v lesním zátiší v Malšovicích se otevřel teprve před sedmi lety a není to tak dlouho, co ho technické služby musely rozšířit. „Zájem o pohřbívání je velký. Nedávno jsme hřbitov museli rozšířit. Už jsme se dostávali do potíží, protože jsme měli stísněné prostory,“ vysvětlil vedoucí Správy městské zeleně, čištění města a správy hřbitovů Daniel Jeřábek. Na první pohled se „psí hřbitov“ od toho běžného neliší, ale skutečně jen na první pohled. Nad stovkami hrobečků obložených květinami ční kamenné pomníčky se jmény či dřevěné kříže. Na některých jsou přitom zavěšené obojky, nechybí fotografie s uvedením data narození, úmrtí a výzdoba v podobě umělých kostí, zvířátek z keramiky, plyšáků, ale třeba i volejbalového míče, gumové kačenky či slepice.
„Náhrobky by měly být jednoduché, dřevěné, neměly by tam být žádné desky s nápisy jako na normálních hřbitovech. Ale snažíme se o citlivý přístup, protože lidé mají k domácím zvířatům velmi silný vztah, když už se rozhodnou pro takový druh vzpomínky na ně. Kromě psů a koček jsou tam pohřbená i morčata, křečci, andulky, a dokonce i potkánci chovaní doma,“ uvedl Jeřábek.
Cena za pohřbení se odvíjí od hmotnosti zvířete.
„Zvířata jsou pod kontrolou zvěrolékařů, když pojdou nebo jsou eutanovaná, musí mít prohlášení o bezinfekčnosti,“ jmenoval další z podmínek správce pohřebiště Josef Jaroměřský.
