Zámek ovládnou pohádky a Thunové

Na nádvoří zámku v Klášterci nad Ohří přijde hloupý Honza k rozumu a čert vytrestá pyšnou princeznu. Celá neděle 8. května tam bude pohádková. Od pravého poledne až do šesti večer.
Kostrou akce je pět her v podání plzeňského divadla Orfeus. Odpoledne, každou celou hodinu, uvidí návštěvníci pohádky Míček poutníček aneb Pozor na draka, Pejsek a kočička nebo třeba Červená Karkulka.

Pohádky i muzika

Hlavního protagonistu divadla Orfeus Přemysla Kubištu znají především lidé v Kadani jako představitele Josefa Švejka při tradičním masopustu. Herec a zpěvák si zahrál také v několika filmech. Naposledy třeba v roli generála v Troškově pohádce Nejkrásnější hádanka.
Před zámkem dále vystoupí hudební těleso klášterecké lidové školy umění Chorchestr pod vedením Viliama Béreše a skupina Izdihar Alice Salayové s ukázkami orientálních tanců.
„Jde nám hlavně o to, aby byl zámek atraktivní pro rodiny s dětmi,“ vysvětluje smysl nedělní akce jeho ředitel Petr Hybner. Doprovodným programem na zámku jsou ten den kostýmované prohlídky Muzea českého porcelánu v podání místní divadelní společnosti KLAS pod názvem „Thunové se vrací“.
Divadelní scénky patří k prohlídce muzea, první je v devět ráno a poslední ve čtyři odpoledne. Hra začíná tím, že majitel kláštereckého panství František Josef Thun a první ředitel městské porcelánky Jan Mikuláš Weber zkoušejí vyrobit kvalitní porcelán, ale pořád jim v tom něco brání. Do děje vstupují Thunova manželka Vilemína a tovaryš Jakub, který na konci scénky přináší první hrnek z místní pece. Návštěvníci muzea porcelánu se s původními obyvateli zámku setkají během prohlídky ještě dvakrát.
Uplyne šedesát let a zámeckým pánem je Josef Oswald Thun. Chod domácnosti má ale spíše v rukou jeho žena Johana. František Thun s ředitelem Weberem se znovu objeví ve chvíli, kdy se manželé hádají a scénu opouštějí, když se k nim donese zpráva o požáru pivovaru.
Závěrečné výstoupení ze života Thunů se odehrává v roce 1948, kdy zámek přebírá dělnická třída. „František Thun s Mikulášem Weberem se k tomu nechtěně nachomýtnou a pěkně to schytají za všechny buržousty světa,“ vysvětluje autor a režisér hry Miroslav Nyklíček.

Cenné sochy a park

Turistům má co nabídnout i desetihektarový anglický park u zámku, kde je 220 druhů stromů z celého světa. V zámeckém areálu je i sala terrena s glorietem a sochařskou výzdobou od Jana Brokoffa ze sedmnáctého století. V severní části parku je ze stejné doby také křížová cesta.
Kořeny kláštereckého šlechtického sídla sahají do roku 1514, kdy Volf Dětřich Fictum založil v místě dnešního zámku novou rodovou tvrz. Volfův vnuk Kryštof Fictum pak starou tvrz přestavěl na renesanční zámek.