Za smrt dcery nedostane odškodné

Do přízemního bytu kousek od Palmovky proudí ventilačkami horký vzduch z ulice. Za jeho okny 12. února 1999 vykrvácela po ranách nožem osmadvacetiletá Regina Kučerová.

Její vrah teď nerušeně úřaduje v kanceláři své počítačové firmy na stejném podlaží. Zdeňka Bruthanse po deseti letech vězení v říjnu podmínečně propustili.

Reginina matka minulý týden u vrchního soudu prohrála s vrahem boj o 3,9 milionu odškodného.
„Před lety jsem strašným způsobem přišla o jediné dítě. Chci Bruthanse zasáhnout na citlivém místě, a proto se nevzdám,“ říká dvaašedesátiletá Roberta Kučerová.

Vraždil kvůli bytu

Elektroinženýr Bruthans, který činžák v Libni koupil, chtěl z bytu, kde bydlela Regina Kučerová, udělat další kancelář. Dívka se nedala, a když se zdálo, že soudní spor vyhraje, majitel ji nechal zabít. Na vraždu si najal dva muže.

Kriminalisté trojlístek brzy chytili. Každý dostal patnáctiletý trest.

„Byl to mimořádný případ. Hlavní pachatel dostal původně výjimečných osmnáct let. Vrchní soud ale z nepochopitelných důvodů trest snížil na patnáct,“ říká Petr Rašpl z oddělení vražd.

Vrchní soud také zrušil rozhodnutí městského soudu, že Bruthansův činžovní dům propadne státu.
Regina Kučerová měla před svatbou. Její matka jako by od té události ani nežila. Ráno ji antidepresiva sotva postaví na nohy. „Dceru jsem po rozvodu vychovávala sama a žila jen pro ni,“ líčí a třesoucí se rukou vytahuje fotografie.

Má i snímky všech tří vrahů. Nejštítivěji bere do rukou ten, na kterém je Bruthans.

V ulici Novákových 31 za závěsem kanceláře probleskuje žluté světo, v suterénu je sexshop. Bruthansovi mají své jméno na zvonku. Jinak to vypadá jako dům mrtvých duší. Další nápisy na zvoncích patří lidem, kteří už v domě nebydlí. Raději se odstěhovali. S některými se vrahova manželka stále soudí o nájemné.

„Pořád to není uzavřené,“ říká pod slibem anonymity jedna z bývalých nájemnic. „Dům mají s manželkou napůl. On působil dojmem, že by mu žena vyklovala do hlavy díru, kdyby jí v něčem odporoval,“ míní další bývalá nájemnice.

Nehodlá to vzdát

Také s Robertou Kučerovou se v roce 2002 začala Anna Bruthansová soudit. Prý dost rychle nevyklidila byt po zavražděné dceři, a jí tak ušlo nájemné. „Chtěla po mně 110 tisíc korun. Soudkyně to naštěstí smetla ze stolu,“ vzpomíná matka.

Advokátka její statečnost obdivuje. „Z mé klientky se vlastně stala druhá oběť trestného činu. Má neuvěřitelnou smůlu,“ říká Pavla Nechanická.

V roce 2003 se začalo blízkým přiznávat právo na odškodnění za lidský život ve výši 240 tisíc korun. O peníze ale nebylo možné žádat zpětně.

V době, kdy Roberta Kučerová vznesla nárok na nemajetkovou újmu žalobou na ochranu osobnosti, už podle nové legislativy platila promlčecí lhůta. Proto jí soud nárok nepřiznal.

„S klientkou ještě zvažujeme ústavní stížnost nebo dovolání k Nejvyššímu soudu,“ dodává Nechanická.