Z hospody se prošťouchal do extraligy

Kolem světel zavěšených od stropu se soustředí dým z cigaret. Pod mlhovinou září plátna kulečníkových stolů. Jsou jako pravidelné zelené ostrůvky. U jednoho z nich trénuje Jan Suchánek. V Táborském klubu Casablanca dospěl v extraligového hráče. Letos se připravuje na své první mistrovství Evropy.
Před více než deseti lety začal hrát táborskou kulečníkovou ligu po hospodách. „Postupně jsme s kamarády objížděli turnaje v Praze. Sledovali hráče, učili se od nich, to byl hlavní důvod. Postupně se nám podařilo zdokonalit a získat účast v nejvyšší soutěži,“ vzpomíná jednačtyřicetiletý muž.
Směje se, jak jenom valil oči, když poprvé přijel do pražské herny Balabuška a viděl, jak se vlastně kulečník hraje.
Zlepšuje se neustále. Z poslední doby získal titul mistra republiky mezi seniory - v kategorii čtyřicet let a starší. Prvenství zaznamenal i se svým kamarádem Petrem Kavanem v soutěži dvojic.
„Hodně si cením i třetího místa, jak já říkám mezi dorostenci. To znamená bez rozdílu věku a druhého místa ve čtyřboji,“ dodává Suchánek.
Čtyřboj, tedy čtyři disciplíny rozložené do dvanácti kol, mu vynesl nominaci na mistrovství Evropy. Do Brandenburgu pojede, i když placený start získal pouze vítěz Marek Hajdovský. „Bude to pro mě možnost mezinárodního srovnání. Obrovský zážitek,“ svěřuje se.
Přiznává, že nemá velké ambice. Potká se s nejlepšími hráči na světě, které sleduje na internetu. Server youtube je pro něj jednou z hlavních pomůcek učení zázračných strků. „Není moc jiných možností. Ale stejně důležité jsou i rady od ostatních, se kterými se potkáváme na turnajích po republice. Jsme dobrá parta a třeba i ten nejlepší z nás rád pomůže,“ říká Suchánek.
Označuje se za těžkého amatéra. S kulečníkem se prý profesionálně neuživí. Alespoň ne hraním české extraligy. I když má nespornou kvalitu. Dostane se do ní jen prvních šestnáct hráčů z mistrovství republiky. Dalších osm míst je volných pro ty, kteří si je vybojují v kvalifikaci na různých turnajích. Také republikové tituly jsou hlavně pro dobrý pocit z kvalitní a poctivé hry. Stejně tak hřeje Suchánka i vítězství na nedávném mezinárodním turnaji v Litomyšli, kde bylo na padesát hráčů.
V domácím biliard klubu Casablanca jsou kromě něj a Petra Kavana ještě dva současní extraligoví hráči Michal Bačík a Václav Vančura. „Zázemí je jedna z nejdůležitějších věcí. Kulečník stojí dost peněz a na mnohahodinový trénink by člověk ani nevydělal,“ vysvětluje Suchánek.
Často je na turnajích favoritem. Nervy na nich hrají obrovskou roli. „Zkazíte jednoduchý úder, soupeř toho využije a už vám nedá šanci. Bezmocně stojíte a v duchu si neskutečně nadáváte. Soustředění je náročné i z toho důvodu, že hrajeme celý den. To vám potom docházejí síly,“ říká.
Na extralize si prý může dovolit dát mírný průchod emocím. Jenže například na republice je zapotřebí odstup a ledový klid. Alespoň navenek.
„V televizi je i u profíka dobře vidět, jak má kamenný obličej, kříduje si tágo, ale v duchu se třeba proklíná. Už se mi párkrát stalo, že jsem musel po hře odejít na záchod a tam si zakřičet, aby se mi ulevilo. Na tréninku zase létají vzduchem křídy,“ uzavírá se smíchem Suchánek.