Vlci v lahvičce chrání řidiče

Kvůli častým haváriím aut se zvěří instalovali na Litoměřicku speciální páchnoucí patníky.

Marii Vošátkové zničila srna kapotu. Na měsíc starém autě udělala škodu za osmdesát tisíc korun. „Skočila mi tam v poslední chvíli a promáčkla plechy, nemohla jsem nic dělat,“ posteskla si Vošátková. Podobných nehod měli řidiči na Litoměřicku ještě vloni stovky. Letos jich ale ubylo o polovinu. Na patnících a dřevěných latích kolem některých silnic je totiž speciální látka složená z pachů přirozených predátorů, včetně potu člověka. Zvířata to bezpečně zastaví.

Ochrana motoristů

PUR pěna nasycená silnými pachy vlků, medvědů, rysů i člověka páchla celé léto na patnících nebo dřevěných latích u silnic, případně i v nádobkách, lidem, ale hlavně zvěři.
„Zkoušíme to a máme velký úspěch. Střetů aut se zvěří prokazatelně ubylo,“ pochvaluje si Hrouzek. Mluví o stovkách případů, kdy zvěř skočila pod kola aut loni, a pouhém zlomku takových případů letos.
„Nebráníme zvěři v pohybu, jen ji nutíme přecházet pouze v přehledných úsecích, kde má řidič šanci reagovat včas,“ vysvětluje Jan Scháno z lovosické Státní správy lesů a myslivosti.
Myslivci testovali jednoduchý recept už loni mezi Vědomicemi a Černěvsí, kde měli na zkoušku několik pachových ohradníků. Letos už jich v létě páchly u silnic stovky. „Na sto kilometrech hlavních tahů, kde jsou střety zvěře a automobilů časté. Například na silnici z Lovosic směrem na Most nebo Libochovice,“ dodává Jan Scháno. Hlavně ale na místech, kde často přechází srnčí zvěř z jednoho lánu na druhý. Při této cestě zahyne podle statistik každá čtvrtá srna.
„Dopravních nehod se zvěří, které musela řešit policie, letos v létě výrazně ubylo, přibližně o polovinu,“ konstatuje Alena Romová z litoměřického okresního ředitelství Policie ČR.

Srny a divoká prasata

Nejčastěji přes silnici míří srny a divočáci. Pachové ohradníky pro Litoměřicko a Lounsko letos koupil Krajský úřad Ústeckého kraje, podílela se i města. Celková cena byla 110 tisíc korun.
„Ušetřilo se, takže osadíme ohradníky ještě v jedné vlně. Těch sto kilometrů ochráněných silničních úseků je naše priorita v celé republice,“ říká Zbyněk Šebesta z tiskového oddělení. Dodává, že inspirace k jednoduchému řešení pochází ze Skandinávie, kde je velmi dobrá péče o bezpečnost na silnicích.
Příští rok budou možná páchnout už všechny patníky v České republice. „Na konci října o tom budou jednat odbory dopravy v zemi, po tomto datu budeme moudřejší,“ upozornil Karel Hrouzek. Dálnice, místa nejtěžších dopravních nehod, chrání v sousedním Německu plůtky. České ohradníky by měly ale jednu nespornou výhodu, nikdo je kvůli silnému zápachu neukradne.

Články z jiných titulů