V hale hraje. Na zimák chodí fandit

Je to zhruba tři čtvrtě roku, co volejbalový Jihostroj oznámil, že za něj bude v následující sezoně hrát argentinský smečař Maximo Torcello. A je to něco přes půl roku, co přijel dva metry vysoký chlapík natrvalo na jih Čech.
Přivezl si španělskou přítelkyni Elenu a rady od kamaráda Diega Boniniho, který tu hrál rok před ním. Chystal se na život v páté zemi, kam ho povolání profesionálního volejbalisty zavedlo. Kromě rodné Argentiny hrál v Itálii, v Řecku a ve Španělsku. „Veškeré informace jsem měl od Diega,“ připomíná Maximo Torcello. Věděl, že klub funguje na profesionální úrovni. O městě netušil nic víc, než že má sto tisíc obyvatel a je menší než ta, kde hrával. Bonini mu řekl, že by tady měl být spokojený.
Čekala ho jiná země, jiná kultura i mentalita obyvatel. Ve své kariéře zatím poznal hlavně jižanské národy.
Po půl roce Maximo Torcello příchodu na jih Čech nelituje. Přes počáteční problémy si zvykl. „Začátky byly těžké. Měl jsem problémy hlavně s řečí,“ upozorňuje. Nebylo pro něj příjemné být uprostřed skupiny lidí a nevědět, o čem si povídají. To se týkalo také spoluhráčů v šatně. Teď je to lepší, i když ne dokonalé. Naučil se volejbalové výrazy. Ví, co po něm kdo chce, a vedle toho zvládne hlavně jídelníčky restaurací. „Hlady neumřu a dokážu si objednat přesně to, na co mám chuť,“ směje se. Česky pozdraví, poděkuje, ale tím to zhruba končí. V komunikaci pak víc používá angličtinu, kterou ovládá na slušné úrovni.

Předtím hokej neznal

„Ve velké zimě ven moc nechodím,“ říká. Volného času kvůli dvoufázovým tréninkům a množství zápasů moc nemá. Když si však nějaký najde a počasí je pro něj ucházející, tráví ho většinou procházkami po městě a výlety po okolí. Jako většina cizinců viděl Hlubokou nebo Český Krumlov.
Novinkou pro něj byl zimní stadion kousek od sportovní haly. „Do doby, než jsem přijel do Čech, jsem hokej prakticky neznal,“ svěřuje se. Teď má místní HC Mountfield dva skalní fanoušky navíc. Společně s přítelkyní Elenou chodí jednou týdně na zápasy. Fandí a koupili si i dres. Na zádech má číslo sedmnáct a jmenovku Novák, pokud se však Torcella zeptáte na nejoblíbenějšího hráče, řekne Milan Gulaš. Dres kupovala přítelkyně. Chystá se i na play-off. „Budu fandit,“ ujišťuje.
Na jižních Čechách hledá hlavně pozitiva. Hodně ho tu překvapily nízké ceny v restauracích ve srovnání se zeměmi, kde působil. „Je to pro mě impulz, abych neseděl doma. Můžu večer s přítelkyní vyrazit na kávu nebo do restaurace a neutratím tolik jako v Řecku nebo ve Španělsku,“ dodává. Jeho oblíbeným místem je čajovna. Cítí se tam dobře.
Vedle toho se mu zdají Češi jako klidní lidé. Za půl roku, co tady žije, se ještě s nikým nedostal do žádného konfliktu, což se v jiných zemích občas stávalo.
Od léta, kdy na jih Čech přijel, doma nebyl a rodiče neviděl. „Z Argentiny za ním jen tak přijet nemohou. Jediný, kdo tu byl, byli rodiče přítelkyně s jejich přáteli. Ti však žijí ve Španělsku, a mají to sem podstatně blíž.
Čechy Torcello prakticky neopustil. Jen kolem Vánoc byl v době pěti dnů volna ve Španělsku, kde trávil svátky.
S hraním volejbalu v Jihostroji začíná být Torcello spokojený. Nejdřív mu to moc nešlo. Zvykal si. Teď už je to mnohem lepší a doufá, že v závěru sezony pomůže týmu k úspěchu. Jeho kamarád Diego Bonini tady slavil titul. Dočká se ho i on sám?

Kariéra Maxima Torcella

Narodil se 31. března 1981
Měří 201 cm
V minulosti hrával doma v Argentině, v Itálii, v Turecku, v Řecku a největší část zahraniční kariéry strávil ve Španělsku.
Vystřídal celkem jedenáct klubů.