Ukradené miliony? Odsouzený mlčí
Za tři týdny bude soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích rozhodovat o obnově procesu s Václavem Founěm. Dostal nejdříve deset a později mu soud trest snížil na sedm a půl roku za zpronevěru pětatřiceti milionů z České spořitelny v Hradci a také za spolupachatelství. Přepadení auta při převozu peněz s kolegou jen fingovali.
Podle soudu využili muži nedodržování pravidel bezpečnostní agentury, pro kterou pracovali. Na to ostatně poukazuje Václav Founě v dopise směřovaném do redakce Sedmičky. „Přemýšlím, proč nejeli na trasu tři lidé, a tím, že jela jen dvoučlenná posádka, došlo k porušení předpisů a zároveň pojistných podmínek,“ píše.
To, co uvádí odsouzený muž ve svůj prospěch, přivedlo paradoxně kriminalisty na stopu. Ten, kdo peníze odnesl, dobře věděl o porušování předpisů. Motivací mohla být jednoduše nespokojenost s nízkými výdělky v zaměstnání a velké peníze na dosah ruky.
„Prokázali jsme, že je nikdo u banky nepřepadl a nejel s nimi autem. Komplice ale měli. Musel je svázat a ukrýt peníze,“ doplňuje kriminalista Pavel Prýgl. Nikdy ho ale neprozradili. Peníze policisté nenašli ani po pěti letech. Šlo o použité bankovky, které se v oběhu budou dohledávat jen těžko. Oba odsouzení muži o nich mlčí.
„Podle státního zástupce jsem si žil nad poměry. Asi kvůli tomu, že jsem si s bývalou manželkou po osmatřiceti letech práce pořídil domek za 2,3 milionu. Do 6. března 2006 jsme si já i manželka žili spokojeně. Pak se nám vše obrátilo,“ popisuje Founě. Podle svých slov chodil rok a půl po přepadení na psychiatrii, žena se s ním rozvedla a pokusil se spáchat sebevraždu.
V dopise z 5. září přece jen jedna zajímavá zmínka o osudu ukradených peněz je. Jeho kolegu Radima Dejmka prý po přepadení unesli a mučili. V dopise jsou uvedená jména lidí, kteří se na únosu údajně podíleli, a také věta, že miliony byly ještě půl roku po přepadení v Čechách.
