Tyršáky na rozcestí. Stromy, nebo pláň?
Po mnoha letech přehlížení se Tyršovy sady konečně dočkaly. Zelené plíce přímo v centru čeká obnova za desítky milionů korun. Výsledek ale nemusí být pro Pardubice výhrou. Plánované kácení promění zelenou džungli v srdci města ve žhavou výheň.
„Prosíme, nekácejte tolik,“ říkají organizátoři petice, kterou během týdne podepsalo šest set lidí. Ti chtějí, aby celý projekt posoudil nezávislý odborník, a zamezilo se nadměrnému kácení.
„Když jsem si přečetl, co všechno se má vykácet a jak to má vypadat, upřímně jsem se zděsil. Do té doby mi to nedošlo. Považuju to za zločin,“ říká bývalý ředitel Východočeského muzea František Šebek. Historik často pořádá odborné procházky městem. Přespolní odborníci obdivují Tyršovy sady jako fantastický pás zeleně v centru.
„Vím, o co jde architektům. Představují si otevřený trávník, kde budou posedávat studenti a číst si jako v Anglii nebo v Americe,“ dodává Šebek s tím, že petici rozhodně podpoří. S protestem přišli navíc odborníci. Bioložka, botanik, hydrolog a bývalý ředitel Krkonošského národního parku. S obnovou parku souhlasí, jen se bojí necitlivého zásahu, který nelze vrátit zpět.
Místo parku pláň
Problém je, že nikdo vlastně neví, kolik stromů padne k zemi. Kolik křovin zmizí pod ostřím motorové pily. „Za své vezme 204 stromů podléhajících povolení. To jsou ty, co mají výšku 1,3 metry a obvod alespoň osmdesát centimetrů. Na hubenější kmeny a křoviny není potřeba souhlas. Zmizet mají úplně všechny keře a další dvě stovky stromů,“ říká Jiří Svoboda, bývalý ředitel Krkonošského národního parku. Varuje, že lidé uvidí z jednoho konce parku na druhý, zůstanou stromy pouze s korunami hodně vysoko. Likvidace jehličnanů pak v zimě park promění na pusté místo bez zeleně.
„Chápeme, že kácet se tu musí. A hodně. Náletové dřeviny, nemocné kusy. Ale tohle je příliš,“ přidává svůj názor bioložka Helena Svobodová.
A je tu ještě jedna odborná poznámka. Hydrolog Miloslav Paďour varuje, že park je mokřad. Stromy, které vydržely dodneška, jsou na drsné podmínky zvyklé. U nových nebude jistota, zda přežijí.
Renovaci parku má na starosti společnost Zahrada nad Metují v čele s architektem Tomášem Jiránkem. Jejich návrh uspěl jak v roce 2002, tak v roce 2008.
„Všechno to jsou lži. Kácet se bude zhruba 200 stromů. Nic dalšího,“ tvrdí Tomáš Jiránek. Stejné informace má i náměstek primátorky František Brendl.
„Vím o seznamu 204 stromů. Ten by se měl schvalovat tento týden. Sám jsem si park dvakrát prošel společně s odborníky strom od stromu. Dokonce se ozývaly hlasy, že by mělo zmizet mnohem více kmenů,“ říká Brendl. Dokud na vlastní oči neviděl každý kus odsouzený k zániku, zdálo se mu, že jich má zahynout až moc. Po prohlídce parku změnil názor.
„Sám jsem ostře vystoupil proti tomu, když se na Smetanově náměstí u divadla odstraňovaly lípy. Nemám rád nadměrné kácení,“ dodává Brendl.
Zatím je čas
Dokud do parku nepřijdou dělníci s motorovými pilami, je stále prostor pro vyjasňování a kompromisy. Právě o to organizátorům petice jde.
„Nemáme nic proti lanové dráze, kavárně, stezce pro bruslaře. Ale desítky let tu roste spousta vzácných exemplářů. Mnohé se těší vynikajícímu zdraví. Vážně by byla škoda přijít o takovou vzácnost,“ říká Helena Svobodová.
Podle architekta Tomáše Jiránka je zvěst o plánovaném skácení čtyř stovek a likvidaci všech křovin fáma.
„Jsme krajinářští architekti. Naším cílem není kácet stromy,“ uvádí Jiránek.
