Třídíte? Pak musíte běžet k Jordánu nebo k řece

Při toulání městem s taškou plnou smetí zažije člověk setkání s bezdomovci a odhalí i místa přeplněná tříděným odpadem. Dostupnost košů, jejich uplatnění a vzhled objevoval v ulicích Tábora redaktor Sedmičky.
Hned na počátku reportáže u křižovatky u nádraží potkávám první z odpadkových košů. Malé betonové tubusy využívají lidé především v centru. Vzhledově zapadají do prostoru a ladí s kamennými květníky. Na rozdíl od velikých neforemných kovových krabic splynou s okolím. Betonové koše jsou na třídě 9. května jen pár kroků od sebe. Vytahuji obal od čokolády a vhazuji jej do prvního tubusu.
Stačí ujít dvacet kroků a jsem u dalšího odložiště odpadků. V tašce mám plastové lahve, papírové časopisy a zavařovací sklenice. Třídicí kontejnery však v ulici nevidím.
„Já bych to neřešil a hodil to do nejbližšího odpaďáku,“ ozývá se muž, který se přehrabuje ve vedlejším kontejneru. Vysvětluji, že se snažím recyklovat a pátrám dál po koších s tříděným odpadem. „Tak to musíte dolů k Jordánu, ty jsou asi nejblíž,“ radí bezdomovec a pokračuje dál v hledání pokladů.
Pokud člověk bydlí například na náměstí Františka Křižíka, tak se s tříděným odpadem pořádně proběhne. Buď musí zamířit přes silnici k Jordánu, nebo sejde z kopce směrem k řece. Nazpět bude při výšlapu pořádně funět a sbírat kusy střepů z lahví, které mu při sestupování popadaly. Na radu popelnicového muže se vydávám směrem k Jordánu. Kolem kontejnerů se všude válejí krabice a plasty. Lidé, kteří už neměli dostatek místa, naskládali věci kolem sběrných nádob. Jedna zastánkyně třídění zrovna zápasí s kusem krabice a snaží se ho vecpat do otvoru v popelnici. Ta je však plná. Krabici odkládá na zem. „Nevím, kam jinam to dát. Odpad třídím, ale nikam s tím teď nepoběžím. Já se nedivím, že lidi pak házejí věci do jednoho koše a je jim jedno, co s tím bude. Raději to nechám na zemi. Popeláři by se o to měli postarat,“ vysvětluje žena. Hned ve vedlejší popelnici směsného odpadu je spousta plastů a papírů. Ty tam vhodili právě líní třídiči.
Zbavil jsem se zavařovaček a pátrám po dalších kontejnerech na tříděný odpad. První nacházím u budovy základní školy Bernarda Bolzana. Jsou překvapivě poloprázdné, čisté a srovnané vedle sebe u kraje budovy. Kromě plastů a papíru je tu i odpadkový koš na sklo a nápojové kartony.
Na Parkánech si koše asi vyjely na dovolenou. Od začátku ulice až k parkovišti není po levé straně ani jeden. Malá nádoba stojí u autobusové zastávky a druhá se krčí v průchodu na začátku ulice.
Na další tříděný odpad člověk narazí hned za hotelem Dvořák. Kontejnery jsou vyskládané v pozoru a je u nich uklizeno.
Další se nachází na náměstí Mikuláše z Husí. Opět v jedné řadě vedle školy. Na další koš si musím počkat až na Tržním náměstí. Místo působí chaoticky. Všude přetékají odpadky a válejí se kolem. Jedna z dalších zastávek je u náměstí T. G. M. Barevné kontejnery nacházím z boku zemědělské školy. Vyhazuji poslední papírek, který jsem měl v kapse kabátu. Díky informacím ze stránek technických služeb se dozvídám polohu několika dalších třídicích míst. Celkem jich je v Táboře pětasedmdesát. Jen na sídlištích třiatřicet, v užším centru města kolem sedmi. Pouze šest odpadkových košů je na nápojové kartony.
Novou posilou v boji s tříděným odpadem jsou od 8. března červené kontejnery na drobný elektroodpad a baterie. Rudý kousek najdou lidé na jedenácti místech ve městě. Na Pražském a Náchodském sídlišti, v centru města a u čtyř z místních hypermarketů. Cílem je zabránit vyhazování elektrických hraček a mobilních telefonů do obyčejného směsného odpadu. Fond firmy Asekol, která má červené koše na starosti, zároveň ve městě finančně podpořil rekonstrukci kontejnerových míst. „Chceme ulehčit lidem třídění elektroodpadu a zároveň zvýšit objem sběru menších spotřebičů. Právě ty často končí ve směsných koších, odkud se nedostanou k ekologické recyklaci,“ říká regionální manažer firmy Asekol Pavel Peroutka. Podle něj díky recyklaci elektrických zařízení získají odborníci i vzácné kovy jako zlato, stříbro a platina. Zároveň zabrání úniku nebezpečných látek, například rtuti, olova a zinku. Přínos nových kontejnerů vítá také starosta Tábora Jiří Fišer. „Ochranu životního prostředí v našem městě považuji za jednu z priorit, a proto jsem rád, že jsme mohli využít možnost spolupráce se společností Asekol. Červené kontejnery rozhodně poslouží dobré věci,“ podotýká. Podle obyvatelky Mileny Farské je novinka spásou. „Je to moc dobře, že ke stávajícím košům přibyl i další. Myslím si, že by ale zároveň takové nádoby na odpadky, třeba v menším provedení, mohly být i na školách. Dětem se snažíme vštěpovat do hlavy péči o město a díky třídění se nám to může podařit,“ uzavírá Farská.
Za necelé dva měsíce město plánuje navíc pořídit deset kontejnerů na staré šaty, boty nebo hračky. Nádoby lidé najdou vedle těch současných na odpad. Provoz košů bude zařizovat firma Revenge.

Kontejnery v Táboře

Celkový počet třídicích míst: 75 (z toho 33 na sídlištích)
Od 8. března je v ulicích jedenáct červených kontejnerů na drobný elektroodpad a baterie
Od poloviny května bude ve městě deset kontejnerů na staré šaty, boty či hračky