Svár o půdu ničí unikátní mlýn

Ústavní soud vrátil k projednání spor o restituci pozemků, jež patřily rodině Lonských a od roku 1972 na nich stojí kouřimský skanzen. Podle Vladimíra Rišlinka, ředitele Regionálního muzea v Kolíně, které kouřimský skanzen spravuje, kvůli letitému sporu chátrají především vzácné stavby.

Co se stane, pokud soud nárok Lonských na pozemky tentokrát potvrdí?

V zájmu rodiny restituentů, s jejímž zástupcem jsem mluvil, není to, aby se skanzen dále nerozvíjel. Nepřejí si jeho konec. I proto věřím, že se s naším zřizovatelem, Středočeským krajem, dohodnou.

Jak by se mohl skanzen po vyřešení sporů rozvíjet?

Měl by se rozrůst na třicet až čtyřicet staveb. Chceme vytvořit představu o rázu někdejšího venkova včetně funkčních technických památek.

Jak dlouho spor trvá?

Už déle než osmnáct let. Skanzen se nemohl rozvíjet. A trpí tím stavby, jež už dlouho máme rozložené a převezené, jenže není možné je znovu postavit.

Které rozložené stavby ve skanzenu chátrají?

Třeba kostel svatého Jana Křtitele z Dolních Kralovic, který má gotický krov z 15. století. Nebo větrný mlýn z Borovnice v Podkrkonoší. Je to unikátní technická památka, jež léty uložení ve skanzenu utrpěla úplně nejvíc.