Stůj nebo kousnu! Štěká policista

Uniformu nosit nemusí, auta řídit nesmí a normální plat ještě nikdy nedostali. Přesto jsou nepostradatelnými pomocníky při řešení kriminálních případů.

V policejních kotcích na okraji Hradce v současné době poštěkává šest statných německých ovčáků. Policistů se studeným čumákem.

„Naši psi pomohli například při hledání mentálně postižené důchodkyně. Z ničeho nic odešla z domu a její syn ji nemohl najít. Zavolal proto policii,“ vypráví padesátiletý vedoucí psovodů Ladislav Košler. Ten den hustě pršelo a paní byla ze svého domku na vesnici pryč už několik hodin. Deštivé počasí psům nevadilo. „Nasáli stopu a vyrazili. I přes mokro nakonec paní vyčenichali v lese. Byla skoro v sousední vesnici, několik kilometrů od domova,“ dodává Košler. Pátrání trvalo asi čtyři hodiny. Policisté našli ženu zmatenou a prochladlou, ale byla v pořádku.

Psi bodovali i při záchraně nezletilé dívky z Třeboně. Chtěla spáchat sebevraždu. „Odešla z domova, byla pořezaná na rukou, hodně jí tekla krev. Pes ji naštěstí našel včas,“ přibližuje tisková mluvčí hradecké policie Hana Millerová.

Musí být spolehliví

Než se zvířata dostanou do služby, čeká je náročný výcvik. „Z chovné stanice si psy do policejních kotců bereme nejčastěji, když je jim kolem osmi týdnů,“ vysvětluje Košler. Vybrané ovčáky dostanou psovodi. „Když je prvnímu kolem pěti let, měl by policista dostat dalšího. Může se to zdát brzy, ale výcvik trvá dlouho a musíme mít časovou rezervu. To kdyby se ukázalo, že ho nový pes nezvládne,“ uvádí Košler.

Jedním z hlavních úkolů budoucích čtyřnohých policistů je složit zkoušku P1, tedy první stupeň pátrací činnosti. Mezi několik pachových disciplín patří třeba čtyřhodinové sledování dvakrát lomené stopy v terénu nebo hledání pěti vystřelených nábojnic v prostoru deset na deset metrů. Kromě toho musí bez zaváhání pochopit a poslechnout hlasové i posunkové příkazy a také se umět bránit. „Když slyší střelbu, nesmějí zůstat stát bez pohnutí, jako by se nic nedělo. Pes, který tohle udělá, není vhodný do služby,“ tvrdí Košler.

Výcvik je pro zvířata velká zátěž. „Ale my si chyby dovolit nemůžeme,“ dodává.
O tom, že je výběr správných štěňat pro policii důležitý, svědčí i jejich rozdělování podle temperamentu. Psovodi se shodují, že melancholika není možné vycvičit vůbec. Cholerik je i přes svou sílu nespolehlivý a trénink flegmatika zase zabere více času. Nejvhodnějšími kolegy strážců zákona jsou proto vyrovnaní sangvinikové.

Trénují, hlídají i soutěží

Když hradečtí chlupáči zrovna nepracují, účastní se soutěží, na kterých předvádějí své dovednosti z policejní práce. A vítězí. „Můj první pes Marek, kterého jsem si přivedl od vězeňské služby, byl ve vítězném družstvu v roce 1999. Uspěli jsme i v dalších letech,“ uvádí Košler.

I šampioni ale musejí dodržovat režim. Celý den střídají trénink se službami po městě. „V současné době hlídkují především na parkovištích u obchodních domů,“ popisuje policejní mluvčí Hana Millerová. Jeden ze psovodů musí být navíc neustále připravený na výjezd k případu.
Jednou za týden se pak všichni čtyři kynologové sejdou při společném tréninku.