Sněhurka už snědla 300 otrávených jablek
Když se zlá macecha zeptá na baletní scéně Národního divadla v Brně kouzelného zrcadla, kdo je na světě nejkrásnější, zrcadlo jí odpoví, že Sněhurka. Ve středu 8. června se pak macecha rozzuří už potřísté.
V roli Sněhurky se od premiéry v roce 1973 vystřídalo třináct primabalerín. První brněnskou Sněhurkou byla Vlasta Benešová-Prášilová, která letos oslaví sedmašedesáté narozeniny.
„Před téměř čtyřiceti lety jsem měla jediný vzor, kreslený film Walta Disneye,“ říká Benešová-Prášilová, jež si mezi sedmi trpaslíky zatančila dvěstěkrát.
Kostýmy i scéna se podle ní za čtyři desetiletí prakticky nezměnily. „Jedinou změnou je hudba. Dřív ji hrával orchestr živě, nyní se hudba pouští ze záznamu,“ říká primabalerína, jež roli Sněhurky později učila mladší sólistky a na představení se šla několikrát podívat i s vnoučaty.
Mezi třináctku baletek, které s trpaslíky Šmudlou, Doktorem, Kejchalem, Brumlou, Stydlíkem, Hoplou, Klimbou uchvátily dětské obecenstvo, patří i Jana Přibylová. Zajímavostí je, že se k této roli dostala až na sklonku své taneční kariéry. „Ve Sněhurce jsem tančila nejprve zajíčka, veverku a motýlka. Hlavní postava mě potkala až teď ke konci kariéry,“ říká s úsměvem Přibylová. Děti reagují na pohádkové postavy a Sněhurku spontánně a stejně krásně jako kdysi. „Jako kdyby doma neměly počítače,“ hodnotí Přibylová dětské publikum.
Poslední Sněhurkou na scéně Národního divadla je japonská baletka Erika Wakizono. Ta se představí i v jubilejní třísté repríze. „Hraji expresivněji, aby baletu děti více rozuměly. Přestože představení začíná na soubor brzy, už v deset dopoledne, jakmile se roztáhne opona, z dětí je cítit neuvěřitelná energie. Miluji jejich reakce. Smějí se, tleskají. Je to úžasné,“ říká Wakizono o Sněhurce, které v Japonsku říkají Shirayukihime.
