Sedmička našla pupek města

Pod pojmem střed Opavy si většina Opavanů představí Horní náměstí. Lidé, kteří tam bydlí, sice žijí v centru slezské metropole, ale nemůžou tvrdit, že bydlí v přesném středu města. Ten leží více na jihozápad, na Bezručově náměstí. Exkluzivně to pro Sedmičku spočítali odborníci na geografii.
„Pro výpočet jsme použili budovy s číslem popisným, které leží nejdál na sever, na jih, na západ a na východ. Průměrná souřadnice těchto okrajových parcel dává přesný střed města. Je to místo v blízkosti budovy Slezské univerzity na Bezručově náměstí,“ vysvětlil geodet z opavské Střední průmyslové školy stavební Jiří Dočkal, který pupek města pro Sedmičku určoval s kolegyní Lucií Kothánkovou.
Obyvatele náměstí zjištění odborníků překvapilo. „Vůbec by mě to nenapadlo. Ale je příjemné, že místo, kde bydlíme, je v absolutním středu Opavy,“ říká Petr Dražil. Na náměstí žije sice krátce, ale za jiné místo už by ho neměnil.
„Je tu klid a zároveň je to tu takové světlé a slunné. A byty jsou tady úžasné, byl jsem nadšený od první chvíle,“ vyznává se Dražil.

Na místě chlévů a polí s dobytkem

Náměstí je jednou z nejžádanějších lokalit ve městě. Za byt tam zájemce zaplatí miliony a kdo jej získá, chce se jej zbavit jen výjimečně. Ještě před 150 lety se tam však pásl dobytek.
„Zástavba na Bezručově náměstí vznikla až na začátku dvacátého století. Předtím tam stával hospodářský dvůr řádu německých rytířů, takzvaný Kliplák. Byly tam stodoly, stáje, chlévy a pole,“ popisuje historik umění Pavel Šopák.

Světlé slunné náměstí s krásnou architekturou a neopakovatelnou atmosférou, to je pupek Opavy. Lidé, kteří na Bezručově náměstí žijí nebo pracují, by rozhodně neměnili. Trápí je jen nedostatek parkovacích míst. Oblíbený je však nejen střed, ale i nejzazší okraje města. Třeba nejjižnější a nejzápadnější část.

Špička v žebříčku

Když se třiatřicetiletý Petr Dražil před několika měsíci přistěhoval k přítelkyni na Bezručovo náměstí, byl nadšený. „Krásné byty mě uchvátily. Jsou prostorné, netypické. Můžete vymyslet tisíc způsobů, jak bydlet netradičně,“ líčí nadšeně Dražil.
Měl štěstí, žít v přesném středu slezské metropole se nepodaří každému. Podle realitních makléřů jde o nejžádanější místo ve městě. Bydlení se tam shání opravdu těžko.
„Bezručovo náměstí patří mezi špičkové lokality, je to jedno z nejlukrativnějších míst v Opavě. Je to natolik lákavé místo, že když tam někdo má byt, už jej dál neprodává,“ říká makléř Ondřej Veselý. Za posledních deset let se na náměstí s bystou Petra Bezruče, kterou v roce 1962 odhalovala spisovatelka Jarmila Glazarová, prodávalo jen několik bytů.
O neopakovatelném geniu loci mluví i archeolog Michal Zezula. Na náměstí chodí každý den do práce, archeologové sídlí hned na jeho okraji, v domě číslo jedna.
„Náměstí i jeho okolí je jedno z nejpříjemnějších míst v Opavě. Vzniklo podle regulačního plánu z druhé půlky 19. století, má široké ulice, spoustu zeleně a je tady krásná architektura. Na rozdíl od jiných částí města jej jen málo postihly válečné události,“ popisuje Zezula.
Místo však mají rádi nejen Opavané, ale i lidé odjinud. Třeba studentka Petra Nováková, která tam chodí na univerzitu a do Opavy jezdí z Brna. Na jednom se ale všichni shodnou. Zaparkovat tam je spíše zkouškou nervů.
„Přes den nemám šanci. Kroužím okolo jako sup a hledám a hledám. I spolužáci nadávají. Parkují tady nejen ti, kteří tu bydlí nebo pracují, ale i lidé, kteří jdou do centra a nechce se jim platit na parkovištích,“ stýská si Nováková.
Náměstí vznikalo na přelomu 19. a 20. století, kdy se tam začaly stavět obytné domy i honosná sídla zemského finančního ředitelství a zemského ředitelství pošt a telegrafů. Nový prostor dostal jméno po opavském purkmistrovi Emilu Rochowanském, kterého dodnes připomíná žulová kašna se sochou slezské ženy na vrcholu.
Název Rochowanského náměstí si prostor udržel až do roku 1945. Pak se spojil se jménem Bezručovým.
Že je právě na Bezručově náměstí střed Opavy, historiky nepřekvapilo. „Při rozšiřování města se zástavba posunula nejvíce na jihozápad, takže se i těžiště přeneslo tímto směrem,“ vysvětlil historik umění Pavel Šopák.

Kam? Na západ a na jih

Nejen v přesném středu, ale také v nejzazších částech města lidé chtějí bydlet. Atraktivní je pro ně jih a západ.
Nejjižnějším cípem Opavy je čtvrť Na Prachovníku, kde vyrůstá jeden domek za druhým.
„Zatím si tady moc klidu neužijeme, pořád se staví nové domky a trápí nás prach. Ale až bude všechno hotovo, budeme mít pevné příjezdové cesty a bude to opravdu klidné a příjemné bydlení,“ říká jedna z obyvatelek Lenka Paprstková.
Místní lidé bojují jen o jediné, zastávku městské hromadné dopravy. Ta nejbližší je odtud téměř kilometr a část cesty k ní není osvětlená. „Teď když se posunul čas, je tma brzy a není příjemné jít tu trasu pěšky,“ popisuje Paprstková. Lidé však doufají, že se časem i tento problém vyřeší. „Už teď tady bydlí několik desítek rodin. Město by na ně mělo myslet,“ dodává Paprstková.
Opavané se také rádi stěhují do Jaktaře, kde je nejzápadnější část Opavy. Ulice Přemyslovců je sice rušná, ale její okolí je podle realitního makléře Veselého žádané. „Největší zájem je o místa v okolí kostela. Je tam pěkný výhled na okolí, a i když je to také dál od centra, lidé jsou ochotní raději cestovat,“ říká Veselý.
Naopak sever a hlavně východ neláká. Severní část Opavy je povodňová a částečně také průmyslová oblast. Východ průmysl obsadil úplně.
„Nejvýchodnější část je z města dobře dostupná, ale průmyslové okolí neláká. Obyvatele tam trápí zápach, také kvalita zástavby v této části města je slabší. V roce 1997 také tato část patřila mezi povodňové oblasti,“ hodnotí Veselý.
Kvůli rozšiřování městské zástavby němečtí rytíři svůj statek přesunuli za město, na místo dnešního školního statku na Englišově. Pozemky rozparcelovali a prodali.