SEDM UDÁLOSTÍ, KTERÉ ZMĚNILY MĚSTO: Železnice probudila „ospalý“ Přerov (1. DÍL)

Přerov l Ospalé město. Tak působil v první polovině devatenáctého století Přerov, ve kterém se od šestnáctého století téměř nic převratného neudálo. Mezníkem byla až stavba železnice, která do města přilákala nové obyvatele i průmysl. A právě vzpomínkou na začátky Severní dráhy císaře Ferdinanda začíná Sedmička nový seriál o událostech, které změnily život v Přerově.

Sto sedmdesát let

S úmrtím Karla staršího ze Žerotína v roce 1636 utichl rozkvět města a po dvě staletí tu bylo takřka „mrtvo“. Zemědělci obdělávali pole, řemeslníci se snažili uživit své rodiny drobnou výrobou a vyšší úroveň si udržovali jen soukeničtí mistři, kteří tkali a prodávali jemné plátno.

Pak ale přišla do Přerova nevídaná zpráva. Po místních šencích se začalo už před rokem 1840 špitat, že město protnou koleje, které spojí Vídeň s Krakovem – a po nich bude jezdit vlak. „Něco takového si řada Přerovanů neuměla ani představit. Neznali ani kolo a jedinou větší silou, kterou používali, byli zapřažení koně,“ vypráví historik Petr Sehnálek.

Na stavbu železnice se chodili Přerované dívat od první chvíle. Nejprve s nedůvěrou, posléze s obdivem. „Když 1. září roku 1841 projel Přerovem první vlak, byla to velká událost,“ říká ředitel archivu Jiří Lapáček. Souprava o čtyřech vozech sem zamířila z Uherského Hradiště a vlak tuto trasu zdolával celé dvě hodiny. I třicetikilometrová rychlost ale byla pro diváky čekající na první spoj závratně rychlá. Hlavně pro děti to byla nebývalá atrakce – vyhlíželi s rodiči každou lokomotivu, která se tehdy po jediné koleji šinula k Přerovu.

Dobové materiály ale připomínají i jednu věc – Přerované prý neradi cestovali, a tak dráha byla v začátcích významná spíše pro cestující, kteří přijížděli silničními povozy odjinud, než pro místní. To ale neznamená, že by na se „své“ koleje nebyli pyšní. Po dlouhé době sebevědomě pocítili, že se jejich město stalo jedním z nejvýznamnějších v Rakousko - Uhersku.

„V té době také přicházeli do Přerova noví lidé za prací na dráze. Kromě toho se tu během několika let rozrostl průmysl,“ vzpomíná historik Sehnálek. Archivní materiály přinášejí i konkrétní čísla. Zatímco v době, kdy Přerovem projel první vlak, tu žilo okolo čtyř tisíc lidí, o padesát let později už jich tu trvale bydlelo přes sedmnáct tisíc. Takový nárůst obyvatelstva během dvou generací město nikdy předtím ani potom nezažilo.

„Železnice byla také důležitým zaměstnavatelem, takže lidé se sem stahovali i za prací. Ze začátku na dráze dělalo sto osmdesát zaměstnanců, o půl století později už jich bylo bezmála třináct stovek,“ přibližuje Lapáček.

Přerov plný cizinců

Přerovanům se značně zvýšily příjmy. Majitelé domů a bytů výhodně pronajímali své příbytky, řemeslníci, obchodníci i zemědělci se radovali z většího odbytu. Na velké podnikatelské aktivity ale byli příliš opatrní. Otevřeli tím možnosti cizincům, pro které se Přerov stal rájem.

„Pohodlný a laciný dovoz i vývoz je do města přilákal. Třeba Jan z Cataux založil v Přerově velké skladiště dříví u Bečvy, baron z Heydebrandu vápenku, baron Skene tu zase vybudoval první cukrovar,“ přibližuje Lapáček.

V té době ve městě prosperovala také surovárna a škrobárna, kterou si otevřel Hugo Fiedler z pruského Slezska. Usadil se tu i kotlář z Vincenc Heinik, který vybudoval významnou továrnu na zpracování kovu. Z Bavorska sem přišel i úspěšný výrobce decimálních vah Kryštof Zeier. V té době se dráha stále rozvíjela a přerovská železnice se zapisovala do historie světovými prvenstvími. To místní lidi těšilo.

„V září roku 1894 tu uvedli do praxe první elektrodynamické zabezpečovací zařízení na světě. Elektricky ovládalo výhybky i návěstidla. Přerov byl i prvním místem v Rakousko-Uhersku, který měl podchod, bezpečně spojující jednotlivá nástupiště,“ podotkl historik Sehnálek. Připomíná ovšem i stinné stránky, kterými si musela železnice kdysi projít.

„V březnu roku 1939 obsadila přerovskou stanici německá armáda a po dobu války byl Přerov coby důležitý železniční uzel pro nacisty strategickým místem. Místní železničáři ale prokázali velkou statečnost, když se Němcům snažili škodit. Dělali tu drobné sabotáže,“ vzpomněl Sehnálek, který k letošnímu 170. výročí příjezdu první lokomotivy do Přerova připravuje výstavu.

Místní železniční stanice ovšem dostane ke svým narozeninám i jeden významný dar. Právě tu startují opravy za bezmála tři miliardy korun, které by nádraží měly vrátit jeho někdejší slávu, lesk i dobrou pověst.