Rusové platí. Češi úplatky neodmítají
V Karlových Varech je stále více Němců, ale ti tolik nedráždí (a také neplatí). Většina ruskojazyčných podnikatelů už nejsou Rusové. Karlovy Vary jsou ve své lázeňské části mezinárodním městem, mnohem víc než Praha! Není skanzenem pro turisty jako třeba Český Krumlov, je to opravdu město, kde žije neskutečně národů,“ říká šéf Asklepionu a zubní lékař, který se do povědomí široké veřejnosti dostal zejména jako moderátor několika televizních pořadů.
Jak dlouho působí vaše společnost v Karlových Varech?
Pobočku tu máme od roku 1997.
Můžeme tedy říct, že znáte dobře zdejší prostředí.
Myslím si, že na Pražáka velmi nadstandardně.
Setkáváte se s tím, že jsou Karlovy Vary označovány za „ruské“ město? Speciálně třeba v Praze?
Samozřejmě! A je neskutečné, jak o tom nikdo nic neví. Firmy vlastněné Čechy jsou považovány za ruské, dokonce se tak objevují v tisku. A naopak to, co vlastní Rusové přes německé firmy, je považováno za záchranu před Východem. Mezitím jsou otřískané domy, které koupil někdo z místních za babku, aby to nedostali Rusové. Ovšem pak dělá vše pro to, aby objekt Rusům co nejdráže a nejrychleji prodal, protože nemá potřebné peníze na opravy.
Je tato nálepka podle vás oprávněná?
Myslím si, že by to Vary měly nést s hrdostí. Vypořádat se se specifiky mnoha národností není lehké, ale nás, Čechů, je také někdy dost.
Jaký je rozdíl mezi Karlovými Vary v době, kdy jste tu začal podnikat, a dnes?
Obrovský. V roce 1997 bylo město těžce zasaženo nepovedenými privatizacemi. Majetek byl často v rukou úplných amatérů, kteří jen čekali, komu to, co skoro zadarmo získali, prodají. Všichni vyhlíželi bohaté německé investory. Ti ale nepřišli, nebo jen s nevelkým kapitálem. Mnoho budov propadlo jako zástavy bankám. Příkladem byl Bristol, kde jsme otevřeli pobočku. Bankéři z Prahy měli jediný zájem, aby se o ně a jejich kamarády o víkendu postaral personál na úrovni a zadarmo. Měli to jako chatu. Spousta lidí si přikrádala do kapsy, ale nikdo neměl peníze na miliardové investice, které město potřebovalo. Pak přišel kapitál, nejprve z Moskvy, pak z mnoha dalších východních zemí. Z města na odpis jsou zase jedny z nejvýznamnějších lázní na světě. Je to úspěch, který ale málokdo docení. Cizinci investovali a teď vlastní byznys. Domácím zbylo méně místa. Svoji šanci ale dostali počátkem 90. let a mnozí i poté v dalších vlnách privatizace. Nejbohatší Rusové jsou už ale pryč, obchodují v Londýně a rekreují se ve Francii. Přišli jsme o ně nekvalitními službami. Nahradili je méně movití a hlavně rusky hovořící (ne)Rusové.
Je taková koncentrace jedné národnostní menšiny v jednom městě ve srovnání se západní Evropou běžná?
Samozřejmě. Právě Rusové obsadili jih Francie a mnohé části Rakouska, jejich klíčové firmy jsou ruské. Pak tu jsou vysloveně kolonie Rusů, třeba Černá Hora. Mají to i jiné národy. Slávu francouzského Cannes založili Angličané. Ti také spolu s Němci udělali turistickou velmocí Španělsko. To je spíše pravidlem než výjimkou. Stahuje-li se bohatý národ někam, je to pro ten chudší vždy šance, i když musí něco překousnout. Třeba němčinu na Mallorce či ruštinu ve Varech.
Proč jsou podle vás Karlovy Vary hojně vyhledávány ruským obyvatelstvem?
Je to tradice od dob Petra Velikého. Za zdravím a obchodem se Západem se vždy jezdilo do Karlových Varů, které jsou nyní skoro nejzápadnější výspou „Východu“. Otevření hranic s Německem po Schengenu to jenom vylepšuje.
Jak je na tom Praha ve vztahu k Rusům? Pozornost bohatých vrstev se v posledních letech obrací právě tam.
Praha byla po revoluci velmi protiruská a byla i dost bohatá, aby jim tolik nepodlehla. Do Prahy míří mnozí jiní - od nejslavnějších korporací, po peníze z jihu Itálie. Praha je atraktivní pro Rusy, kteří chtějí žít na Západě, ale nemají peníze, postavení či jazykovou vybavenost, aby se cítili dobře v Londýně. Jsou to lidé, kteří třeba byli na dovolené ve Varech, oblíbili si Česko, ale život i třeba doprava jsou pro ně v Praze jednodušší.
Čím si vysvětlujete zájem Rusů o tato dvě města?
Ač se to Čechům nelíbí, jsme jedné krve. Tím, že Češi odsunuli Němce, posunuli se na východ. Roky jsme se učili tento slovanský jazyk, máme podobná jídla, mentalitu i nemoci. Rusové k nám původně vzhlíželi, dnes nás vidí jako spořádanou a bezpečnou gubernii, kde je nuda, ale klid, což se líbí starším a vadí mladým.
V čem vidíte možná rizika blízkosti velkého národa?
Češi zpravidla neodmítnou úplatek a Rusové jsou zvyklí platit. To může zhoršit už tak mizernou morálku státního aparátu a přesunout klíčové majetky do ruských rukou za pár šupů. Rusové jsou velkorysí, ale také dovedou být nadutí a nemají smysl pro detail. Mohli bychom ztratit, co nám oproti jiným Slovanům dali Němci - tedy náznak systému a pořádku. Pak bychom byli gubernií, kde si podnikatelé budou více než dnes kupovat politiky a média. Všimněme si, že Francouzi a Angličané mají více peněz od Rusů než my. Neztratili ale identitu a systém. Rusové to naopak cení, úplatných mužiků si neváží, jimi pohrdají.
*
Roman Šmucler Vystudoval stomatologii na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1992), později se stal přednostou Asklepion -Lasercentra v Praze (1997), v roce 2006 vedoucím lékařem Centra fotonické medicíny 1. LF UK a VFN Praha. Vyučuje stomatologii a stomatochirurgii. Řídí společnost Asklepion, která od roku 1997 provozuje jednu ze svých poboček také v Karlových Varech. Proslul jako moderátor noční novácké show Tabu.
