Ruské zdrávstvujtě opět zní v hranických školách

Naďa Jandová
Ruština se po letech nezájmu vrací do hranických škol. „V sedmdesátých letech byla ruština povinná a žáci k ní měli averzi. Byl to jazyk zachvatčíků, což je slovíčko, které označuje vojáky, kteří k nám vtrhli v roce 1968,“ řekla Marie Vávrová, která ruštinu začala učit před třiceti lety.

Hranice/ Pak přišel rok 1989. „V našem státě se stalo to, co nazývám od zdi ke zdi. Skončilo se s ruštinou a začala orientace na angličtinu,“ připomněla Vávrová. Jednou z posledních škol, kde se ještě v roce 1995 maturovalo z ruštiny, bylo hranické gymnázium.

Pak nastalo období, kdy se ruština ve škole neučila. Po několikaleté pauze začali studenti projevovat zájem o ruštinu. „Začalo to nepovinnými kroužky ruštiny a z tohoto jazyka poprvé maturovalo šest studentů v roce 2006, letos další čtyři,“ dodala Vávrová, která na gymnáziu učí.

Zájem o ruštinu rok od roku stoupá. „Důvodem je, že mizí negativní postoj vůči Rusku, ruština jako slovanský jazyk je jednodušší než germánské nebo románské jazyky a také je to perspektivní jazyk, protože se otevírá obchod s Východem,“ vysvětlila Vávrová.

Podobně objasňují zájem o ruštinu i na základních školách. „Ruštinu nabízíme už několik let, ale zájem je o ni až poslední dva roky, teď dokonce větší než o francouzštinu. Velkou roli sehrávají rodiče, kteří ruštinou prošli a mohou s ní dětem pomoct,“ řekla zastupující ředitelka hranické Základní školy Šromotovo Miluše Kučírková.

Třetím rokem učí ruštinu v hranické Základní škole Struhlovsko. „Momentálně se ji učí třicet žáků a zájem o ruštinu se zvyšuje,“ uvedl ředitel školy Radomír Macháň.

Zhruba šedesát dětí se učí rusky v hranické Základní škole 1. máje. „Ruštinu učíme už dlouho, určitě deset let. Zájem o ni je čím dál větší,“ sdělil zástupce ředitelky Ivan Straka.

Články z jiných titulů